Ztráty ve výrobě
V každém výrobním procesu vznikají ztráty, které snižují výrobní výkon a následně tržby. Záleží pouze na tom, jak se odpovědným pracovníkům, mezi něž patří nejen manažeři výroby, ale rovněž obsluha a operátoři linek, podaří jejich výskyt a dopad snížit. Ztráty na zařízení lze rozdělit na plánované, operační, výkonové a způsobené nekvalitní výrobou. (Kortán, 2014)
Mezi hlavní ztráty ve výrobě nebo výrobním procesu patří:
- časové ztráty
- ztráty způsobené nekvalitou výroby
- prostoje
- chyby způsobené ručními záznamy
Časové ztráty
Časové ztráty ve výrobě způsobují zpomalení či zastavení výroby (prostoje, odstávky, úzká místa, údržba, opravy apod.). Ve většině podniků se provádí alespoň sledování větších prostojů a odstávek výrobních zařízení. Zaznamenávání prostojů je však závislé nejen na svědomitosti pracovníků, ale i na pravidelnosti a přesnosti záznamů. Tímto způsobem se převážně získávají informace o odstávkách z důvodu pravidelné údržby, oprav zařízení nebo dalších prostojích trvajících několik nebo více minut. (SLCP, cit. 2015 dle Vráb, Trnovec)
Ztráty způsobené nekvalitou výroby
Špatná kvalita výrobku se jako ztráta pro společnost projeví dvěma způsoby. První je zřejmý, kdy je dodán vadný výrobek a odběratel oprávněně uplatní náhradu škody způsobené tímto výrobkem. Druhý je skrytý, avšak neméně závažný – jedná se o nepřesnost výroby, opakování operací, opravy neshodných výrobků apod., což se projevuje formou obtížně předvídatelné výkonové ztráty. Ztráty způsobené nekvalitou slouží jako kritérium měření kvality. Čím nižší jsou ztráty způsobené nekvalitou výroby, tím vyšší je kvalita výrobku. Hlavními nástroji k odstranění ztrát způsobených nekvalitní výrobou jsou kontinuální zlepšování kvality, redukce variability výrobního procesu, motivace, vzdělávání a zapojení zaměstnanců. (Kortán, 2014)
Prostoje
Poruchy vyplývající z chyb na zařízení představují poruchy závislé na stroji a ostatní poruchy. Při ztrátě schopnosti stroje plnit svou funkci, například vlivem mechanického, elektrického, pneumatického nebo hydraulického defektu, hovoříme o poruše závislé na stroji. Ostatní poruchy vznikají například nedostatkem materiálu, nástrojů nebo pomocných látek. Jsou takzvanými poruchami nezávislými na stroji. (Boledovič, 2007)
Seřizování a nastavování představuje čas od zastavení produkce jednoho typu výrobku až po okamžik, kdy zařízení začne produkovat nový výrobek v požadované kvalitě. Jedná se například o aktivity, jako je výměna přípravku, výměna nástroje a podobně. (Boledovič, 2007)
Chyby způsobené ručními záznamy
Ruční záznamy o vzniklých prostojích zatěžují operátory ve výrobě, proto většina firem zavedla různá zjednodušení. Ta spočívají v opomíjení krátkodobých prostojů, zavedení stanovených průměrných časů pro konkrétní prostoj a podobně. Krátkodobé prostoje mají významný vliv na výkon stroje, který se vypočítává ze skutečně vyrobeného množství a maximálně vyrobitelného množství za daný časový úsek na daném zařízení. Při analýze krátkých prostojů je možné identifikovat skutečné příčiny vedoucí ke snížení výkonu a tím i celkové výrobní efektivity. Skutečné příčiny je možné zjistit pouze přesným měřením krátkodobých prostojů, které trvají sekundy až několik minut a mohou být způsobeny opožděným dodáním surovin nebo materiálu, vznikem úzkého místa, nesprávným kapacitním nastavením linky, výpadky dodávky energií například regulací čtyřhodinového maxima, nešikovností obsluhy apod. (SLCP, cit. 2015 dle Vráb, Trnovec)
