Význam hospodářské politiky v tržní ekonomice
V současnosti vystupuje jako koordinátor cílů státu, protože jejich formulace ekonomickými subjekty je složitá záležitost, kterou je třeba realizovat. Vyžaduje vytvoření stabilních a jednotných podmínek a koordinaci. Fungování tržního mechanismu je založeno na činnosti všech ekonomických subjektů až po vládu, která pouze vytváří základní pravidla průběhu. Hospodářská politika státu zahrnuje řešení ekonomických otázek všech ekonomických celků, přičemž bere v úvahu také ekonomická uskupení. Poznatky o činnosti státu musí být ucelené.
Normativní ekonomie se snaží odpovědět na otázku, jaký by měl ekonomický život být. Usiluje o vytvoření odpovídajícího hospodářského systému. Cílem normativní ekonomie je vytvořit předobraz hospodářského systému.
Pozitivní ekonomie (deskriptivní) – konstatuje a popisuje fakta v ekonomice. Například jaké důsledky bude mít snížení cla na vývoj domácí výroby…
Hospodáření
Hospodářská politika zahrnuje pojem hospodaření – subjekty vykonávají činnosti racionálně a šetrně, maximalizují výnosy a minimalizují náklady.
Subjekty hospodářské politiky
– parlament (národní shromáždění)
– prezident
– vládní orgán (výkonná moc státu)
– rada ministrů
– odborové svazy prostřednictvím tripartitních jednání
– politické strany – ne přímo, ale prostřednictvím počtu hlasů, které získají ve volbách do parlamentu
– odsouzení zaměstnavatelských svazů
– logizmus
Teorii hospodářské politiky je třeba chápat jako samostatnou vědeckou disciplínu, která se formovala v prostředí tržního mechanismu a jejíž význam neustále roste.
Hospodářská politika se od vědy o ekonomickém řízení a ostatních vědních oborů odlišuje především:
– praktickým přístupem
– komplexností pozorování
– vhodnou regulací hospodářských procesů
– využíváním politických sil při řešení problémů
