Obligace
Obligace (dluhopis) je cenný papír, který vydává emitent (vystavitel) za účelem získání dlouhodobého nebo střednědobého úvěru. Současně představuje dluhový závazek emitenta vůči majiteli obligace, který je v pozici věřitele. Emitent ji vydává, aby získal dlouhodobý úvěr. Následně má její držitel právo požadovat splácení dlužné částky a vyplácení výnosů z ní k určitému datu a emitent má povinnost tyto závazky plnit.
Výnos z obligace se skládá z kuponového výnosu a kapitálového výnosu.
Emise obligací
Emitent (vystavovatel) vydá dluhopis s cílem získat finanční prostředky na delší období tím, že ho prodá věřiteli, čímž získá potřebný kapitál.
Při rozhodování investorů o koupi určité obligace je důležitá její:
- cena obligace
- cena na primárním trhu = nominální hodnota;
- cena na sekundárním trhu = cena se může odchylovat od nominální hodnoty
- rizikovost obligace je dána jednak tím, jak je příslušná emise zaručena (co je uvedeno v emisních podmínkách), jednak celkovým oceněním bonity a spolehlivosti emitenta. Známé jsou zaručené a nezaručené obligace.
- výnosnost obligace patří k nejdůležitějším charakteristikám její výhodnosti pro investora. Úrokový výnos může emitent stanovit:
- pevnou sazbou – z nominální hodnoty obligace; v tomto případě je výnos pevně stanovený, po celou dobu životnosti obligace je stálý a neměnný,
- pevnou úrokovou mírou – s podílem na zisku,
- jako pohyblivý – obligace má proměnlivou úrokovou sazbu. Úroková míra obligací s pohyblivým výnosem se pravidelně upravuje a váže se na stanovenou referenční úrokovou sazbu. Váže se na LIBOR nebo na diskontní sazbu emisní banky, na BRIBOR.
- termín a způsob placení obligace – doba jejich splatnosti se pohybuje od 5 do 30 let. Splácejí se jednorázově nebo postupně.
Likvidita obligací
Likvidita je schopnost její přeměny na peníze s minimálními náklady. Čím intenzivněji se s daným dluhopisem obchoduje na sekundárním trhu, tím je likvidnější.
Kuponová sazba je sazba, podle které se na předložení kuponů vyplácí úrok.
Rozhodování o emisi obligací
Postup rozhodování o emisi obligací závisí na následujících faktorech
- velikost emise – zakládací náklady – fixní (zákonné poplatky, registrační), variabilní (provize) – udržovací náklady – placení úroků – rozdíl úrokové míry – z dluhopisu nebo krátkodobé umístění,
- podoba obligací – zaknihovaná – dematerializovaná – veřejně obchodovatelná – listinná, soukromě emitované obligace, způsob stanovení výnosu z obligace,
- splatnost obligací – jednorázově, dvakrát (dluhopisy s dvojím datem splatnosti):
- po částech (rovnoměrně, nerovnoměrně)
- formou anuit (každoročně se snižuje jistina a úrok)
- obligace bez data – perpetuita (konzola, věčná renta)
- zajištění za emisi obligací:
- majetkem emitenta (pozemky, domy, aktiva, cenné papíry, hotovost do výše 100–150 %)
- amortizačním fondem – vytvářeným periodickými platbami dle plánu
- prostřednictvím státu, banky,
- technika emise:
- soukromá emise – přímo mezi emitentem a investorem. Výhody: nižší náklady na emisi, půjčka je důvěrná, není potřeba standardizace. Nevýhody: obligace není veřejně obchodovatelná, vyšší úroková sazba kuponu oproti veřejné emisi
- veřejná emise – Výhody: možnost získat velký objem kapitálu, relativně nižší fixní náklady emise, obligace je likvidní. Nevýhody: vysoké náklady na emisi, vysoké udržovací náklady,
- vlastní emise nebo prostřednictvím zprostředkovatele:
- vlastní emise – pouze bonitní firma (správné načasování emise, znalost absorpční schopnosti trhu)
- emise prostřednictvím zprostředkovatele (poskytuje poradenství, kupuje novou emisi od firmy, rozprodává ji veřejnosti) jeho výběr – konkurenční nabídkou, dohodnutým zprostředkováním
- organizace prodeje – obchodníci s cennými papíry se mohou zavázat k rozprodeji:
- celé emise – odkoupí ji za „pevný přebírací kurz“, prodají ji vlastním jménem, na vlastní účet a riziko,
- jako zprostředkovatel emise – emisi realizuje vlastním jménem, ale na účet a riziko emitenta,
- jako garant emise – za provizi za ni ručí, v případě, že neprodá celou emisi, přebírá obligace na vlastní účet,
- postup prodeje – upsání (veřejné, neveřejné), aukce, umístění.
Druhy dluhopisů
- podle způsobu splácení:
- splacení dluhopisů k termínu pevně stanovenému při emisi
- splacení dluhopisů před uplynutím doby splatnosti (toto právo si emitent vyhrazuje při emisi a musí být uvedeno na dluhopisu)
- podle způsobu úročení:
- na dluhopisu je přímo uveden úrokový výnos procentem z nominální hodnoty
- dluhopis s proměnlivou úrokovou sazbou – mění se každé 3–6 měsíců, ale pouze v určených mezích
- podle způsobu zajištění:
- bez konkrétního zabezpečení emise
- dluhopisy zajištěné konkrétním majetkem emitenta
- dluhopisy zajištěné státní zárukou
Zvláštní druhy obligací
- konvertibilní obligace – vyměnitelné za jiné cenné papíry vydané emitentem,
- obligace s nulovým kuponem – úroky se vyplácejí zpravidla až při splatnosti obligace,
- ziskové obligace – majitelé obligací mají právo na určitý podíl na zisku nad rámec kuponové úrokové míry,
- obligace s dvojí měnou – emisí získané prostředky a úroky se platí v jiné měně, než ve které dochází ke splacení dluhopisu,
- zaměstnanecké obligace – podnik je vydává (emitují) pro zaměstnance,
- rizikové obligace – dluhopisy s vysokou úvěrovou mírou, které vydávají podniky s nízkým kreditním ratingem
