Vývoj v letech 1994 – 1996
Uvedené roky lze považovat za období rozmachu ve vývoji bankovního sektoru. Rozmach z hlediska počtu bank, tempa růstu aktiv a pasiv, bilanční sumy, počtu zaměstnanců, ale také objemu poskytnutých úvěrů. Kromě nesporných pozitiv je to i období nárůstu klasifikovaných úvěrů a úrokových sazeb, problémů, které v současnosti vyúsťují do restrukturalizace bank v ČR.
Počet bank dosahuje vrcholu v roce 1996. V tomto roce 34 peněžních institucí vlastní univerzální bankovní licenci. Základní kapitál bank představuje 22,5 mld. Kč, přičemž podíl zahraničních investorů na základním kapitálu činil 10,5 mld. Kč. K 31. 12. 1996 celková hodnota aktiv komerčních bank dosahovala 716,57 mld. Kč. Primární zdroje byly ve výši 420,15 mld. Kč a sekundární zdroje představovaly 180,02 mld. Kč. Ke stejnému datu v komerčních bankách pracovalo 23 535 zaměstnanců.
Období rozmachu bankovní činnosti se pojí s privatizací národního hospodářství a s ní spojenými pozitivy i negativy, která však šla na vrub bankovnímu sektoru. Zjednodušeně řečeno, v konečném důsledku proběhla malá i velká privatizace na úkor bankovního sektoru. Nekryté ztráty peněžních institucí k 31. 12. 1996 činily 13,129 mld. Kč, přičemž klasifikované úvěry se podílely 29,69 % na celkovém úvěrovém portfoliu. V absolutním vyjádření dosahovaly 112 mld. Kč. Opravné položky byly vytvořeny ve výši 32,05 mld. Kč a rezervy ve výši 24,89 mld. Kč. Koeficient kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru nedosahoval mezinárodně požadovaných 8,0 %, vykazoval 7,73 %. Průměrná úroková sazba v bankovním sektoru kolísala kolem 13,3 %.
Banky dosáhly uvedených výsledků za absence institucionálního a právního prostředí, povědomí a postihu za nedodržování „pravidel hry“. Pod klasifikované úvěry a ztráty se ze strany bank podepsala také nedostatečná metodika poskytování úvěrů, hodnocení rizik a záruk a tím i subjektivismus při hodnocení ratingu klienta. Ze strany klientů nedostatečná znalost podnikatelského prostředí a rizik spojených s realizací podnikatelského záměru a se splácením úvěrů, ale často i vědomá snaha o podvod. Absence reálně působících represivních opatření podporovala činnost, která má všechny znaky trestného činu v tržní ekonomice.
Negativně se projevil i přístup, který část vládních ekonomů prosadila při řešení problémů souvisejících s trvale se obracejícími zásobami. Obrazně řečeno, přijaté řešení vytvořilo z těchto zásob sněhovou kouli, která narostla do laviny, která v současnosti vyústila do platební neschopnosti systému, v němž každý každému dluží, a Ministerstvo financí ČR se snaží naplnit státní rozpočet neúnosným zvyšováním zdanění podniků a domácností, které ještě daně platí.
Období rozmachu bankovního sektoru v podmínkách nestabilního politického a ekonomického systému generovalo negativní jevy, které se v plné míře projevily koncem 90. let. Vyústily ve zjištění, že nemocná ekonomika ohrožuje zdraví bankovního systému.
