30 let od rozdělení: Česká republika vede v hospodářství a životní úrovni, ale Slovensko ji dohání

Česká republika 30 let po rozdělení Československa vytváří přibližně o čtvrtinu vyšší hrubý domácí produkt na osobu než Slovensko. Při započítání parity kupní síly je na tom Česká republika dokonce o něco lépe, protože dosahuje 91 % průměru EU v HDP na obyvatele, zatímco Slovensko 68 %. Slovensko se však lépe vyrovnalo s pandemickou krizí, když v roce 2020 pokleslo jen o 3,4 %, zatímco Českou republiku zasáhla hospodářská krize s poklesem o 5,5 %. O rok později (2021) rostl HDP České republiky rychleji než Slovenska (3,3 % oproti 3 %), ale předchozí propad tento růst nevykompenzoval. Vyplývá to z analýzy společnosti Wonderinterest Trading Ltd., která použila údaje o HDP z let 2021 a 2022.¹

Také průměrná hrubá mzda v České republice je o 26 % vyšší než na Slovensku. Avšak v důsledku vyšší cenové hladiny na Slovensku (90 % průměru EU oproti 80 % průměru EU v České republice) nakupuje obyvatel České republiky dokonce o 41 % více než obyvatel Slovenska.

Z hlediska nezaměstnanosti si Česká republika zatím udržuje v rámci EU poměrně výjimečné postavení. V říjnu 2022 dosáhla míru nezaměstnanosti pouze 2,1 %. Slovensko dlouhodobě snižuje svou vysokou míru nezaměstnanosti, se 6 % se blíží průměru EU.

„Česká republika a Slovensko prošly za 30 let překvapivě podobným vývojem. Česká republika sice vede Slovensko v ukazatelích makroekonomiky a kvality života. Pokud však vezmeme v potaz počáteční základnu, můžeme říci, že Slovensku se podařilo relativně přiblížit České republice v životní úrovni,“ komentovala výsledky analýzy Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

	Česko	Slovensko
HDP/ na obyvatele (USD)*	39 778	31 498
HDP/ na obyvatele (% vůči průměru EU)**	91 %	68 %
Průměrná mzda*** (EUR)	1 626	1 291
Míra nezaměstnanosti ****	2,1 %	6,0 %
Veřejný dluh (% HDP)*****	42 %	62,2 %
Index lidského rozvoje (pořadí v žebříčku)	32	45
Index štěstí (pořadí v žebříčku)	18	35

* Světová banka za rok 2021
** Eurostat, podle parity kupní síly za rok 2021
*** měsíčně ve 2. čtvrtletí 2022
**** říjen 2022
***** ke konci roku 2021
Pozn. Pokud není uvedeno jinak, data jsou z Eurostatu.

Příloha

Česká republika versus Slovensko: Hospodářství a životní úroveň 30 let po rozdělení Československa

Studie Wonderinterest Trading Ltd.

Jak se v hospodářství projevily rozdíly mezi Českou republikou a Slovenskem během třiceti let samostatnosti? Broker Wonderinterest Trading Ltd, který působí v obou zemích, porovnal ekonomickou výkonnost, strukturu hospodářství a stav trhu práce. Neméně důležitě se zaměřil i na rozdíly, kterým obě země čelily vnějšími podmínkami, přičemž hlavním rozdílem bylo zavedení eura na Slovensku. Analytici se pokusili shrnout makroekonomické informace, které ukazují životní úroveň v obou zemích.

Chceme-li posoudit kvalitu života v každé zemi, nelze se obejít bez relevantních ukazatelů, jako je hrubý domácí produkt, výše příjmů obyvatel, míra nezaměstnanosti či míra růstu cenové hladiny (míra inflace). Určitým nedostatkem makroekonomických dat je, že plně nezohledňují další faktory, které ovlivňují sociálně-ekonomickou úroveň příslušných zemí. Proto jsme kromě základních makroekonomických údajů použili také žebříčky pracující se širším konceptem měření kvality života.

Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt je základní makroekonomický ukazatel, který měří výkonnost ekonomiky. Informuje o tom, jakou životní úroveň si může dovolit průměrný občan sledované země. Již při rozdělení československé federace se očekávalo, že hospodářský vývoj v České republice bude příznivější než na Slovensku, a to zejména kvůli odlišné politické orientaci.

Pokles životní úrovně po zahájení hospodářské transformace byl na Slovensku mnohem dramatickejší. Zatímco HDP České republiky dosáhlo svého dna v roce 1992 s poklesem o necelých 12 %, výkon slovenské ekonomiky zaznamenal kumulativní propad o 22,3 % a až v roce 1994 podle údajů Českého statistického úřadu došlo k hospodářskému oživení.

Česká republika dosáhla své předtransformační úrovně již v roce 1996, Slovensko až o dva roky později. V následujících letech však Slovensko prakticky dohnalo všechny ztráty, které zaznamenalo na začátku sledovaného období, a v roce 2004 už předběhlo Českou republiku ve srovnání s její startovací čarou.

Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly je v České republice vyšší než na Slovensku. Podle údajů Světové banky dosáhl tento ukazatel v roce 2021 v ČR 39 778 tzv. mezinárodních dolarů, zatímco na Slovensku 31 498 mezinárodních dolarů. Ekonomická úroveň v České republice je tedy přibližně o 26 procent vyšší než na Slovensku. Podle Eurostatu hrubý domácí produkt na osobu v paritě kupní síly činil v ČR vloni 91 % průměru Evropské unie, zatímco na Slovensku to bylo 68 %.

Ekonomiky obou zemí byly zasaženy pandemií koronaviru. Slovenskému hospodářství se v tomto období dařilo lépe. HDP Slovenska v roce 2020 klesl pouze o 3,4 %, zatímco HDP České republiky klesl o 5,5 %. Naopak oživení v minulém roce bylo na Slovensku jen o něco nižší než v České republice, a to 3 % (Slovensko) oproti 3,3 % (Česká republika).

Vývoj HDP na obyvatele podle parity kupní síly v mezinárodních dolarech v roce 2017; Zdroj: Světová banka

Průměrná mzda

Vývoj hrubého domácího produktu se odráží i v růstu mezd, včetně kupní síly příjmů. Pokud tedy HDP roste, rostou i reálné mzdy, protože HDP jako míra produktivity výrobních faktorů přímo souvisí s produktivitou práce. Ta následně ovlivňuje výši mezd a jejich kupní sílu.

Průměrná hrubá mzda v České republice ve druhém čtvrtletí 2022 činila 1 626 EUR, zatímco na Slovensku ve stejném období jen 1 291 EUR. Mzdy v České republice jsou tak v průměru o 26 % vyšší, což odpovídá rozdílu v hrubém domácím produktu na osobu.

Pokud vezmeme v úvahu rozdíl v cenových hladinách, je rozdíl ještě větší ve prospěch České republiky. Cenová hladina v ČR dosahuje zhruba 80 % průměru EU, zatímco na Slovensku je to 90 %. Po přepočítání podle parity kupní síly je slovenská průměrná mzda jen 1 148 EUR, zatímco česká průměrná mzda je o více než 41 % vyšší. Jinými slovy, za českou mzdu si v ČR koupíte zhruba o dvě pětiny více zboží než za slovenskou mzdu na Slovensku.

Jak již bylo zmíněno, kupní síla mezd je ovlivněna vývojem cen či mírou inflace. Česká republika i Slovensko patří k zemím, které v souvislosti s energetickou krizí čelí nadprůměrnému inflačnímu tlaku. Česká republika patřila v uplynulém roce mezi země EU s nejvyšší mírou inflace. Slovenská republika však těsně následuje. Nejnovější data (říjen 2022) naznačují, že obě země zápasí s inflací přibližně na úrovni 15 % meziročně.

Trh práce a nezaměstnanost

Česká republika si vysloužila obdiv už na počátku ekonomické transformace, protože jako jedna z mála transformujících se zemí měla výjimečně nízkou nezaměstnanost, která se několik let pohybovala na úrovni 3 až 4 %. Na druhé straně Slovensko čelilo strukturální krizi, když zejména kolaps zbrojního a těžkého průmyslu vedl k nárůstu míry nezaměstnanosti.

V následujících letech začaly obě země konvergovat, avšak Česká republika stále udržuje výrazně nižší míru nezaměstnanosti než Slovensko. Zatímco v říjnu 2022 byla míra nezaměstnanosti v ČR (podle Eurostatu) 2,1 %, na Slovensku to bylo téměř 6 %. Česká republika má již dlouhá léta nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, jejímž průměrem je 6 %. Slovensko tak téměř dokonale odpovídá průměru EU.

Veřejný dluh

Lze konstatovat, že obě země zdědily z období reálného socialismu relativně nízkou úroveň veřejného dluhu, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k HDP. Do roku 2000 se veřejný dluh zejména na Slovensku výrazně zvýšil, a to na 50,5 % HDP. Český veřejný dluh začal výrazněji růst až po vypuknutí finanční krize v letech 2008 a 2009, kdy přesáhl 40 % HDP.

V průběhu následujícího desetiletí se však relativní výše veřejného dluhu v obou zemích snížila a do krizových let pandemie koronaviru vstoupily v dobré „dluhové kondici“. V roce 2019 dosahovala výše českého veřejného dluhu v ČR 30 % a na Slovensku 48 % HDP. Pandemie koronaviru si vyžádala nákladná vládní opatření na udržení vysoké úrovně poptávky, což se promítlo v nárůstu dluhu.

Covidovou krizi vystřídala energetická krize a růst inflace, takže tlak na veřejné finance nepominul. Český veřejný dluh dosáhl ke konci roku 2021 úrovně 42 % HDP, zatímco slovenský dluh dosáhl 62,2 % HDP. Paradoxně Slovensko jako člen eurozóny nesplňuje maastrichtské dluhové kritérium, zatímco Česká republika má stále relativně slušnou rezervu na dosažení hranice 60 %. Druhé fiskální maastrichtské kritérium, týkající se maximální přípustné výše deficitu veřejných financí, však nesplňuje žádná ze sledovaných zemí.

Nejde jen o makroekonomické ukazatele

Jak již bylo zmíněno, vybrané makroekonomické ukazatele nejsou jedinými relevantními daty pro hodnocení kvality života v zemi. Existuje mnoho dalších, které mohou doplnit obraz o tom, jak dobře se v dané zemi žije.

Poměrně populárním ukazatelem je index lidského rozvoje (HDI – Human Development Index). Kromě HDP na obyvatele zohledňuje například i střední délku života, očekávanou a střední délku školní docházky. Hodnota indexu se pohybuje od nuly do jedné, přičemž jedna je nejvyšší dosáhnutelná úroveň. V roce 2021 je nejlépe hodnocenou zemí Švýcarsko s hodnotou 0,962. Česká republika se umístila na 32. místě s hodnotou HDI 0,889 a Slovensko na 45. místě s hodnotou HDI 0,848. Obě země patří do skupiny nejrozvinutějších států, kam spadají země, které dosáhly hodnoty HDI alespoň 0,8.

Dalším populárním ukazatelem je index štěstí (Happiness Index), který je založen na subjektivním hodnocení respondentů. Svůj pocit štěstí hodnotí na základě šesti kritérií: vnímání korupce, štědrost, svoboda rozhodování, očekávaná délka života ve zdraví, sociální podpora a HDP na obyvatele. Česká republika je v současnosti na 18. místě se skóre štěstí 6,92. Slovensko na 35. místě se skóre 6,391. Aktuální pořadí je sestaveno z průměrného hodnocení za roky 2019 až 2021. První místo v žebříčku drží Finsko s výsledkem 7,821.

Závěr

Česká republika i Slovensko prošly za posledních 30 let určitě bouřlivým, ale dá se říci úspěšným obdobím. Obě země pozitivně ovlivnil pád komunistického režimu, který jim umožnil emancipovat se nejen politicky, ale také ekonomicky. Z relativně zaostalých států se staly země se standardní tržní ekonomikou, zárukami základních práv a svobod a také ekonomickou svobodou. Životní úroveň a kvalita života se radikálně zvýšily, což dokládají tvrdá makroekonomická data i alternativní žebříčky, jež lze použít k hodnocení kvality života.