Manažer a jeho role v řízení organizace

Definice pojmu manažer

Stejně jako pojem management, i pojem manažer je velmi různorodě interpretován. Pro přiblížení tohoto pojmu jsme vybrali pět definic od různých autorů. Pojem manažer definuje Majtán: „Manažer je především profese – její nositel pomocí manažerských funkcí usměrňuje aktivity organizační jednotky k dosažení stanovených cílů.“

Mikuš a Droppa uvádějí: „Manažeři jsou ti, jejichž prvořadým posláním je cílevědomě řídit práci jiných s uplatňováním manažerských funkcí nepřímo, tj. prostřednictvím svých podřízených, zajišťovat dosahování cílů organizace.“

Mikuš, Droppa a Budaj píší: „Manažer je ten, kdo pracuje s lidmi a koordinuje jejich aktivity tak, aby se splnily cíle organizace.“

Charakteristika manažera podle Donnellyho, Gibsona a Ivanceviche: „Manažeři jsou zodpovědní za dosahování výsledků prostřednictvím specializovaného úsilí jiných lidí, jednotlivě, ve skupinách nebo v organizacích.“

Imrichová spolu s Hangonim manažera charakterizují takto: „řídící pracovník působící v určité oblasti, který uplatňuje svou vizi, má strategickou perspektivu, pracuje s představami a pohledem dopředu.“

Komparace uvedených výroků umožňuje vidět společné prvky osob zastávajících post manažera, kterými jsou: koordinace zdrojů, vykonávání základních a průnikových manažerských funkcí a dozor nad jedním či více lidmi, stejně jako efektivní řízení podniku (tedy dosahování zisku a profitu jako výsledku své činnosti). Manažer je zaměstnanec, který se však nezabývá přímo službami či výrobou.

Manažer je osoba, která umisťuje lidské a materiální zdroje a řídí operace v organizaci, plánuje, organizuje, vede lidi, kontroluje a koordinuje jednotlivé činnosti ve prospěch dosažení cílů organizace. Manažer je pracovník organizace, který usměrňuje aktivity ostatních pracovníků organizace.

Charakteristiky manažera

Dobrý manažer by měl disponovat kromě odborných dovedností i určitými vlastnostmi, které jsou potřebné k výkonu funkce manažera. Patří k nim inteligence, iniciativa, sebejistota, cílevědomost, odpovědnost, zkušenosti a další, které jsou popsány v článku Osobnost manažera: vlastnosti, schopnosti a charakteristiky.

Manažer versus vůdce

Každý manažer má kombinaci určitých manažerských a vůdčích schopností, ale každý preferuje určitý aspekt – buď vůdcovství, nebo management. Na jedné straně existuje vedoucí, který má charisma, na druhé straně vedoucí, který ji postrádá. Nelze jednoznačně určit, která z těchto dvou osobností je pro organizaci přínosnější. Manažer představuje strukturovanější, kontrolovanější, úspornější přístup. Je analytik, při své práci hodně kalkuluje a plánuje, šetří náklady, strukturuje problémy. Vůdce neboli leader představuje kreativnější a experimentálnější přístup. Je vizionář, vysoce flexibilní.

Manažer a management

Management patří mezi nejpodstatnější lidské činnosti. Vykonávají ho profesionální řídící pracovníci, tzv. manažeři, kteří působí na zdroje (fyzické, lidské, finanční a informační). Pomocí kombinace těchto zdrojů se snaží zajistit jejich účinnou přeměnu na požadované výstupy. V každém podniku vystupují manažeři jako významné subjekty řízení. Odlišnost manažerů od ostatních spočívá v jejich schopnosti komunikace s lidmi (Hangoni – Imrichová, 2010, s. 28).

Organizační úrovně řízení

Manažer představuje profesi, prostřednictvím které disponuje různými oprávněními, má určitou míru odpovědnosti, nakládá s významnými zdroji, přičemž obvykle má podřízené pracovníky. Podle stupně řízení v podniku vedoucí pracovník realizuje svou činnost na konkrétní hierarchické úrovni:

vrcholoví manažeři – nesou odpovědnost za rozhodování, tvoří plány, stanovují cíle (např. viceprezidenti, prezidenti, ředitelé),
střední manažeři – mají postavení mezi vrcholovými manažery a manažery první linie (např. vedoucí projektů, oddělení, manažeři závodu),
linioví manažeři – zaujímají nejnižší pozici v podniku, vedou práci zaměstnanců výrobních oddělení (manažer výrobní linky, mistr) (Mikuš – Droppa, 2010, s. 41-42).

Manažerské role, způsobilosti a funkce

Role, kterou manažer zastává, slouží k charakterizaci jeho práce a definování toho, co vykonává. Definice, kterou uvádějí Mikuš, Droppa a Budaj, zní: „Manažerská role představuje specifickou kategorii chování manažera v pracovní činnosti.“ Předpokladem úspěšnosti práce manažera je správný výběr rolí a jejich uplatnění v podniku. Mikuš a Droppa (2010, s. 53-56) uvádějí, že obecně jsou známy tři okruhy manažerských rolí:

Interpersonální role (meziľidské vztahy) – jedná se o stálý kontakt manažera se svými pracovníky.
- manažer s autoritou
- vůdce
- budovatel vztahů
- reprezentant
Informační role (předávání informací) – základ těchto rolí je práce s informacemi.
- příjemce informací
- šiřitel informací
- mluvčí
Rozhodovací role (rozhodování) – iniciace změn, ochrana podniku, alokace zdrojů, vyjednávání podmínek apod.
- podnikatel
- krizový manažer
- alokátor zdrojů
- vyjednavač.

Manažerské role se do jisté míry vzájemně překrývají. Na základě toho se nedoporučuje je přísně oddělovat. Prostřednictvím těchto rolí manažer uskutečňuje funkce řízení, které řeší otázky, co manažer dělá. Manažerská role odpovídá na otázku, jak manažer tyto činnosti vykonává (Majtán, 2007, s. 34).

Vlastnosti a schopnosti manažerů

Efektivita a efektivní manažer
Euromanažer
Faktory ovlivňující styl vedení
Moc v organizaci
Oddanost a loajalita pracovníků
Participace
Rozhodování
Spolurozhodování

Manažerské způsobilosti

Aby manažeři vykonávali svou činnost co nejlépe, měli by disponovat určitými způsobilostmi. Pro každou úroveň managementu je důležitá jiná způsobilost. Rozlišujeme tři základní způsobilosti (Mikuš – Droppa, 2010, s. 56-57):

technické způsobilosti (přímá vazba na to, co se děje v podniku – inženýring, účetnictví…),
lidské způsobilosti (zaměření na spolupráci s lidmi a zvládnutí psychologie, komunikace, sociologie, etiky a etikety),
koncepční způsobilosti (umožňují komplexně vnímat podnik a tím ovlivňovat jeho budoucnost).

Manažerské funkce

Manažer vykonává svou činnost prostřednictvím čtyř základních funkcí managementu:

plánování
organizování
vedení
kontrola

Manažerské funkce jsou spolu propojené, doplňují se a často se překrývají. Slouží k tomu, aby řídící pracovníci dosáhli stanovených cílů. Mikuš a Droppa základní funkce řízení definují takto: „Manažerské funkce v systémovém pojetí procesu řízení působí na vstupní zdroje tak, aby jejich využití bylo racionální při naplňování cílů organizace ve jejím zájmu.“

Historie a vývoj manažerských teorií

Začátky managementu sahají do poloviny 19. století, období nástupu průmyslové revoluce a rychlého rozvoje průmyslové výroby. V tomto období dochází k přechodu od domácí kusové výroby k tovární velkovýrobě. Domácí kusová výroba byla převážně ruční výrobou a organizace a řízení výroby bylo založeno na poznatcích a zkušenostech, které se obvykle předávaly z generace na generaci. Neexistovala teorie managementu ani možnost jejího studia.

V rámci průmyslové revoluce se kusová výroba mění na průmyslovou velkovýrobu, jejímž základem je dělení práce a rozvoj kooperace. Nové stroje a technologie vytvářely možnosti změny postavení a působení člověka ve výrobním procesu. Pokud se člověk neměl stát nejslabším článkem a brzdou dalšího rozvoje výroby, bylo nutné hledat vhodné a účinné způsoby jeho zapojení do výrobního procesu. Základy teorie a praxe managementu byly položeny pod vlivem průmyslové revoluce.