Méně práce a nižší tržby za loňský rok již pocítili všichni, problémy ještě zhoršuje slabá vymahatelnost práva. Pokles stavební produkce se dostavil po osmi letech nepřetržitého růstu. Ten v období po vstupu Slovenska do EU vykazoval opakovaně i dvouciferné dynamiky. Loňský propad srazil produkci na úroveň roku 2007. Celková stavební výroba za uplynulý rok dosáhla podle předběžných údajů Statistického úřadu (SÚ) SR téměř 5,8 mld. eur. Reálně tak byla o 11,3 procenta nižší než v roce 2008. Pokles zasáhl i podnikové tržby, které se meziročně propadly o 14 procent. Takový vývoj přinesl na trh obavy, a ty rostou, protože se nejeví naděje, že tento rok už bude lepší nebo alespoň stejný. Lednové výsledky stavbařů, přetrvávající deficit nových zakázek podle Konjunkturálního průzkumu SÚ SR a vyjádření lídrů naznačují, že situace může být ve srovnání s loňskem ještě horší.
Velcí pouze mírně
Souhrnnou produkci na úrovni 1,04 mld. eur a nejnižší, ani ne dvouprocentní meziroční pokles vykázali za loňský rok lídři slovenského stavebního trhu. Pouze dvě společnosti, ZIPP z rakouského koncernu Strabag a šalianský IN Vest, se zaměřují na pozemní stavby. Ostatních šest má hlavní příjmy z budování infrastruktury. Mezi nimi je největší bratislavský Doprastav. Jeho generální ředitel Dušan Šamudovský pro TREND uvádí, že více smluvních zakázek zejména ze segmentu pozemních staveb museli korigovat či dokonce úplně zrušit a objem prací doplňovali z oblasti inženýrských staveb. Loňská stavební výroba Doprastavu tak dosáhla téměř 380 mil. eur, což je meziroční pokles o deset procent. Hrubý zisk přitom přesáhne 15 mil. eur a setrvá na předloňské úrovni. I z hlediska zaměstnanosti byl rok 2009 oproti předchozím typický spíše stabilizací, což se projevilo také poklesem fluktuace. Celá osmička, ve které je i žilinský Váhostav – SK, košické Inženýrské stavby a Eurovia SK, prievidzská Skanska BS a další bratislavská dcera rakouského Strabagu zaměřená na silniční stavby, se chovala opatrně a při mírném růstu zaměstnanosti udržela průměrnou mzdu na úrovni minulého roku.
U většiny výraznější propady
Nejhlubší propad, až téměř o pětinu, zaznamenaly firmy zaměstnávající do 20 lidí, když vloni postavěly za více než 820 mil. eur. Patří mezi ně několik organizačních složek českých firem, převážně významných evropských koncernů, jako jsou brněnská OHL ŽS, ostravský Tchas či pražský Metrostav. Nejvíce se propouštělo v podnicích, které mají od 20 do 50 zaměstnanců a zpravidla patří mezi subdodavatele. Jejich produkce na úrovni 575 mil. eur klesla o něco pomaleji než ve středních firmách (50 až 500 zaměstnanců). Ty meziročně přišly o více než 14 procent, když postavěly za 1,35 mld. eur. Mezi většími pocítily pokles poptávky zejména podniky v pozemním stavitelství. Metrostav SK zaznamenal produkci nižší téměř o pětinu – na úrovni 67 mil. eur. Podle generálního ředitele Vladimíra Kríže průběžně upravovali stav zaměstnanců s ohledem na vývoj zakázek, ale k hromadnému propouštění nedošlo. Ve druhé polovině roku přistoupili k výrazným organizačním změnám a slibují si od nich vyšší efektivitu letos.
Produkce žilinského Skybau v objemu 42 mil. eur je meziročně nižší o 40 procent. Generální ředitel Miroslav Trnovský vidí příčinu hlavně v poklesu prací v hlavní stavební výrobě, protože od druhé poloviny roku 2008 se zastavovaly některé větší projekty a nové nezačínaly. Vloni se u nich podíl těchto výkonů snížil na dvě třetiny, kdežto dva roky předtím představovaly železobetonářské a zdící práce až devadesát procent. Nedostatečná náplň v betonářských pracích vedla ke snížení počtu zaměstnanců. Ze 460 jich odešlo více než sto, většina dohodou a jen malá část pro horší pracovní morálku.
Cesty Nitra z francouzské skupiny Colas, zaměřené na infrastrukturu, dosáhly obratu téměř 63 mil. eur, což finanční ředitelka Viera Majerová označila pouze za velmi mírný pokles. Statistici odhadují, že za téměř 110 tisíc drobných živnostníků. Z produkce v objemu 1,9 mld. eur jim horší rok ukrojil 11 procent.
Pro byty „stopka“
Stavbaře vloni zabrzdily redukované soukromé investice do výstavby bytů, což se projevilo měsíčním reálným poklesem produkce v segmentu o pětinu. Nová stavební povolení byla ještě vydána na více než 20 300 bytů a zkolaudováno bylo téměř 19 tisíc. Letos se poměr pravděpodobně otočí. Výpadek dokončených bytů již v mnohem menší míře nahradí stavbařům nové objednávky.
Ač k závěru loňska bylo evidováno 68 tisíc rozestavěných bytů, některé z nich jsou pozastavené, jiné se ještě ani nezačaly stavět. A trh při současných cenách dokonce nové byty absorbuje velice pomalu. Méně zakázek na nebytové budovy – kanceláře, průmyslové a logistické objekty – ubralo na loňských výkonech v této dominantní sféře v průměru o 10 procent měsíčně.
Letos by mohlo pozemní stavitelství klesat pomalejším tempem, protože začínají některé větší objekty. Metrostav SK očekává tržby na úrovni 60 mil. eur, kromě smluvních zakázek přecházejících z minulého roku také jedná o nových projektech. Ve Skybau by rádi zůstali na loňské úrovni, i když první pololetí určitě bude slabé. Optimismus jim dodává nárůst výrobní náplně na budování skeletů začínajících staveb, jako jsou tři objekty business centra na Karadžičové, nedaleký Centrál na rozhraní tří bratislavských okresů a od května Aupark v Košicích. Připravuje se multifunkční centrum Štadión v Žilině. M. Trnovský říká, že firma tak má šanci vrátit se ke své původní specializaci, protože ve stavbách na klíč předpokládá podobné vakuum jako vloni u železobetonářských prací.
Horký brambor
Ztráty jiných segmentů, v rozporu s předpověďmi, infrastruktura nevykompenzovala, pouze zmírnila. Po dvouciferných růstech od května do srpna přišly měsíční poklesy až do 10 procent na podzimní sezónu, když několik projektů jen dokončovalo. Ač Doprastav vstupuje do tohoto roku se smluvními zakázkami kolem 200 mil. eur stejně jako loni, D. Šamudovský se obává, že meziroční vývoj bude složitější.
Podle něj mají rozhodující zadavatelé připravený omezený počet projektů k zahájení, případně se zahájení nových komplikuje. Hlavní zdroj pro získání potřebných objemů prací vidí v tzv. prvním balíku PPP projektů na D1. V letošním roce očekává uzavření financování i začátek stavebních prací. Projekt je klíčový i pro následující roky. Aktuálně jsou pro lídra důležité práce na výstavbě úseku D1 ze Sverepce po Vrtižer a na R1 ze Žarnovice do Šášovského Podhradia, financované z fondů EU, modernizace železničních koridorů a realizované dálnice v Polsku.
Na stavbách z eurofondů se podílí také Cesty Nitra. Letos očekávají obrat přes 54 mil. eur. Odhad v průběhu roku upravují, zpravidla směrem nahoru, říká V. Majerová. Uzavřený tzv. druhý balík PPP projektů na R1, nová dopravní infrastruktura z Operačního programu (OP) Doprava, v němž je 3,2 mld. eur i na rekonstrukci železnic z Nového Mesta nad Váhom do Púchova, a ekologické projekty za 1,8 mld. eur z OP Životní prostředí, TEN-T propojení železničních stanic v Bratislavě, dostavba jaderné elektrárny v Mochovcích, případně třetí balík PPP s tunely přinesou v inženýrských stavbách velké objemy, ale výrazně se projeví až nejdříve za rok.
Zelené šance
Podpůrný úvěrový program EBRD na úsporu energií i s grantem za 105 mil. eur, téměř 470 mil. eur na regeneraci sídlišť z eurofondů a také zdroje ze Státního fondu rozvoje bydlení by mohly po letech lépe nastartovat opravy a údržbu bytového fondu. Stavbařům přinesou práci v době deficitu nových projektů a pomohou i některým výrobcům stavebních materiálů. Mnozí čekají na pokračování vládního programu zateplování, který dosud uvolnil přes 70 mil. eur. Potenciál růstu v tomto segmentu naznačují prosincové čtvrtletní zakázky stavební produkce SÚ SR, které meziročně vzrostly o polovinu na 73 mil. eur.
Tento rok bude přelomový
Slovenské stavebnictví je v ranné fázi ekonomického cyklu ve srovnání s českým, tvrdí Jiří Vacek, ředitel CEEC Research. Výzkum ve slovenských stavebních společnostech naznačil, že rok 2010 bude náročný a pro slovenské stavebnictví do jisté míry přelomový. Už loňský rok vykázalo Slovensko nejvyšší pokles mezi zeměmi V4, rostoucí rozdíly zdůraznily prosincové údaje. Infrastruktura na rozdíl od Polska a Česka doslova zaspala. S úbytkem zakázek klesly firmám tržby, riziko zvyšuje tlak na realizační ceny. Špatná finanční situace se projevila zhoršenou platební disciplínou a následně také druhotnou platební neschopností.
Podle analýzy společnosti SCB – Slovak Credit Bureau dosáhl v SR počet konkurzů a restrukturalizací v odvětví 41 (za 13 měsíců, do ledna 2010), z toho polovina byli živnostníci a malé firmy do 20 zaměstnanců. V ČR jich bylo za stejné období 185, z toho pouze deset firem zaměstnávalo více než dvacet lidí, zbytek byly malé podniky.
Týdeník Trend č. 12, sekce: Stavební byznys, 25/03/2010
