Japonský a americký management: srovnání přístupů a principů řízení

Japonský management vychází z kombinace tradičních japonských filozofií a západních manažerských přístupů. Tyto kořeny ovlivnily formování řídicích systémů v japonských podnicích.

Kořen japonského managementu

  1. Japonský přístup
    • Konfucianismus: Zaměření na skupinovou harmonii, kde jsou cíle skupiny upřednostňovány před individuálními.
    • Buddhismus: Důraz na překonání sebe sama a zdokonalování osobní disciplíny.
    • Šintoismus: Význam sounáležitosti s vlastním národem a zachovávání tradičních hodnot.
  2. Západní přístup (Proamerický)
    • Přejímání zahraničních poznatků: Japonci se inspirovali západními přístupy, zejména před a po 2. světové válce. Před 1. světovou válkou čerpali hojně z taylorismu, fordismu a toyotismu. Po 2. světové válce si najali odborníky, kteří měli podnikům pomoci zlepšit management.

Kritičtí odborníci v japonském managementu po 2. světové válce

  • Deming: Zaměřil se na řízení kvality výroby a produktu. Kvalita byla postavena jako vrcholový cíl společnosti.
  • Juran: Prosazoval systém zásobování „Just in Time“ (JIT), který snižoval náklady na skladování a zabezpečoval efektivnost výroby.

Just In Time (JIT)

JIT je klíčovým prvkem japonského managementu a zahrnuje:

  • Minimalizaci zásob
  • Snižování nákladů na skladování
  • Zvyšování produktivity práce
  • Zlepšování kvality výroby

Základní charakteristiky japonského managementu

  1. Celoživotní vzdělávání
    Japonské podniky, zejména velké firmy, často poskytují svým zaměstnancům zaručené zaměstnání až do důchodu, čímž zajišťují jistotu zaměstnání. Tento systém předchází úniku technologií ke konkurenci a manažeři jsou méně mobilní než na Západě.
  2. Odměňování
    Mzdy v Japonsku jsou z velké části závislé na věku a schopnostech pracovníka. Takto zajištěná odměna zohledňuje také dlouhodobý přínos zaměstnance.
  3. Ringi systém
    Japonský řídicí systém se vyznačuje Ringí systémem, který je systémem řízení zdola nahoru. Každý zaměstnanec má právo a povinnost předkládat návrhy na zlepšení a informovat vrcholové manažery o svých rozhodnutích, přičemž je vyžadován jejich souhlas před implementací návrhu.

    • Ringi: Předložení návrhu nadřízenému a získání jeho souhlasu.
    • Gi: Rozvažování a rozhodování o návrhu.

Americký management

Po 2. světové válce došlo v USA k prudkému rozvoji teorie managementu. K tomu přispěly také další země, jako Evropa a Japonsko, které přinesly nové přístupy. Významné přístupy, které ovlivnily americký management po válce, zahrnují racionalizaci řízení a organizační strukturu, kterou vyvinuli různorodí teoretici.

Porovnání japonského a amerického managementu

Japonský management Americký management
Kolektivismus Individualismus
Celoživotní zaměstnání Střídání zaměstnání
Postup závislý na věku Postup závislý na schopnostech
Celostní zájem o zaměstnance jako o člověka Segmentovaný zájem
Ringí systém Top-down systém
Mzdový systém závislý na věku Mzdový systém závisí na výkonech a schopnostech
Tendence k centralizaci Decentralizace
Kolektivní rozhodování Individuální rozhodování
Množství malých změn Zřídka, ale zásadní změny

Rozdíly v rozhodování

  1. Japonský management
    Rozhodování v Japonsku je kolektivní a převážně se uskutečňuje zdola nahoru. Každý zaměstnanec může předložit návrh a získat souhlas nadřízeného, což zajišťuje širokou participaci a zohledňuje názory všech zaměstnanců.
  2. Americký management
    V USA je rozhodování rychlejší a častěji prováděné jednostranně manažerem nebo menší skupinou vedoucích pracovníků. Realizace rozhodnutí je náročná a vyžaduje přesvědčování a přijímání kompromisů mezi různými názory.

Kontrola

  • Japonsko: Kolektivní odpovědnost za výsledky, zaměstnanci se vzájemně kontrolují a dbají na minimalizaci chyb.
  • USA: Za chyby je odpovědný konkrétní jednotlivec, který je identifikován podle výrobku nebo služby, kterou vytvořil.

Vliv japonského managementu na americký management

Japonský management, zejména v oblasti kvality a inovací, měl obrovský vliv na americký management. Japonské firmy začaly věnovat velkou pozornost kvalitě výrobků a celkovému řízení kvality. Tento přístup se přenesl i do amerických společností, což vedlo ke zlepšení manažerských přístupů v oblasti kontroly kvality a efektivity výroby.