Všeobecná kritéria pro vykonávání profese
Předpokladem úspěšného vykonávání profese je na jedné straně připravenost jedince charakterizovaná odbornými znalostmi, odbornými vědomostmi, praxí, zkušenostmi a osobními charakteristikami. Na druhé straně podmiňuje připravenost jedince technologická, organizační a ekonomická proměnlivost společenského procesu výroby. Všechny tyto faktory vedou k diferenciaci profesí a jejich systematizaci ve struktuře národního hospodářství. S tím spojená specifikace požadavků kladených na pracovníka je velmi obsáhlá a vymezuje v podstatě to, co je označováno jako náročnost. Profesionální náročnost je tedy druh (kvalita) a velikost (kvantita) podmínek a požadavků, které profese klade na pracovníka (Matoušek, O., Růžička, J., Hladký, A., 1972).
Avšak „k tomu, aby vůbec vznikl určitý pracovní výkon, jsou mimo jiné potřebné dvě důležité podmínky. Pracovník musí mít především přiměřené schopnosti a musí být dostatečně motivován“ (Daniel, J., Szabó, I., 1994, s. 76). Při posuzování způsobilosti pracovníka pro danou profesi nebo pozici je nutné sledovat:
- Odbornou připravenost ve formě osvojených znalostí, vědomostí a zkušeností vyjadřující míru zvládnutí pracovní požadavky pracovníkem.
- Pracovní zdatnost vyjadřující míru fyzické, neuropsychické a emocionální zdatnosti pracovníka, které se týkají subjektivních činitelů určujících průběh činnosti.
- Osobnostní profil, který je vyjádřením míry shody osobnostní stránky, jež může být vytvořena případně i v průběhu adaptace zaměstnance, s požadavky profese na osobnostní rysy pracovníka.
- Ekonomický a společenský profil, který vyjadřuje rozsah souladu pracovníka s požadavky určenými sociální pozicí profese a profesionální sociální rolí.
- Osobnostní a pracovní orientaci vyjadřující míru souladu osobních potřeb, perspektiv a aspirací pracovníka s pracovním prostředím vyplývajícím z jeho profesního zařazení.
Jedná se o kategorie velmi proměnné, a to během přípravy na vykonávání činnosti, v průběhu dlouhodobého vykonávání profese a konečně také v situačním reagování na pracovní požadavky a problémy. Tyto dynamické změny mohou zvyšovat soulad mezi profilem pracovníka a požadavky práce, pokud probíhající modifikace představují zhodnocování profesionálních zkušeností lidí. Adaptační procesy jsou přitom mechanismem průběžně zhodnocujícím výsledky činnosti pracovníka i jeho přístupy. Ty probíhají zejména při relativně stabilním pracovním zařazení a relativně stálé výrobní technologii. V ostatních případech dynamické proměny na základě subjektivních nebo objektivních důvodů způsobují a prohlubují nesoulad mezi profilem pracovníka a požadavky práce (Matoušek, O., Růžička, J., Hladký, A., 1972).
V současných vyspělých podnicích však již samotné požadavky vyplývající z popisu pracovní činnosti nestačí. Kromě nich se zohledňují i celopodniková kritéria požadující od zaměstnanců vlastnosti cenné a důležité pro podnik, a útvarová (oddělení) kritéria, která vyžaduje práce v konkrétním útvaru společnosti (Kachaňáková, A. a kol., 2007).
