Japonský management vychází z kombinace tradičních japonských filozofií a západních manažerských přístupů. Tyto kořeny ovlivnily formování řídicích systémů v japonských podnicích.
Kořen japonského managementu
- Japonský přístup
- Konfucianismus: Zaměření na skupinovou harmonii, kde jsou cíle skupiny upřednostňovány před individuálními.
- Buddhismus: Důraz na překonání sebe sama a zdokonalování osobní disciplíny.
- Šintoismus: Význam sounáležitosti s vlastním národem a zachovávání tradičních hodnot.
- Západní přístup (Proamerický)
- Přejímání zahraničních poznatků: Japonci se inspirovali západními přístupy, zejména před a po 2. světové válce. Před 1. světovou válkou čerpali hojně z taylorismu, fordismu a toyotismu. Po 2. světové válce si najali odborníky, kteří měli podnikům pomoci zlepšit management.
Kritičtí odborníci v japonském managementu po 2. světové válce
- Deming: Zaměřil se na řízení kvality výroby a produktu. Kvalita byla postavena jako vrcholový cíl společnosti.
- Juran: Prosazoval systém zásobování „Just in Time“ (JIT), který snižoval náklady na skladování a zabezpečoval efektivnost výroby.
Just In Time (JIT)
JIT je klíčovým prvkem japonského managementu a zahrnuje:
- Minimalizaci zásob
- Snižování nákladů na skladování
- Zvyšování produktivity práce
- Zlepšování kvality výroby
Základní charakteristiky japonského managementu
- Celoživotní vzdělávání
Japonské podniky, zejména velké firmy, často poskytují svým zaměstnancům zaručené zaměstnání až do důchodu, čímž zajišťují jistotu zaměstnání. Tento systém předchází úniku technologií ke konkurenci a manažeři jsou méně mobilní než na Západě. - Odměňování
Mzdy v Japonsku jsou z velké části závislé na věku a schopnostech pracovníka. Takto zajištěná odměna zohledňuje také dlouhodobý přínos zaměstnance. - Ringi systém
Japonský řídicí systém se vyznačuje Ringí systémem, který je systémem řízení zdola nahoru. Každý zaměstnanec má právo a povinnost předkládat návrhy na zlepšení a informovat vrcholové manažery o svých rozhodnutích, přičemž je vyžadován jejich souhlas před implementací návrhu.- Ringi: Předložení návrhu nadřízenému a získání jeho souhlasu.
- Gi: Rozvažování a rozhodování o návrhu.
Americký management
Po 2. světové válce došlo v USA k prudkému rozvoji teorie managementu. K tomu přispěly také další země, jako Evropa a Japonsko, které přinesly nové přístupy. Významné přístupy, které ovlivnily americký management po válce, zahrnují racionalizaci řízení a organizační strukturu, kterou vyvinuli různorodí teoretici.
Porovnání japonského a amerického managementu
| Japonský management | Americký management |
|---|---|
| Kolektivismus | Individualismus |
| Celoživotní zaměstnání | Střídání zaměstnání |
| Postup závislý na věku | Postup závislý na schopnostech |
| Celostní zájem o zaměstnance jako o člověka | Segmentovaný zájem |
| Ringí systém | Top-down systém |
| Mzdový systém závislý na věku | Mzdový systém závisí na výkonech a schopnostech |
| Tendence k centralizaci | Decentralizace |
| Kolektivní rozhodování | Individuální rozhodování |
| Množství malých změn | Zřídka, ale zásadní změny |
Rozdíly v rozhodování
- Japonský management
Rozhodování v Japonsku je kolektivní a převážně se uskutečňuje zdola nahoru. Každý zaměstnanec může předložit návrh a získat souhlas nadřízeného, což zajišťuje širokou participaci a zohledňuje názory všech zaměstnanců. - Americký management
V USA je rozhodování rychlejší a častěji prováděné jednostranně manažerem nebo menší skupinou vedoucích pracovníků. Realizace rozhodnutí je náročná a vyžaduje přesvědčování a přijímání kompromisů mezi různými názory.
Kontrola
- Japonsko: Kolektivní odpovědnost za výsledky, zaměstnanci se vzájemně kontrolují a dbají na minimalizaci chyb.
- USA: Za chyby je odpovědný konkrétní jednotlivec, který je identifikován podle výrobku nebo služby, kterou vytvořil.
Vliv japonského managementu na americký management
Japonský management, zejména v oblasti kvality a inovací, měl obrovský vliv na americký management. Japonské firmy začaly věnovat velkou pozornost kvalitě výrobků a celkovému řízení kvality. Tento přístup se přenesl i do amerických společností, což vedlo ke zlepšení manažerských přístupů v oblasti kontroly kvality a efektivity výroby.
