Stát = (v mezinárodním právu) – sdružení osob žijících na vymezené části zemského povrchu, právně organizovaných, personifikovaných a sdružených tak, aby jim mohla být vykonávána vláda.
– organizace, která disponuje monopolem státní moci nad daným územím z hlediska hospodářsko-politického:
– jako hospodářský ekonomický subjekt, který v národním hospodářství plní zvláštní specifické funkce
– jako hospodářský subjekt reprezentovaný pro tento účel vytvořenými orgány je hlavním nositelem politiky a tedy i hospodářské politiky (orgány – vláda, ministerstva…), připravovatelem státní hospodářské politiky a tvůrcem koncepce ekonomické strategie je ministerstvo průmyslu a obchodu spolu se specialisty + Ministerstvo financí + Národní banka Slovenska, schvaluje ji vláda, Parlament má nepřímou roli – neodpovídá
– ovládající a řídící složka společnosti
– instituce a instance, které jsou kompetentní rozhodovat na nejvyšší úrovni a disponují monopolem legální moci za účelem zákonného prosazení svých rozhodnutí.
Tuto státní politiku mohou ovlivňovat také zaměstnanecké svazy, korporace, odbory…
Nositelé (subjekty) národního hospodářství určují základní celospolečenské hodnoty a hospodářské cíle a volí nástroje k jejich dosažení. Stát řeší i problémy v období tržního mechanismu, které vyplývají zejména ze selhání trhu, proto v praxi například dochází i k selhání státu, které se může projevit
– narušením trhu
– neefektivitou
– opožděnými reakcemi státu
– nadměrným růstem státního sektoru a byrokracie
– rozšířením šedé ekonomiky (únik před státní regulací)
