Podstata organizování a organizační struktury
Organizování můžeme tedy chápat jako proces uspořádání úkolů, zdrojů a vztahů mezi nimi. Jde o proces specifikace a koordinace činností a vztahů v systému za účelem efektivní transformace zdrojů na stanovené cíle (za účelem cílového chování).
Organizování patří mezi základní funkce managementu. Jeho hlavním úkolem je tvorba a zdokonalování organizační struktury. Tvorba organizační struktury představuje formální systém, který manažerům umožňuje realizovat dělbu práce, zajistit pracovní specializaci, koordinovat činnosti a delegovat pravomoci ve prospěch efektivního dosažení těchto cílů.
Smyslem organizování je vytvořit podmínky pro koordinaci úsilí prostřednictvím vytváření struktury procesů a struktury vztahů mezi úkoly, pravomocemi a odpovědností.
Organizování jako proces musí zohledňovat několik skutečností:
- Organizační struktura musí vycházet z cílů, strategie a plánů, protože od nich se odvozují činnosti.
- Musí vyjadřovat disponibilní pravomoc managementu. Pokud pravomoc v dané organizaci znamená pouze určité právo volného jednání, je nutné provést změnu.
- Jakákoli organizační struktura, stejně jako strategie a plán, musí zohledňovat své prostředí. Organizační struktura nikdy nemůže být statická. Neexistuje organizační struktura, která by dokonale fungovala v jakékoli situaci. Efektivní organizační struktura musí vycházet ze specifické situace.
Na organizování navazují ostatní manažerské funkce. Základní logický postup funkce organizování představuje ve skutečnosti plánování a proces organizování, který zahrnuje následující kroky:
- Stanovení cílů podniku.
- Formulování podpůrných cílů, taktik a plánů.
- Identifikace a klasifikace činností potřebných k jejich dosažení.
- Seskupování těchto činností z hlediska dostupných lidských a materiálních zdrojů tak, aby bylo možné za daných okolností vykonat je co nejlépe.
- Delegování pravomocí vedoucím skupin pro realizaci stanovených činností.
- Horizontální a vertikální propojení těchto skupin pomocí vztahů nadřízenosti, podřízenosti a přenosů informací.
Organizační struktura je formální systém vztahů v rámci organizace, který umožňuje diferencovat a zároveň integrovat činnosti a pracovníky provádějící tyto činnosti do jednoho celku. Výsledkem této organizační diferenciace a integrace činností je útvarová struktura. Útvarem mohou být divize, závody, provozy, úseky, odbory, oddělení. Útvar má vymezenou funkci, pravomoci a odpovědnosti a je propojen vertikálními, respektive horizontálními či oběma typy vazeb s ostatními útvary.
„Organizační struktura je formální systém organizačních vztahů, který umožňuje identifikovat postavení zaměstnance v hierarchii, stanovit mu kompetence a odpovědnosti vyplývající z jeho hierarchického postavení v organizaci.“
