Trh práce

Charakteristika trhu práce

Trh práce představuje na jedné straně nabídku pracovních míst a na druhé straně nabídku pracovních sil. Trh práce je rozhodující pro pochopení fluktuací v hospodářském cyklu a pro porozumění důsledkům zejména pro měnovou politiku.

Když se poptávka rovná nabídce

Ideální stav na trhu práce nastává tehdy, když se poptávka po pracovních místech rovná nabídce pracovních sil, resp. nabídka pracovních míst se rovná poptávce po pracovních místech, nebo také poptávka po pracovních silách se rovná nabídce pracovních sil.

Proces vyhledávání pracovníků

Proces vyhledávání a najímání pracovníků je nákladný a časově náročný jak pro firmy, tak i pro členy domácnosti hledající zaměstnání. Volná pracovní místa v České republice najdete například na stránce Jooble.com.

Produktivní a neproduktivní pracovní místo

Pracovní místo může být obsazené a produktivní (výnosné), nebo naopak, neobsazené a neproduktivní.

Pro obsazení svých volných pracovních míst firmy potřebují zveřejnit inzeráty, následně ověřit schopnosti potenciálních uchazečů, případně je zaučit a v neposlední řadě firmám vznikají i náklady spojené s náborem.

Pracovníci jsou považováni za identické (nelíší se jejich znalosti, schopnosti apod.) a mohou být zaměstnaní nebo nezaměstnaní. Pouze v případě obsazení volného pracovního místa zaměstnancem je možné vytvořit produkt, a místo se tak stává výnosným.

Členění trhu práce

Vnitřní a vnější trh práce

Známé jsou vnitřní a vnější trh práce:

Vnitřní trh práce představuje poptávku a nabídku práce uvnitř firmy
Vnější trh práce představuje poptávku a nabídku práce mezi obyvatelstvem a podniky v dané ekonomice

Trh primárního a sekundárního sektoru

V České republice se také eviduje:

trh primárního sektoru – kvalitní pracovní místa, vysoké mzdy, štědré zaměstnanecké benefity a dobré vyhlídky na budoucí kariéru
trh sekundárního sektoru – trh s nekvalitními pracovními místy s nízkou mzdou, malou atraktivitou a minimální pracovní jistotou.

Toky na trhu práce

Na trhu práce je předmětem koupě a prodeje pracovní síla. Platí, že:

Pracovní síla (L) = zaměstnaní (e) + nezaměstnaní (u) = EAO ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Zaměstnaní (E):

Zaměstnanci jako fyzické osoby, které vykonávají práci
Zaměstnavatelé – právnické osoby
OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné)
Členové družstev
Zaměstnanci v civilním sektoru

Nezaměstnaní:

Nezaměstnaní tvoří jednotlivci, kteří nejsou zaměstnáni, ale aktivně si hledají práci (jsou evidováni na úřadech práce)
ENO (ekonomicky neaktivní obyvatelstvo) tvoří jednotlivci, kteří nesplňují kritéria pro EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo (studenti, osoby na mateřské dovolené, dlouhodobě nemocní, invalidní a starobní důchodci, obyvatelstvo neevidované na úřadech práce), mezi ně patří také osoby finančně zabezpečené, které nemusí pracovat.

Toky na trhu práce

Na trhu práce dochází k 7 tokům mezi těmito kategoriemi:

	Z kategorie TP	Do kategorie TP
TOK1 (absolventi škol)	ENO	E
TOK2 (odchod do důchodu)	E	ENO
TOK3 (přechod z jednoho zaměstnání do druhého)	E	E
TOK4 (získání nového místa)	U	E
TOK5 (ztráta zaměstnání)	E	U
TOK6 (návrat po mateřské, studenti hledající místo)	ENO	U
TOK7 (odchod za prací do zahraničí)	U	ENO

Legenda:

ENO – ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
E – zaměstnaní
U – nezaměstnaní

Trendy na trhu práce

Problémy zaměstnanosti na trhu práce souvisejí s kvantitativními a kvalitativními aspekty.

Kvantitativní aspekty – nerovnováha poptávky a nabídky a z ní plynoucí rostoucí nezaměstnanost, nízká výkonnost a produktivita ekonomických subjektů, zaostávání poptávky po práci za nabídkou práce.

Kvalitativní aspekty – motivace zaměstnanců, kvalita odvedené práce.

Příčiny nezaměstnanosti

Oba tyto aspekty je potřeba řešit vládní politikou, aby byly odstraněny příčiny nezaměstnanosti, které jsou následující:

Nedostatečná schopnost ekonomických subjektů vytvářet produktivní pracovní místa – řešením tohoto problému je rekvalifikace
Nízká pružnost a mobilita pracovní síly – je způsobena demotivačně nastavenými sociálními dávkami – řešením by bylo adresné přehodnocení sociálního systému zaměřené na chudé jednotlivce, nikoliv na ty, kteří nepracují.
Deformace a rigidita (nepružnost) – deformací trhu práce lze považovat legislativu, která brání rozvoji určitých forem zaměstnání – například práce na zkrácený úvazek, rigiditu způsobuje také daňové a odvodové zatížení
Nedostatečná kvalifikace na trhu práce – řešením je zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení kvalifikace zaměstnanců

Determinanty trhu práce

Míra ekonomické aktivity – vyjadřuje podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu osob, které v daném období dosáhly věku minimálně 15 let.

Míra ztráty zaměstnání – vyjadřuje podíl nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce na celkovém počtu zaměstnaných.

Míra nezaměstnanosti – procentuální podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel.

Míra nezaměstnanosti(u) = U/L * 100

U = počet nezaměstnaných, L = pracovní síla

Specifická míra nezaměstnanosti – procentuální podíl nezaměstnaných na EAO podle pohlaví, národnosti, věkové struktury atd.

Přirozená míra nezaměstnanosti UP – v dané ekonomice představuje nejnižší udržitelnou míru nezaměstnanosti, kterou lze dosáhnout bez rizika urychlení inflace.

Přirozená míra nezaměstnanosti vyjadřuje stav dlouhodobé rovnováhy na trhu práce:

plná zaměstnanost – jednotlivci, kteří chtějí při dané mzdě pracovat, jsou zaměstnáni (3-12 %)
přezaměstnanost – pokud je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená (u < up)
podzaměstnanost – pokud je skutečná míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – nezaměstnaní delší než 12 měsíců.

Míra velmi dlouhé nezaměstnanosti – nezaměstnaní delší než 24 měsíců.

Politika trhu práce

Je integrální součástí politiky zaměstnanosti a má dvě složky: pasivní a aktivní.

Pasivní politika trhu práce

Pasivní politika trhu práce představuje soubor programů zaměřených na zachování příjmu nezaměstnaných.

Nástroje:

podpora v nezaměstnanosti – je založena na systému sociálního pojištění, její výše je 55 % z vyměřovacího základu a nárok na ni trvá 6 měsíců,
dávka v hmotné nouzi – není automaticky nárokovatelná, její výše závisí na počtu členů v domácnosti,
vyplácení předčasného starobního důchodu osobám předdůchodového věku propuštěných z důvodu nadbytečnosti.

Aktivní politika trhu práce

Aktivní politika trhu práce zahrnuje souhrn programů zaměřených na zlepšení přístupu nezaměstnaných k trhu práce a pracovním místům a na efektivní fungování trhu práce.

Nástroje:

příspěvek na aktivační činnost (podpora udržování pracovních návyků uchazeče)
příspěvek na absolventskou praxi
příspěvek na dojíždění za prací
příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost
příspěvek na zaměstnávání znevýhodněných uchazečů o zaměstnání

Zaměstnanost

Lidský potenciál a jeho hodnota. Produktivita = PP = Q/L (množství práce/pracovní síla) nebo Q/T (množství práce/čas).

Poptávka po práci a nabídka práce

Poptávka po práci (firmy a podniky) je vyjádřena počtem pracovních míst.

Křivka poptávky má klesající charakter; pokud se zvýší poptávka po zboží, zvýší se i poptávka po pracovní síle a naopak. Poptávka po práci závisí na:

zájmu o rozvoj podnikatelské sféry
poptávce po statcích a službách
životní úrovni obyvatelstva
úrovni ceny práce na trhu

Nabídka práce představuje domácnosti a jejich ochotu pracovat.

Nabídka práce závisí na:

počtu obyvatel a její věkové struktuře
migraci obyvatelstva
pracovních podmínkách

Křivka nabídky má specifický tvar, je tzv. zpětně ohýbaná. S růstem mzdy nabídka práce nejprve roste, ale pouze do určitého bodu. Po překročení tohoto bodu C s růstem mzdy nabídka práce klesá. Závisí to na preferencích domácností, kdy upřednostňují jiné hodnoty než práci, například volný čas, děti apod.

Rovnováha na trhu práce

Nastává při rovnovážné mzdě, kdy se nabídka rovná poptávce po práci. V této situaci mohou nastat dva typy stavů: přebytek a nedostatek. Přebytek nastává, pokud je reálná mzda vyšší než rovnovážná, což vede k převaze nezaměstnanosti.

Mzdové formy

Známe základní a doplňkové formy mzdy. Mzda je cena za práci, která je výsledkem fungování trhu. Každá mzda plní dvě funkce:

ekonomickou – posiluje národní hospodářství, má nákladovou a stimulační funkci z hlediska podniků
sociální – zabezpečení životní úrovně

Základní formy mzdy

Časová mzda = vyjadřuje odměnu za určitý čas, hodinová, týdenní, měsíční…
Úkolová = závisí na výkonu práce (individuální, skupinová), mzdová tarifní sazba/norma času * Q
Nominální mzda = částka, kterou zaměstnavatel přiznává
Reálná mzda = množství statků, které si lze koupit za nominální mzdu
Smíšená mzda = kombinace předchozích forem (časová + úkolová)
Podílová mzda
Smluvní mzda = fixní mzda na jeden rok
Přírodní mzda

Doplňkové formy mzdy: