Co je kurzarbeit
Režim kurzarbeit (anglicky short-time working, v našem prostředí zkrácená pracovní doba) znamená, že zaměstnanci pracují kratší dobu a výpadek jejich příjmu jim nahradí stát. Zaměstnavatel se za to, že stát převezme jeho náklady, zaváže, že nepropustí zaměstnance. Pokud zaměstnavatel nemá pro své zaměstnance práci, pravděpodobně je propustí, a nezaměstnanost tak stoupá. Tento jev je spojen s obdobím recese, kdy klesá poptávka a výrobci musejí omezit výrobu.
Zaměstnanec jako kurzarbeiter
Systém kurzarbeit je alternativou k výše uvedenému scénáři. Zaměstnavatel sice omezuje výrobu, ale zaměstnance nepropouští. Zkrátí jim pracovní dobu (např. na 4 dny v týdnu nebo na 3 týdny v měsíci). Ze zaměstnance se tak stává tzv. kurzarbeiter. Stát doplácí zaměstnanci dvě třetiny ztracené mzdy a za zaměstnavatele zaplatí polovinu sociálního pojištění, které zaměstnavatel odvádí státu. Výsledkem jsou spokojení všichni účastníci:
- zaměstnavatel ušetří na sociálním pojištění i na nákladech na ztracenou mzdu zaměstnanců
- zaměstnanci nepřicházejí o zaměstnání a jejich mzda je částečně dorovnána
- stát by na tomto opatření neměl prodělat, jak se dozvíte níže
Je to efektivní nástroj, který například využilo Německo v letech 2012/13 a 2019 při následcích finanční krize a v situacích, kdy odvětví směřovalo do recese.
Trojstranná dohoda mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem
Kurzarbeit označuje trojstrannou dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrácí pracovní doba a ztracený příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí. Kurzarbeit fungoval v několika evropských zemích během ekonomické krize v roce 2009. Slovo kurzarbeit je německého původu a doslovný překlad znamená krátká (nebo zkrácená) práce. V češtině se většinou nepřekládá, i když dnes již pro to existuje výraz zkrácená pracovní doba.
Výhody kurzarbeit
Pro stát je hlavní výhodou to, že nedojde ke zrušení pracovních míst. Toto opatření je většinou přechodné, časově omezené a zavádí se sektorově, aby nedošlo k zvýhodnění jednotlivých firem a aby nebyla porušena konkurenční rovnováha na trhu. Finanční podpora, kterou stát na zkrácený pracovní týden vynaloží, je takto efektivněji využita, než kdyby stát vyplácel podporu a další sociální dávky nezaměstnaným přímo.
Zaměstnancům kurzarbeit poskytuje finanční jistotu a možnost využít více volného času na rekvalifikaci nebo včasný hledání nového uplatnění v jiných odvětvích. Firmám umožňuje kurzarbeit překlenout krizové období bez ztráty kvalifikovaných pracovníků.
Během kurzarbeit zaměstnanci dostávají téměř plnou výši svého platu. Kurzarbeit je řešením, které firmám umožňuje udržet zaměstnance, přičemž ti pocítí jen minimální snížení mzdy.
Tím, že stát převezme na sebe osobní náklady, umožňuje firmám přežít. Jakmile se situace zlepší, budou firmy připravené obnovit výrobu a služby a podpořit ekonomiku. Kurzarbeit dokáže dočasně odlehčit ekonomice a zachovat pracovní místa. Kurzarbeit je spravedlivé sociální opatření, které zajistí, že se koronavirus nezmění ze zdravotní krize v sociální epidemii s tisíci nezaměstnaných.
Historie kurzarbeit
Práce systémem kurzarbeit byla zavedena poprvé v roce 1910 s cílem udržet pracovní místa a kvalifikaci dělníků při omezení těžby a zpracování draselných solí v Německu.
Později bylo toto podpůrné opatření využito také v nařízení o podpoře v nezaměstnanosti (Verordnung über die Erwerbslosenunterstützung) z roku 1924 v Německu.
V roce 2009 německá vláda vyčlenila na program 5,1 miliardy EUR, které nahradily část ztraceného příjmu více než 1,4 milionu pracovníků. Program byl citován s pochvalou v zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2009, kde se uvádí, že během recese zachránil téměř 500 000 pracovních míst. Navrhovatelé programu kromě vyhnutí se hromadnému propouštění zdůrazňovali udržení kvalifikovaných pracovních skupin pohromadě a zabránění atrofii jejich dovedností během prodlouženého období bez zaměstnání, zatímco kritici upozorňovali na vysoké výdaje a možnost podpory neefektivních firem.
V Rakousku vyžadovalo zavedení zkrácené pracovní doby zvláštní dohodu mezi tzv. sociálními partnery rakouského kolektivního vyjednávání (tj. obchodní komorou a odborovými svazy), kteří projednávali v zájmu zaměstnavatelů a dotčených zaměstnanců rozsah působnosti dohody kurzarbeit, pokud jde o zapojený personál, maximální dobu jejího trvání, podmínky pro případná propouštění během platnosti dohody a rozsah odborného vzdělávání či rekvalifikačních kurzů.
Kurzarbeit na Slovensku 2020
V současné situaci související s koronavirem se na Slovensku jako nejvhodnější model jeví ten, kdy úhradu snížených mezd na sebe bere stát prostřednictvím Úřadů práce. Kratší pracovní úvazek může využít každá firma, která je nucena snižovat objem výroby či služeb nebo zcela zastavuje svou činnost. Během této doby se pracovní úvazky plošně zkrátí, zaměstnanci si však zachovají zaměstnání a mohou se do výroby vrátit okamžitě, jakmile to bude možné.
Kurzarbeit dokáže dočasně odlehčit ekonomice a zároveň zachovat pracovní místa. Slovenská opatření se snaží zlepšit cashflow podnikatelů především odložením daňových a odvodových povinností. Pro firmy však bude v nejbližších měsících klíčové udržet zaučené zaměstnance v době, kdy musí omezit nebo zastavit výrobu. Případné masové propouštění by mohlo firmy definitivně dostat na kolena.
Kurzarbeit jako dotační či grantový program vlády?
Pozor! Kurzarbeit není žádný dotační či grantový program vlády, kterým by nějaké ministerstvo či jiná státní instituce přispívala na platy zaměstnanců. Ze státního rozpočtu na něj nejde ani koruna. V případě problémů podniků nemusí o aktivaci podpory rozhodovat žádný politik. Celý systém je totiž součástí sociálního pojištění a nikoliv vládních výdajů na politiku zaměstnanosti.
Kurzarbeit v krizi
Kurzarbeit se jevil jako ideální řešení při boji zaměstnavatelů a státu s krizí. Stal se také významnou inspirací pro ostatní evropské země, které v období let 2007–2010 čelily důsledkům hospodářské krize v národních ekonomikách.
Nejdůležitější reformou pro krizové období bylo zavedení zkráceného pracovního týdne. Výdaje státu na zkrácený pracovní týden byly sice poměrně vysoké, neměly však být vyšší než náklady státu na podporu v nezaměstnanosti v případě hromadného propouštění.
Zaměstnanec odpracuje pouze polovinu pracovní doby, přesto jeho výplata dosahuje téměř 84 % platu při plné pracovní době. Pokud zaměstnanec odpracuje pouze polovinu původní pracovní doby, neznamená to automaticky volno ve zbývajícím čase. Zaměstnavatel může zaměstnance poslat na školení nebo zajistit další vzdělávání. Pro další vzdělávání zaměstnanců je možné získat další dotace z Evropského sociálního fondu. Zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu může u jednoho zaměstnance trvat až dva roky.
Vrtulníkové peníze
Vrtulníkové peníze představují expanzivní fiskální politiku financovanou zvýšením peněžní zásoby v ekonomice. Jde o ekonomický model, kdy centrální banky distribuují (rozdávají) peníze přímo fyzickým osobám (lidem). Cílem vrtulníkových peněz je oživit hospodářství, které směřuje do ekonomické krize nebo se již v ní nachází.
Příklady kurzarbeit v Rakousku
V Rakousku byla zavedena následující opatření:
- během následujících 6 týdnů mohou firmy požádat o rozšířený program kurzarbeit
- dohoda s odbory ve firmě, případně s jednotlivými zaměstnanci, pokud ve firmě nefunguje odborová organizace (dohoda definuje trvání a rozsah redukce pracovní doby), se předkládá k podpisu sektorovým odborům; ty jsou povinny do 48 hodin dohodu podepsat
- před odsouhlasením dohody odbory musí firma vyřešit saldo čerpané dovolené a neplacených volných dnů z předchozích let
- následně firma žádá o příspěvek na kurzarbeit
- aktuálně je standardní doba kurzarbeit 3 měsíce s možností prodloužení
- rozsah kurzarbeit lze rozšířit až na 100 % platu zaměstnance
- během celé doby platnosti kurzarbeit se firmy zavazují pracovat aspoň v rozsahu 10 % (tuto práci plně hradí firma jako poměrnou část mzdy)
- míra náhrady příjmu:
- 80 % čistého příjmu, pokud měl zaměstnanec před kurzarbeit hrubý plat nad 2 685 €
- 85 % čistého příjmu, pokud měl zaměstnanec před kurzarbeit hrubý plat mezi 1 700 a 2 685 €
- 90 % čistého příjmu, pokud měl zaměstnanec před kurzarbeit hrubý plat do 1 700 €
- firma se zavazuje udržet zaměstnanost všech zaměstnanců nejen během režimu kurzarbeit, ale i měsíc po jeho skončení
Kurzarbeit v Německu
Jak odborníci předpokládali již začátkem roku 2008, v třetím a čtvrtém čtvrtletí došlo k výraznému poklesu exportu. Světová hospodářská krize významně snížila poptávku po německých výrobcích v zahraničí, což vážně deformovalo hospodářskou aktivitu země.
Systém zaměstnávání na zkrácenou pracovní dobu, tedy kurzarbeit, však není jednomyslně považován za ideální řešení. Jedním z argumentů kritiků je zadlužování státu na úkor udržení příznivých statistik míry nezaměstnanosti. Jen za rok 2009 zanechaly státní výdaje na zkrácený pracovní týden v německém státním rozpočtu třímiliardovou díru.
Navíc se objevily první skandály se zneužíváním zkráceného pracovního týdne ze strany zaměstnavatelů. Pravděpodobně největším byl případ automobilového koncernu Volkswagen, který nahlásil kurzarbeit u šedesáti tisíc zaměstnanců, ačkoli se firmě podařilo již v roce 2009 krizi na trhu překonat a díky zavedení tzv. ekologické dotace (šrotovného) čtyřnásobně vzrostla poptávka po vozech VW.
Kurzarbeit v Česku
O zavedení zkráceného pracovního týdne v podobě, jak funguje v Německu, se vážně uvažovalo i v ČR, ale nakonec se od záměrů převzít tento model upustilo. Zřejmě k tomu přispěla i skutečnost, že na přelomu let 2009 a 2010 byly patrné i negativní dopady tohoto opatření. Zájem o zavedení zkráceného pracovního týdne výrazně vzrostl na přelomu let 2008 a 2009, kdy německá ekonomika cítila plně důsledky globální hospodářské krize.
Ekonomický vývoj v letech 2010–2012 dal odborníkům za pravdu a nakonec se ukázalo, že odstraňování zkráceného pracovního týdne z německé legislativy nebude nutné, protože již v roce 2010 poklesl počet kurzarbeiterů na pětinu z necelých 1,1 milionu na přibližně 200 tisíc. Zkrácený pracovní týden se dlouhodobě ukázal jako velmi vhodné řešení hospodářské krize a pomohl zaměstnavatelům v krizovém období, aby nemuseli přistoupit k hromadnému propouštění. Jakmile došlo k oživení ekonomiky a opět vzrostla poptávka, byli tito zaměstnanci připraveni nastoupit do práce na 100 % a zaměstnavatelé se tak vyhnuli problémům s hledáním nových zaměstnanců s odpovídající kvalifikací. Mohlo tak dojít k okamžité reakci na poptávku.
