Strategické informace
STRATEGICKÉ INFORMACE jsou výsledkem globálního, asociačního, interaktivního a intuitivního procesu, protože jsou tvořeny neurčitými signály a pro jejich využití je obvykle nutné je doplnit všemi dostupnými prostředky, které umožňují rychlé utvoření názoru.
Strategický informační systém je informační systém, který umožňuje sledovat okolí podniku a včas odhalit důležité změny, respektive strategické zlomy.
Strategické informace, které zahrnuje SIS, mají specifický charakter, jsou:
- kvalitativní, protože faktory, na které se vztahují, jsou teprve ve fázi vzniku a nejsou dosud známy v číselné podobě,
- perspektivní – týkají se nejbližší budoucnosti podniku a musí umožňovat anticipaci důležitých událostí s dostatečným předstihem,
- především extrovertní (popisující prostředí firmy), avšak mohou být i introvertní (zaměřené na parametry podniku, jeho schopnosti, silné a slabé stránky).
Kdo by měl strategické informace shromažďovat?
- vrcholový management, který se obrací na externí organizace – ty vypracují požadované analýzy a zprávy pro podnik,
- sám management (tato činnost je založena především na osobních vztazích),
- management pověří touto činností interní pracovníky podniku.
Jednou z možností, jak získat informace, je SCANNING (pozorování okolí) – informační činnost umožňující zachytit obtížně předvídatelné, ale velmi důležité faktory vývoje (ekonomické, sociální, technologické). Snaží se identifikovat nové situace, nabízející příležitosti i hrozby, které by mohly podniku způsobit problémy.
Pro rozvoj schopnosti podniku systematicky a perspektivně monitorovat okolí navrhuje Lesca šest opatření:
- provést průzkum „kdo co ví v podniku“, tj. zjistit, kdo v podniku je schopný sbírat informace o jeho okolí, posoudit, jaké informace vlastní a kdo je schopen je využít, tedy identifikovat, kde by měla firma rozšířit své „antény“ pro sběr informací,
- organizovat sběr informací z terénu (z návštěv zákazníků, dodavatelů, účastí na výstavách, veletrzích apod.) a jejich poskytování těm, kdo je budou potřebovat,
- vytvořit organizační strukturu co nejvíce otevřenou navenek (decentralizovaná struktura znásobuje počet firemních “tykadel” vůči okolí, divizionální struktura orientovaná na jednotlivé trhy je lépe schopna reagovat na potřeby klientů),
- dospět k tomu, aby se všichni zaměstnanci podniku stali „informačními zpravodaji“ ve vztahu k okolí,
- impulzy a přesvědčení musí vycházet z vrcholového managementu,
- vychovávat personál k pozorování okolí.
