Obecná odpovědnost
– pracovník odpovídá organizaci za škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
– pokud byla škoda způsobena i ze strany organizace, odpovědnost pracovníka se přiměřeně omezuje
– organizace je povinna prokázat pracovníkovi zavinění
Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody
– od pracovníka, který neupozornil vedoucího pracovníka na hrozící škodu a ani nezasáhl proti této hrozbě, může organizace požadovat, aby přispěl na úhradu škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu. Výše škody však nesmí přesáhnout částku odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat
– pokud převzal pracovník na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Pracovník se zodpovědnosti zcela nebo částečně zbaví, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Ústřední orgány mohou stanovit zásady pro vymezení okruhu prací, u nichž je organizace povinna s pracovníkem uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti. Pracovník, který dohodu uzavřel, může od ní odstoupit, pokud je převeden na jiné pracovní místo nebo jinou práci. Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem ukončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
– pracovník odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních pomůcek a jiných předmětů, které mu organizace svěřila k písemnému potvrzení. Pracovník se zodpovědnosti zcela nebo částečně zbaví, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Společná ustanovení o odpovědnosti pracovníka
– pracovník, který se vlastní vinou uvede do takového stavu, že není schopen ovládat své jednání, odpovídá za škodu způsobenou v tomto stavu. Za škodu odpovídá i pracovník, který ji způsobil úmyslným jednáním. Pracovník neodpovídá za škodu, kterou způsobil organizaci při odvracení hrozící škody, pokud tuto situaci sám nezpůsobil. Pracovník neodpovídá za škodu vyplývající z hospodářského rizika.
Rozsah náhrady škody
– pracovník, který odpovídá za škody, je povinen nahradit organizaci skutečnou škodu v peněžité formě, až do odstranění škody do původního stavu. Pokud byla škoda způsobena i organizací, je pracovník povinen uhradit poměrnou část škody podle míry jeho zavinění. Má-li organizaci vůči škodě odpovědnost více pracovníků, je každý z nich povinen uhradit poměrnou část škody dle míry svého zavinění. Při stanovení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Pracovník odpovědný za schodek nebo ztrátu svěřených předmětů je povinen uhradit schodek nebo ztrátu v plné hodnotě. Pokud byla škoda způsobena nedbalostí, může organizace nebo soud určit náhradu škody nižší než skutečná škoda. Pokud byla škoda způsobena při použití omamných látek nebo v opilosti, může náhradu snížit pouze soud. Při určení výše náhrady se zohledňuje zejména pracovníkův vztah k práci, společenský význam škody, způsob, jak k ní došlo, a osobní a hospodářské poměry pracovníka.
Náhradu škody není možné snížit, pokud byla škoda způsobena úmyslně. Organizace je povinna požadovat od pracovníka náhradu škody, za kterou je tento odpovědný. Organizace projedná výši škody a oznámí ji pracovníkovi nejpozději do jednoho měsíce. Pokud pracovník uzná závazek nahradit škodu v určité výši a organizace s ním dohodne způsob úhrady, je organizace povinna uzavřít dohodu písemně, jinak je neplatná.
