Název článku:
Postavení malých a středních podniků v prostředí V4
Obsah článku:
V této práci se zabýváme postavením malých a středních podniků (MSP) v prostředí Visegrádské skupiny (V4), proto si v této části nejprve vysvětlíme, co představuje Visegrádská čtyřka. Jedná se o neformální sdružení čtyř středoevropských zemí, kterými jsou Slovenská republika, Česká republika, Maďarská republika a Polská republika.
Visegrádská skupina V4
V případě V4 jde o živou a neformální regionální strukturu čtyř členských zemí EU a NATO, které sdílejí společné hodnoty, historii, kulturu a zhruba stejné geografické postavení. Jedná se o dynamické regionální sdružení členských zemí EU, které vytváří prostor pro posilování konzultačního a koordinačního mechanismu s cílem nalézat společné pozice a stanoviska v aktuálních otázkách zahraniční a evropské politiky, regionálního rozvoje, hospodářské a kulturní spolupráce.
Visegrádská deklarace o spolupráci
Ve Visegrádu (Visegrád, Maďarsko) dne 15. února 1991 podepsali československý prezident Václav Havel, polský prezident Lech Wałęsa a maďarský předseda vlády József Antall Visegrádskou deklaraci, čímž položili základní kámen visegrádské spolupráce. Mezi cíle uvedené v této deklaraci patří především:
- obnovení státní suverenity,
- eliminace pozůstatků totalitního režimu,
- vytvoření moderního tržního hospodářství,
- vybudování parlamentní demokracie,
- plné zapojení do evropského politického, hospodářského, bezpečnostního a právního systému.
Byly přijaty dokumenty jako „Obsah visegrádské spolupráce“ a „Společné prohlášení předsedů vlád zemí V4“, které zakotvily prohloubení spolupráce ve všech oblastech společného zájmu a vzájemnou podporu při integraci do evropských a euroatlantických struktur.
Cíle V4
Cíle první dekády zemí V4 spočívaly v úspěšné realizaci společensko-ekonomické transformace, prohlubující se regionální spolupráci a jejich integraci do NATO a EU. V4 přispěla ke zvýšení stability regionu a prohloubení evropské integrace. V roce 2004 V4 přijala Kroměřížskou deklaraci, ve které zdůraznila význam pokračování visegrádské spolupráce v nových podmínkách po vstupu do EU a NATO, a také v ní byly definovány nové priority V4 pro další vývoj.
Regionální spolupráce V4
V4 a její regionální spolupráce se úspěšně rozvíjejí již více než 20 let v sektorových a mezirezortních oblastech, jako je hospodářství, energetika, infrastruktura, přeshraniční spolupráce, kulturní a stipendijní výměny, koordinace zahraničněpolitických pozic a také prosazování společných zájmů v EU i ve vztahu k třetím zemím či regionům. Spolupráci V4 koordinují ministerstva zahraničních věcí a národní visegrádští koordinátoři. Základem aktivit je program předsednické země, který schvalují předsedové vlád zemí na summitech V4, a od 1. července 2014 předsedá V4 Slovenská republika.
Slovenská republika
SR je podle tohoto hodnocení umístěna na nejlepším místě. Pokud se na Slovensko podíváme z hlediska podniků, patří mezi naše nejsilnější stránky především:
- nejnižší celkové náklady spojené se založením podniku,
- nízké náklady na vybudování skladovacích kapacit,
- nízký počet postupů potřebných k získání stavebního povolení,
- krátká doba a nízké náklady spojené s registrací nemovitostí,
- nejlepší podmínky pro věřitele při bankrotu nesolventního podniku v oblasti ochrany investorů,
Slabé stránky:
- relativně vysoké daňové a odvodové zatížení,
- administrativní zátěž spojená s placením daní,
- nedostatečná transparentnost managementu vůči investorům,
- relativně problematické propouštění zaměstnanců, a to z hlediska samotného procesu i nákladů,
- relativně nákladné a časově náročné obchodování se zahraničím (doba potřebná k přepravě, finanční náklady spojené s obchodováním se zahraničím, administrativní náročnost). (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Maďarská republika
Maďarsko bylo hodnoceno v celkových podmínkách a umístilo se o pět míst níže než SR. Mezi silné stránky Maďarska patří:
- relativně krátká doba a nízké náklady spojené s vymáháním obchodních smluv,
- krátká doba a nízké požadavky na minimální kapitál potřebný k založení podnikání; v tomto ukazateli je nejvýkonnější zemí mezi státy V4,
Naopak mezi slabé stránky patří:
- velká administrativní zátěž při získávání stavebního povolení,
- relativně vysoké daně a odvody a značná administrativní zátěž spojená s jejich placením,
- slabá ochrana investorů spojená s nedostatečnou kontrolou střetu zájmů. (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Polská republika
Polsko se v celkovém hodnocení umístilo za Maďarskem. Mezi její nejsilnější stránky v rámci zemí V4 patří:
- ochrana investorů, zejména v souvislosti s přístupem k informacím o hospodaření firmy a ochranou akcionářů,
- relativně nízké náklady a nízká administrativní náročnost při obchodování se zahraničím,
Mezi slabé stránky Polska řadíme:
- dlouhá doba udělení stavebního povolení,
- velká administrativní zátěž spojená s placením daní,
- relativně vysoká daň z příjmu,
- zakládání nových firem, zejména z hlediska časové náročnosti a celkových nákladů. (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Česká republika
ČR získala nejhorší umístění ze zemí V4. Mezi její silné stránky patří:
- relativně dobré podmínky pro obchodování se zahraničím,
- snadné přijímání a také propouštění zaměstnanců (nejlepší hodnocení mezi zeměmi V4),
Mezi slabé stránky České republiky patří:
- relativně špatné podmínky pro zakládání podniků, především v souvislosti s vysokými požadavky na minimální kapitál,
- relativně vysoké daňové a odvodové zatížení,
- ukončení samotného podnikání z důvodu nízké návratnosti pro věřitele při bankrotu nesolventního podniku. (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Ohrožení MSP může vzniknout pouze u samotných podnikatelů, pokud nebudou pružně a s předstihem reagovat na všechny změny spojené se vstupem na trh. V rámci jednotného trhu jde o komplexní hospodářskou politiku, která je koordinována a regulována společným právem. Zda se tyto výzvy promění bude záviset pouze na podnikatelích a jejich firmách, zda je promění v pozitivní či negativní složku jejich podnikatelské činnosti. (Vojík, 2009, s. 40)
