Management odměňování
Management odměňování zaměstnanců je jednou z klíčových oblastí personálního řízení, na kterou se zaměřuje pozornost samotného podniku i jeho zaměstnanců. Hlavním cílem je zajistit tzv. pozitivní chování zaměstnanců, které napomáhá dosahování podnikových cílů.
Historie odměňování
V 60. a 70. letech minulého století se uplatňoval tradiční přístup k odměňování, jehož jádrem bylo finanční odměňování. Základní aspekty:
- byrokratický přístup,
- hierarchické uspořádání a
- úplná izolace od ostatních podnikových činností,
- zaměstnanci byli zařazováni do mzdových kategorií v důsledku vytváření detailního postupu mzdových stupňů a tarifů,
- větší pozornost byla věnována tvorbě pracovních míst než lidem a jejich schopnostem.
80. a 90. léta byla průlomovým obdobím, kdy došlo ke čtyřem zásadním změnám:
- zaměstnanec již není věrný jednomu zaměstnavateli, má tendenci přecházet k více zaměstnavatelům,
- smlouva na dobu neurčitou ztrácí svůj význam, přistupuje se k udržování klíčových a smluvních zaměstnanců,
- odměňování podle počtu odpracovaných let nahrazuje odměňování podle výkonu,
- neuplatňuje se univerzální systém tvorby zaměstnaneckých výhod, využívaný ve všech organizacích stejně, ale přechází se k flexibilnímu systému, který zohledňuje individuální výběr zaměstnance.
Systémy odměňování
- přímé peněžní odměňování – zahrnuje mzdu včetně různých mzdových zvýhodnění, prémie, odměny a provize,
- nepřímé peněžní odměňování – sem lze zařadit zaměstnanecké akcie, pojištění, půjčky zaměstnancům, příplatky na stravování, ošacení a další,
- nepeněžní odměňování – jde o poskytnutí jiných materiálních hodnot, jako jsou služební automobil, telefon, různé sociální výhody a služby, například využívání rekreačních zařízení, poradenských služeb, péče o děti a další.
V oblasti odměňování sleduje organizace i zaměstnanec dosažení svých cílů.
Cíle organizace
- získat potřebný počet uchazečů požadované kvality o práci,
- stabilizovat výkonné pracovníky,
- podněcovat je k dosahování vysokého výkonu,
- snažit se o dosažení konkurenceschopnosti na trhu,
- budovat kolektiv schopný realizovat podnikové cíle se zdravými pracovními a mezilidskými vztahy,
- zajistit nákladovou racionalitu a efektivitu s ohledem na své možnosti.
Cíle zaměstnanců
- uspokojit své potřeby,
- získat sociální jistoty, perspektivy budoucích příjmů,
- nabýt pocit spravedlnosti v odměňování,
- mít možnost seberealizace.
Trendy v odměňování
Individuální výkonové odměňování
- je to mzdový systém založený na výkonu, nikoliv úkolová mzda,
- o výkonovém odměňování hovoříme tehdy, když je pohyblivá část mzdy vázána na úroveň objektivně měřitelného pracovního výkonu,
- má působit dostatečně motivačně, aby aktivizovala zaměstnance k vyššímu výkonu, stupňovala jejich angažovanost, poukazovala na rozdíly mezi jednotlivými výkony, přilákala kvalifikované pracovníky a stabilizovala ty nejlepší odborníky.
Formy individuálního odměňování
- individuální výkonové odměňování – představuje nejčastější formu variabilního odměňování,
- výkonové odměňování malých skupin – s cílem podporovat skupinovou či týmovou soudržnost,
- výkonové odměňování velkých skupin, firem – podporuje identifikaci s cíli organizace,
- výkonové odměňování k vyjádření zvláštního uznání zaměstnanců.
Výhody individuální odměny
- je flexibilní,
- je přehledná a snadno se s ní pracuje,
- je vyplácena okamžitě po dobře vykonané práci,
- vztahuje se na výkon, kterého zaměstnanec dosáhl nebo překročil výkon předem stanovený,
- netvoří součást základní mzdy,
- funguje jako stimul pro dobrý výkon v budoucnu,
- umožňuje stimulovat i ty, kteří dosáhli v dané platové kategorii maximum,
- je velmi oblíbená mezi pracovníky.
Nevýhody individuální odměny
- není možné ji použít tam, kde není výkon vůbec měřitelný,
- oceňuje výhradně výkon jednotlivců,
- nepodněcuje k inovacím, neboť se zaměřuje na plnění aktuálních úkolů,
- dává přednost krátkodobým cílům před dlouhodobě prosperujícími aktivitami.
Zaměstnanecké benefity
- nepřímé hmotné formy odměn, které organizace poskytuje svým zaměstnancům z titulu příslušnosti k podniku, aniž by byly přímo vázány na výkon pracovníků,
- může však brát v úvahu počet odpracovaných let, funkci či zásluhu zaměstnance v organizaci,
- jejich smyslem není přímá stimulace výkonnosti, ale dosažení pozitivních postojů zaměstnanců k podniku, vyšší loajality a angažovanosti, což v dlouhodobém časovém horizontu povede také k růstu výkonnosti organizace,
- důvodem jejich zavádění je také snaha získat a udržet si kvalitní zaměstnance a poskytovat jim daňově zvýhodněné formy odměn.
Druhy zaměstnaneckých výhod
- zaměstnanecké výhody povinně poskytované zaměstnavatelem – podle zákona či obecně platného předpisu,
- zaměstnanecké výhody smluvně zakotvené v kolektivní smlouvě podniku,
- zaměstnanecké výhody dobrovolné – jejich poskytování je odrazem cílů personální politiky podniku, snahy o spokojenost zaměstnanců či získání dobré pověsti nebo pozice na trhu.
Z hlediska cílové skupiny rozdělujeme zaměstnanecké výhody na:
- individuální – určené konkrétním osobám vzhledem k jejich osobní situaci,
- skupinové – zaměřené na větší skupiny, případně na všechny zaměstnance.
Podle věcného třídění:
- výhody sociální povahy – životní pojištění hrazené zcela nebo částečně zaměstnavatelem, podnikové půjčky, mateřské školky, příspěvek na dovolenou, finanční, právní a osobní poradenství, dárky a dárkové poukazy, členství v klubech,
- výhody vztahující se k práci – příspěvek na stravování, občerstvení na pracovišti, nadstandardní pracovní volno, podnikem hrazené vzdělávání nad rámec potřeb organizace, příspěvek na dopravu apod.
Kafeterie systém odměňování
- jde o aspekt volitelnosti v odměňování,
- ve společnostech, kde se tento přístup uplatňuje, mají pracovníci možnost vybrat si odměny, které jim vyhovují, resp. jejich kombinaci; kafeterie systém může být aplikován v různých variantách.
Formy kafeterie
- systém jádra – tvoří dvě kategorie: pevné jádro a volitelný blok služeb. Pevné jádro sestává ze sociálních služeb, které zaměstnanec automaticky získává, nezahrnuje však prvek volitelnosti. Volitelný blok služeb představují služby, z nichž si zaměstnanec vybírá podle svých osobních preferencí,
- systém menu – umožňuje absolutní volnost ve výběru zaměstnaneckých výhod a služeb v rámci stanoveného rozpočtu,
- systém volitelných bloků – poskytuje možnost vybrat si z předem definovaného souboru zaměstnaneckých výhod.
Zaměstnanecké benefity nejčastěji používané na Slovensku
- vzdělávání zaměstnanců,
- nápoje na pracovišti,
- flexibilní pracovní doba,
- mobilní telefon,
- příspěvek na stravu nad rámec zákona a další.
Zdroj
přednáška z předmětu Management lidských zdrojů na OF EUBA, přednášející: Ing. Eva Hvizdová, PhD.




























