Práce

Základy práva a právních systémů

Zahumensky 0

Právo

  • subjektivní možnost subjektu jednat způsobem schváleným právní normou a domáhat se ochrany tohoto oprávnění (right)
  • uspořádaný soubor právních norem platných na určitém území – právní řád (law)

Charakteristické znaky práva

  • všeobecná závaznost
  • formální stanovení nebo uznání státem
  • státní donucení
  • obsahová jednotnost
  • dynamika
  • stabilita
  • nástroj řešení sociálních konfliktů a cílených změn

Vztah práva a morálky

  • právo by mělo odrážet hodnoty společnosti a její pohled na to, co je správné a co nikoliv
  • nejdůležitější normativní systémy: právo a morálka, které mohou:
  1. se shodovat
  2. být v rozporu (interrupce)
  3. právo může být morálně indiferentní (dopravní předpisy)

Rozdíly mezi právem a morálkou

  1. monismus práva = právo je v společnosti jediný systém
  2. odlišný systém sankcí a odměn za žádoucí a nežádoucí chování

Vztah práva a společnosti

  1. teorie přirozeného práva
    • právo není pouze to, co je obsaženo v zákonících, ale každému člověku je dána představa o tom, co je dobré a co zlé, a to nezávisle na zákonech
    • Aristoteles: Etika Nikomachova
    • Svatý Tomáš Akvinský
    • Norimberský proces, právní zdůvodnění revoluce
  2. teorie pozitivního práva
    • právem je pouze to, co je napsáno v zákonících
    • Berghbohm

Druhy právních systémů

Vnitrostátní právo

  • veřejné = v zájmu státu
    • subordinace: stát může uplatnit svou vůli vůči ostatním subjektům (např. daňová povinnost)
    • stát a jeho orgány mohou vykonávat pouze to, co jim zákon umožňuje
    • kogentní normy: subjekty nemohou jejich vůlí měnit
  • soukromé = v zájmu jednotlivce
    • koordinace: rovnost
    • princip legality: co není zakázáno, je dovoleno
    • dispozitivní normy: subjekty mohou svou vůlí upravit
  • procesní = stanoví postup, kterým je zajištěna ochrana a vymáhání práv

Mezinárodní právo

  • práva rovnoprávných subjektů
  • Ústava SR článek 7, odstavec 5 = nadřazené je vnitrostátní právo s výjimkou lidských práv, kdy je nadřazené mezinárodní právo
  • subjekty: stát, mezinárodní organizace (Červený kříž), Svatá stolice, povstalecká hnutí

Právo evropských společenství

  • základ v 3 smlouvách: ESUO 1951 – montánní unie (prapůvod Evropské unie), Pařížská smlouva
  • 18. 4. 1951 založení ESUO, Římské smlouvy, EURATOM 1957, Maastrichtská smlouva 1992, Lisabonská smlouva
  • primární právo = zakládající smlouvy
  • sekundární právo = akty orgánů Unie, nařízení a směrnice, rozhodnutí, doporučení, stanoviska; evropské právo aplikují: soud první instance, Evropský soudní dvůr

Velké právní systémy

  • kontinentální: francouzský, německý, rakouský, skandinávský
    • zakládá se na psaných zákonících
  • anglo-americký
    • common law (obecné právo), case law (právo vycházející z jednotlivých případů)
    • základem jsou precedenty = rozhodnutí vycházející z minulých případů, které tvoří základ pro řešení obdobných budoucích případů
  • náboženské
    • šaría (arabské a islámské státy), základním dokumentem je Korán
    • halacha (Židé, Izrael), vychází z Tóry
    • hinduistické právo (kastovní systém)

Prameny práva

  1. formální: Sbírka zákonů
  2. normativní právní akty = všechny právní předpisy zveřejněné ve sbírkách, ústavní i běžné zákony, vyhlášky, nařízení, opatření
  3. precedent = zásada stare decisis – setrvat u již stanoveného rozhodnutí
  4. obyčejové = užívá se v anglo-americkém právním systému
    • britské: před rokem 1189
    • uherské: Štefan z Vrbovce – Tripartitum 1514
    • na Slovensku se již nepoužívá, bylo používáno do roku 1950
    • znaky: dlouhodobé užívání a přesvědčení o nutnosti a spravedlnosti příslušného práva
  5. normativní smlouvy
    • na Slovensku kolektivní smlouvy a recipované mezinárodní smlouvy
    • materiální: všechny společenské podmínky vedoucí ke vzniku práva

Právní normy

Právní norma je pravidlo chování vyjádřené ve státem stanovené formě a její dodržování je vynutitelné státní mocí.

Specifické znaky právní normy

  • všeobecná závaznost
  • regulativnost – reguluje chování subjektů

Struktura právních norem

  1. hypotéza
  2. dispozice
  3. sanction

Druhy právních norem

  • veřejnoprávní (trestní právo)
  • soukromoprávní (normy občanského práva)
  • hmotněprávní (určují práva a povinnosti)
  • procesněprávní (určují formální postup pro uplatnění těchto práv)
  • kogentní (neumožňují subjektům odchylně upravit svá oprávnění)
  • dispozitivní (umožňují subjektům upravit svá oprávnění)
  • finální/blanketové (čistá právní norma = původní právní norma dosud nebyla vydána)

Platnost právních norem

  • z hlediska formy byly splněny všechny náležitosti spojené s jejím vydáním a norma se stala součástí právního řádu
  • Platnost je předpokladem účinnosti.

Účinnost právní normy

  • z právních norem vyplývají pro její adresáty práva a povinnosti
  • mezi platností normy a její účinností je legisvakační lhůta (tzv. „prázdniny zákona“), normy jsou pak platné, ale ještě neúčinné

Retroaktivita právní normy

= zpětné působení práva

  • nepravá
  • pravá
  • absolutní zákaz přijetí retroaktivních zákonů je v USA (článek 1 Ústavy)
  • relativní zákaz je v SR (článek 50, odstavec 6 Ústavy)

Právní norma má:

  1. prostorovou působnost – vymezení území, na němž právní norma reguluje chování subjektů
  2. osobní působnost – vymezení okruhů osob, na které se právní norma vztahuje (vyjmutí osoby na základě imunity – poslanci, soudci)

exempce = vyjmutí určitých osob z jurisdikce našeho státu (diplomaté) – exteritoriální osoby

Teorie státu

  • 12 000 let př. n. l.
  • vznik neolitu
  • vznik měst, postupné dělení práce, vyčlenili se lidé, kteří začali organizovat společnost a zabývat se mocí

Základní znaky státu

  • státní moc = schopnost určovat chování lidí
  • suverenita = nezávislost státní moci
    • vnitřní – Alžírský rozvrat, občanská válka v Libanonu
    • vnější – začátek druhé světové války, útok na Polsko
  • státní občanství = získává se narozením po rodičích

Státní území lze získat:

  • primárním způsobem – primární okupací
  • rozšířením území – Nizozemsko – vysoušením
  • odvozeným způsobem – USA 1867 = Aljaška; Velká Británie = vydržením Falklandské ostrovy

Státní území tvoří: pevninský povrch, pobřežní vody, lodě, letadla, diplomatické mise.

státní občanství = právní vztah mezi státem a občanem (narozením, během života – naturalizací)

Forma státu

  • monokracie = vláda jediné osoby, monarchie
    • absolutistická (Ludvík XIV.)
    • konstituční monarchie
    • diktatura
  • demokracie = vláda lidu
    • přímá – referendum (projev)
    • nepřímá – zastupitelská – projevem jsou volby do Národní rady SR; svobodné volby

Volební právo

  • všeobecné – každý má právo volit
  • rovné – každý má jeden hlas
  • přímé
  • tajné

Základní rozdělení státní moci

  • zákonodárná (Národní rada SR)
  • soudní (Nejvyšší soud)
  • výkonná (vláda SR)

Ústava SR

Ústava SR je rigidní = lze ji měnit pouze ústavním zákonem, musí být splněny přísnější podmínky než u běžného zákona. Ústava SR je psaná = je obsažena v jediném dokumentu. Ústava Slovenské republiky je republikánská = protože zakotvuje parlamentní formu vlády. Nejstarší psaná ústava je Francouzská ústava z roku 1791. Ústava Slovenské republiky má 9 hlav a 156 článků:

  1. hlava – Základní ustanovení
  2. hlava – Základní práva a svobody
  3. hlava – Hospodářství SR
  4. hlava – Územní samospráva
  5. hlava – Zákonodárná moc
  6. hlava – Výkonná moc
  7. hlava – Soudní moc
  8. hlava – Prokuratura SR (ombudsman)
  9. hlava – Přechodná a závěrečná ustanovení

Základní funkce ústavy

  1. právní funkce: vymezuje principy tvorby právních předpisů
  2. stabilizační funkce: vymezuje základní prvky společnosti
  3. dynamická funkce: ústava reaguje na změny ve společnosti
  4. politická funkce: vymezuje fungování politické moci – princip řádných voleb
  5. kulturní funkce: ústava odráží kvalitu a kulturu společnosti

Základní práva a svobody

  • usilují o vytvoření tzv. liberálního státu – vymezení oblastí, kde stát nemá působnost
  • demokratický stát – umožňuje účast na správě veřejných věcí (základ)
  • sociální stát – poskytuje různé sociální plnění
  • první úprava základních práv a svobod – Listina základních práv a svobod, ústavní zákon č. 21/1991 Sb.

Lidská práva dělíme na:

  • osobní práva a svobody = chrání člověka jako lidskou bytost – právo na život – tzv. 1. generace lidských práv, vznikla během Francouzské revoluce
  • politická práva = podmiňují život člověka v občanské společnosti – petiční právo (žádost o vysvětlení od státních orgánů)
Zahumensky

Website:

Related Story