Teorie transformačního vedení
Nastává zde návrat určitých charakterových vlastností, které souvisejí s osobností a vlastnostmi vedoucího pracovníka. Tato teorie zahrnuje pojem charisma vedoucího pracovníka (preferuje se takový pracovník).
Charisma (Max Weber) – konec 40. let. Charismatičtí vedoucí mají významný vliv na své podřízené.
Burns, Bass – konec 70. let. Naznačují, že vedoucí za účelem splnění cílů jsou ochotni (a zároveň i schopni) stimulovat, měnit, využívat hodnoty, názory a potřeby podřízených. Jsou schopni zasahovat do hodnotové orientace podřízených – proto je nazýváme také transformační vedoucí. Vedoucí, u nichž je vztah k podřízeným založen na výměně (práce za odměnu), nazýváme transakční vedoucí. Všechny situační teorie, ale i behaviorismus, jsou transakční.
Transformační vedoucí jsou charismatičtější manažeři a více intelektuálně stimulují než transakční. Pro transformační vedoucí jsou charakteristické 4 vlastnosti:
- vedoucí má vizi, kterou je schopen jasně formulovat; může to být cíl, plán nebo určitá priorita
- vedoucí je schopen jasně o této vizi komunikovat, umí předložit dodatečné jasné, logické důvody pro její realizaci
- vedoucí si dokáže vybudovat pověst slušného, spravedlivého a rozhodného člověka, který svému okolí dokazuje, že je vytrvalý navzdory překážkám a obtížím
- vedoucí má pozitivní pohled na sebe, své podřízené i své okolí
