Změna a manažer
Říká se, že pokud jste skutečným manažerem, jste vlastně manažerem změny, protože dokud organizace není v stavu úplného zániku, stále se v ní musí něco měnit. Úkol řídit změnu může vzniknout jako výsledek rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo vyššího funkčního místa, anebo potřebu změny zjistí sám manažer. V obou případech vyžaduje řízení změny širokou škálu manažerských schopností a dovedností.
Manažerem se člověk nerodí. Cesta k úspěchu je cesta vytváření profilu, budování vlastností a racionálního využití funkcí managementu. Profil manažera se vyjadřuje v postupech jeho práce, v nárocích na jeho osobu a také při plnění manažerských funkcí. Náročnost práce manažera je úzce spjata s jeho vlastnostmi. To znamená, že dobrý manažer musí umět získat a vést lidi, měl by umět uplatnit princip vůdcovství. Je dobré, pokud dokáže strategicky myslet. Kromě těchto vlastností by měl mít i specifické vlastnosti, jako je přiměřená inteligence, smysl pro odpovědnost, odolnost vůči zátěži a také psychická odolnost.
Profil manažera je spojen s plněním některých funkcí managementu, například:
- strategická – manažer usiluje o rozvoj podniku, cíle a záměry podniku v dlouhodobém horizontu;
- regulační – manažer může uplatňovat k usměrnění činností, ale také při korekci případných odchylek;
- odborná – uplatňovaná při umění vést lidi a aplikaci vhodných metod;
- konzultační – prostřednictvím ní manažer vykonává poradenskou činnost ve vztahu ke spolupracovníkům, zaměstnancům apod.;
- komunikační – manažer dokáže získávat a předávat informace, získat lidi k plnění úkolů organizace;
- výchovná – manažer má vychovávat podřízené svým chováním, zdvořilostí, taktem, ale i uměním poukázat na chyby pracovníků a vychovávat je příkladem;
- disiplinární – trestat laxnost, nedbalost, povrchnost;
- psychoterapeutická – týká se emocionální stránky, kde manažer projevuje smysl pro humor, velkorysost, ale i důslednost a pečlivost;
- reprezentační – při ní má manažer vykazovat příkladné vystupování, kulturu projevu, rozhled a další podstatné vlastnosti.
Manažer potřebuje pro výkon funkce různé specifické schopnosti. Mezi klíčové schopnosti manažerů se obvykle řadí tyto:
- odborné,
- interpersonální,
- koncepční.
Předpokladem úspěchu jsou i další schopnosti, a to:
- diagnostické,
- analytické.
Odborné (profesní) schopnosti – jsou to schopnosti manažerů potřebné k vykonávání specializovaných aktivit. Většina manažerů, zejména na středních a nižších úrovních organizace, nevyhnutelně potřebuje k efektivnímu splnění úkolu odpovídající odborné schopnosti. Manažeři-specialisté v jednotlivých oblastech managementu většinou získávají základní odborné znalosti absolvováním studia a následně praxí v reálných pracovních situacích. Odborná příprava je zvlášť důležitá pro první úrovně manažerů.
Interpersonální schopnosti – manažeři tráví mnoho času interakcí s lidmi uvnitř i mimo organizaci. Podle některých průzkumů vrcholoví manažeři stráví 65 % svého času na schůzkách, 6 % u telefonu a 3 % na cestách. Při všech těchto činnostech jde o kontakty s jinými lidmi. Proto musí manažer umět komunikovat, porozumět a motivovat jednotlivce i skupiny. Manažer s dobrými interpersonálními schopnostmi je pravděpodobně úspěšnější než manažer s menšími interpersonálními schopnostmi.
Koncepční schopnosti – manažeři potřebují takové schopnosti, aby dokonale znali různé souvislosti, příčiny a důsledky v organizaci, aby chápali, že všechny části spolu souvisejí, a aby se na organizaci dívali komplexně.
Diagnostické schopnosti – manažer má diagnostikovat vyskytující se problém v organizaci studiem jeho projevů (symptomů).
Analytické schopnosti – jsou doplňkem diagnostických schopností a znamenají způsobilost manažera určit klíčové faktory v dané situaci, vidět je ve vzájemné souvislosti a vědět rozhodnout, kterým z nich je třeba věnovat největší pozornost. Díky těmto schopnostem mohou manažeři stanovit strategie a pro dané podmínky zvolit tu nejvhodnější.
Pokud postupujeme v organizaci zdola nahoru, zjišťujeme, že manažeři potřebují čím dál méně specializovaných schopností. U vrcholového manažera by interpersonální schopnosti neměly tvořit ani výrazný podíl. Pro nejvyšší úroveň organizace jsou nejdůležitější koncepční, diagnostické a analytické schopnosti.
