Ekonomika sítí a regulace návratnosti kapitálu

Jaké charakteristiky ovlivňují míru návratnosti při kvantitativní regulaci rate-of-return?

Model rate of return (míra návratnosti) je založen na podílu zisku v tarifu, resp. v ceně služby (výrobku) a na nákladech spojených se službou (výrobkem). Je to způsob regulace, který je běžně používán již od 30. let, zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací.
Základní charakteristické prvky modelu jsou:

Míra návratnosti kapitálu stanovená regulátorem je obvykle podstatně vyšší než tržní míra,
Tarifikace vychází z principu stanovení ceny každého statku na základě průměrných nákladů,
Ceny a tarify takto stanovené zůstávají během daného regulačního období konstantní,
Změny v systému cen a tarifů představují komplexní proces vzhledem ke všem dotčeným stranám, tj. regulátorovi, regulovaným podnikům a spotřebitelům.

Faktory ovlivňující přiměřenou míru zisku:
R_f – míra bezrizikových zisků = míra bezrizikových zisků, které by investor získal z bezrizikových investic. Referenčním bodem míry zisku bez rizika jsou dlouhodobé vládní dluhopisy.
R_p – míra zisku tržního rizika = zisk investora z plně diverzifikovaného portfolia. Je to jakýsi příplatek za tržní riziko, definovaný jako míra zisku převyšující míru bezrizikových zisků.
„β“ – beta faktor = citlivost cenného papíru na změny hodnoty tržního portfolia. Faktor beta příslušné investice měří vztah – citlivost – mezi rizikem jednotlivé investice a rizikem trhu jako celku.
A_t – daňové úpravy = úprava pro výpočet rozdílu mezi ziskem po zdanění a ziskem před zdaněním.
R_c – míra zisku za riziko země = vypočte se jako poměr výnosů dlouhodobých státních dluhopisů dané země a výnosů dluhopisů emitovaných vládou v referenční zemi.
A_i – inflační úprava = pokud celková inflace překračuje nárůst inflace v referenční zemi, používá se k vyjádření nominální míry zisku stejné kapitálové investice realizované v konkrétních podmínkách dané země.
R_e – náklady vlastního kapitálu před zdaněním = použitím modelu oceňování kapitálových aktiv (MOKA) se vypočítají nominální náklady vlastního kapitálu před zdaněním v podmínkách příslušné země podle vztahu:
R_e = (R_f + β · R_p) · A_t + R_c + A_i
N_c – náklady cizích zdrojů před zdaněním = definují se úrokovou sazbou aplikovanou na čerpané půjčky.

Co jsou to první nejlepší ceny?

Jsou to ceny, kdy jednotkové ceny se dlouhodobě rovnají marginálním nákladům.

Co jsou to přírůstkové náklady (model LRAIC)?

Dlouhodobé přírůstkové náklady (LRAIC) jsou náklady, které by bylo možné ušetřit, pokud by se přestalo se zajišťováním určitého přírůstku. Přírůstkem může být například část telekomunikační sítě, jako přenosová či přístupová síť, ale také soubor telekomunikačních služeb, např. pronajaté okruhy, komutované hlasové služby, mezisíťové volání apod.
LRAIC nezohledňuje skutečné (historické) náklady, které měli reální operátoři při budování své sítě, ale pracuje s „moderním ekvivalentem“ nebo předpokládá použití dnes dostupných řešení za současné ceny.

Jaká kritéria znáte pro výběr modelu regulace?

Vzhledem k rozmanitosti modelů regulace je nutno při výběru vhodného modelu zvážit následující charakteristiky modelů:

Velikost morálního rizika – jaké informace operátor poskytuje regulátorovi,
Možnost nekompetentních rozhodnutí,
Nedostatek informací centrálního orgánu,
Ireverzibilita regulace – zda je možné zvrátit stav, který nastal dříve.

Definujte vstupy transformačního procesu v sítích.

Práce, kmitočtové spektrum, kapitál, organizace.

Jaká kritéria používáme při klasifikaci služeb v telekomunikacích?

Dostupnost služby,
Vztah služby k síti,
Způsob regulace služby,
Velikost obsluhovaného území,
Princip a způsob komunikace,
Typ přenášené informace,
Typ sítě,
Šířka pásma,
Model OSI,
Charakter služby,
Tvořitelé služby,
Použitý typ komunikační technologie.

Charakterizujte oligopol.

Oligopol je typ nedokonalé konkurence, kdy v odvětví působí malý počet velkých firem. Každá firma je natolik velká, že může do určité míry ovlivňovat tržní ceny; jejich výrobky či služby mohou být, ale nemusí být diferencovány. Chování firem v oligopolu je do značné míry závislé na chování ostatních firem.

Charakterizujte kvantitativní modely regulace.

Model cost-plus je nejjednodušší regulací založenou na kontrole variability cen výrobků a služeb poskytovaných v podmínkách státního monopolu. Je to nejstarší model (v ČR neuplatňovaný), model nárůstu nákladů. Tento model je vhodný ke zvýšení snahy o dosažení vyšší efektivity. Nutnou podmínkou jeho uplatnění je nízká míra inflace. Problémem je asymetrie informací.
Model rate of return (míra návratnosti) je založen na podílu zisku v tarifu, resp. v ceně služby (výrobku) a na nákladech spojených se službou (výrobkem). Používán od 30. let zejména v dopravě, energetice a telekomunikacích.
Model price-cap vychází z předchozích modelů, princip spočívá v tom, že přírůstek tarifu automaticky odpovídá čistému přírůstku očekávané produktivity a efektivity. Omezení spočívá v množství nutných informací k určení očekávaného zvýšení produktivity. Období pro stanovený strop (cap) závisí přímo na této úrovni a může se prodlužovat. Výhody modelu jsou v omezení ztrát způsobených nekompetencí, přijímáním neúměrného rizika a nedostatečnou stimulací k vyšší efektivitě a inovacím.
Model franchise-bidding spočívá v organizování aukce, kdy existující zařízení a koncese na výstavbu infrastruktury může získat jen nejlepší uchazeč. Výhody pro stát jsou:

Přesný odhad skutečných nákladových, poptávkových a ziskových funkcí objektu,
Odstranění nepovolených výhod (kvazizisků).

Co jsou to druhé nejlepší ceny?

Druhé nejlepší ceny = Ramseyho optimální ceny – základní myšlenka Ramseyho cenotvorby vychází z toho, že cena by měla odpovídat mezním nákladům. Používají se v sektorech s úsporami z rozsahu a sortimentu. Optimální ceny jsou stanovovány nad marginálními náklady, aby se zajistil minimální zisk podniku. Velikost rozdílu mezi cenou a marginálními náklady závisí na elasticitě poptávky. Pomer ceny k marginálním nákladům by měl být nejvyšší u výrobků s nejnižší elasticitou poptávky a naopak.

Co je elasticita poptávky a jak se stanovuje?

Elasticita je ekonomický pojem vyjadřující citlivost jedné proměnné vůči změně druhé proměnné. Elasticita proměnné X vzhledem k Y je procentuální změna X způsobená změnou Y o 1 %.
Cenová elasticita vyjadřuje změnu celkové poptávky nebo nabídky po určitém produktu v důsledku změny ceny. Je to relativní změna požadovaného množství k relativní změně ceny.
Pokud je E_d > 1, poptávka je elastická
Pokud je E_d < 1, poptávka je neelastická Pokud je E_d = 1, poptávka je jednotková
Pokud je E_d = nekonečno, poptávka má nekonečnou elasticitu
Pokud je E_d = 0, je to nulová elasticita

Jaké postupy v zkoumání poptávky znáte a v čem se liší?

Desagregovaný a agregovaný
Individuální poptávka je poptávka 1 spotřebitele po určitém druhu produktu.
Částečná poptávka je poptávka všech kupujících po určitém produktu.
Agregátní poptávka je poptávka po všech druzích produktů dostupných na trhu.

Jaké činnosti v poště a telekomunikacích znáte?

Z hlediska charakteru rozlišujeme v poště a telekomunikacích tyto činnosti:

Přepravní,
Obchodní,
Při oběhu peněz,
Objednávací,
Dopravní,
Věcné – výrobní,
Ostatní.

Jaká kritéria klasifikace služeb v poště znáte?

1. Systém založený na rychlosti zpracování zásilek:

Přednostní zásilky – přepravované nejrychlejší cestou (leteckou nebo pozemní),
Nepřednostní zásilky – s nižší cenou a delší dodací lhůtou.

2. Systém založený na obsahu zásilek:

Dopisy, lístky, balíky,
Reklamní adresované zásilky, slepecké zásilky.

Co je statistická konkurence?

Statistická konkurence nastává, když jsou firmy porovnávány vzhledem ke svým výkonům, zatímco působí v různých geografických lokalitách.

Charakterizujte oligopson.

Forma nedokonalé konkurence
Na straně poptávky
Koncentrovaný oligopson: několik spotřebitelů má kontrolu nad většinou poptávky po určitém zboží
Diferencovaný oligopson: poptávku tvoří několik monopsónních spotřebitelů různých druhů zboží

Jaké jsou determinanty nabídky v poště a telekomunikacích?

Hlavní determinanty nabídky jsou:

Technologie využívané v transformačním procesu,
Náklady výrobních faktorů,
Očekávání,
Počet subjektů v odvětví,
Ostatní substituty, výrobky a služby.

Charakterizujte inverzní elasticitní pravidlo.

Vztaženo na služby,
Rozdíl mezi cenou (P) a mezními náklady (MC) je inverzní k elasticitě poptávky.

Pravidlo inverzní elasticity a jeho aplikace v cenotvorbě poštovních a telekomunikačních služeb čelí některým problémům:

Vztaženo na komodity, jejichž poptávka je nezávislá, tj. koeficient křížové elasticity poptávky je roven nule.

Formulováno roku 1927 Ramseyem, v 70. letech opět rozpracováno (Baumol, Bradford). Vychází z Ramseyho optimálních cen za následujících podmínek:

Sociální mezní užitek příjmu je stejný u všech spotřebitelů (di = dj = d pro všechny i, j v množině spotřebitelů C).
Cena jakékoliv poštovní či telekomunikační služby neovlivňuje výstup jiného výrobku či služby při odchylce ceny od mezních nákladů.
Změny tarifů neovlivňují objem zásilek či provozu ani nevyvolávají jiné externality (třetí člen rovnice je nulový).
Operátor ovládá cenami celý trh svých služeb, proto změny služeb vzhledem k ceně odpovídají změnám trhu.