Rozpočty domácností mají příjmovou a výdajovou část. Mezi oběma by měl být soulad. Pokud nastane disproporce, tj. potřeby jsou vyšší než peněžní příjmy, měla by je domácnost překlenout rezervami.
Z toho vyplývá, že domácnosti by si měly tvořit různé fondy, ve kterých se soustřeďují peněžní prostředky pro použití v různém čase. Těmto fondům odpovídají i peněžní rozpočty různých časových úseků.
Základem by měl být MĚSÍČNÍ ROZPOČET, jehož příjmovou část by měly tvořit pravidelné základy příjmů. V principu by neměl být doplňován z jiných zdrojů. Měsíční rozpočet se zabezpečuje fondem běžných potřeb nebo také nazývaným FOND KRÁTKODOBÝCH POTŘEB.
Strana příjmů – domácnost dává stabilní příjmy a strana výdajů zahrnuje běžné výdaje týkající se běžného chodu domácnosti. Výdajová část by měla být členěná. Měsíční rozpočet je nutné pravidelně vyhodnocovat, aby bylo možné zjistit rezervy ve spotřebě a účelnost použití prostředků.
Dalším stupněm rozpočtu je ROČNÍ ROZPOČET, jehož peněžní zdroje tvoří FOND STŘEDNĚDOBÝCH ROČNÍCH POTŘEB. Tento fond by měl sdružovat peněžní prostředky nepoužité na běžné potřeby, tj. úspory z měsíčního rozpočtu a další příjmy. Ve výdajové části rozpočtu by se ze střediskového fondu měly realizovat nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby.
Investičně náročné potřeby se uspokojují z fondu dlouhodobých potřeb, nazývaného také investiční fond.
Peněžní bilance může být vyjádřena i pomocí peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva, vyjádřených na 1 obyvatele za rok, častěji za měsíc. V současné době se informace o příjmech a výdajích evidují v členění:
– domácnosti zaměstnanců;
– samostatně ekonomicky činných (podnikatelů);
– domácnosti zemědělců, důchodců.
Třídění je také podle počtu členů domácnosti, počtu nezaopatřených dětí a podle výše příjmů.
Základem peněžní bilance jsou peněžní příjmy obyvatelstva, které představují jeho potenciální spotřebu. Podstatná část příjmů je určena na nákup spotřebních zboží a služeb, tuto část nazýváme KUPNÍ FOND OBYVATELSTVA – je souhrn peněžních příjmů snížených o netržní výdaje jako jsou daně, splátky úvěrů, vklady a netržní výdaje.
KUPNÍ FOND OBYVATELSTVA je bezprostředně spojený s maloobchodním obratem, který převyšuje fond o nákupy firem a státu v maloobchodě. Výpočet podílu nákupů obyvatelstva na maloobchodním obratu je: kupní fond / maloobchodní obrat × 100.
Peněžní bilance je předpokladem pro sestavení pokladního plánu NBS. Obyvatelstvo, podnikatelská sféra se o bilanci příjmů a výdajů dozvídá z tisku, jsou pravidelně zveřejňovány.
Peněžní bilance na úrovni domácností se označuje jako ROZPOČET DOMÁCNOSTÍ.
Dlouhodobé, ale i krátkodobé potřeby se v domácnostech uspokojují podle předem dohodnutých pravidel preferenční politiky příslušné domácnosti. Kromě peněžních příjmů a výdajů mají domácnosti i naturální příjmy a výdaje. Naturální příjmy jsou diferencované a závisí na typu ekonomické aktivity členů domácnosti.
Ekonomika domácností – Ekonomika domácností
Ekonomika – Ekonomika
