Přímé daně

  Přímé daně se platí v závislosti na výši příjmu nebo majetku daňového poplatníka. Patří sem daň z příjmů, daň z motorových vozidel a místní daně.
Než systém přímých daní získal svou současnou podobu, musel projít řadou změn. Největší změny přinesla daňová reforma z roku 2004. Byly zavedeny, zrušeny nebo nahrazeny některé majetkové daně (daň z nemovitostí a místní poplatek za komunální odpady byly nahrazeny daněmi z nemovitostí a místními poplatky, silniční daň nahradil zákon o místní dani z motorových vozidel, byla zavedena místní daň za psa, za užívání veřejného prostranství, za prodejní automaty a nevýherní hrací přístroje, za jaderná zařízení a za vjezd motorových vozidel do historické části města a byly zrušeny dědická daň, darovací daň a zdanění dividend). V roce 2015 byla daň z motorového vozidla vyjmuta z místních daní a je upravena zákonem č. 361/2014 Sb.

Daně z příjmů
Daně z příjmů jsou upraveny zákonem č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Daňový systém Slovenské republiky rozlišuje daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob.

Daň z příjmů fyzických osob
Zákon o dani z příjmů rozlišuje dva druhy daňových subjektů:

  1. daňovník s neomezenou daňovou povinností – fyzická osoba, která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt nebo se obvykle zdržuje na území Slovenské republiky; pokud nemá trvalý pobyt, ale na území republiky se zdržuje alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do tohoto období se započítává každý, i započatý den pobytu,
  2. daňovník s omezenou daňovou povinností:
  3. a) fyzická osoba neuvedená pod písmenem d) v prvním bodě,
  4. b) fyzická osoba uvedená pod písmenem d) v prvním bodě, která se na území Slovenské republiky obvykle zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení, nebo která hranice Slovenské republiky překračuje denně či v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu závislé činnosti, jejímž zdrojem je území Slovenské republiky.

Předmětem daně z příjmů jsou:

  1. příjmy ze závislé činnosti (§ 5)
  2. příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6)
  3. příjmy z kapitálového majetku (§ 7)
  4. ostatní příjmy (§ 8)

Předmětem daně z příjmů nejsou:

  1. přijaté náhrady oprávněné osoby podle zvláštních předpisů, příjem získaný vydáním, darováním nebo děděním nemovitosti, bytu, nebytového prostoru či jejich částí nebo movité věci, práva či jiné majetkové hodnoty, kromě příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů poskytnutých v souvislosti s výkonem činností podle § 5 nebo § 6,
  2. úvěr a půjčka,
  3. podíl na zisku (dividenda) vyplácený ze zisku obchodní společnosti nebo družstva určeného k rozdělení osobám, které se podílejí na jejich základním kapitálu, nebo členům statutárního a dozorčího orgánu této společnosti či družstva, i když jsou zaměstnanci této společnosti nebo družstva, vyrovnávací podíl, podíl na likvidačním zůstatku obchodní společnosti nebo družstva; za obchodní společnost nebo družstvo se považuje i obdobná obchodní společnost či družstvo se sídlem v zahraničí,
  4. podíl člena pozemkového společenství s právní subjektivitou na výnosech,
  5. daň z přidané hodnoty uplatněná v ceně zboží nebo služby, pokud jde o plátce této daně,
  6. příjem plynoucí z důvodu nabytí nových akcií a podílů, stejně jako příjem vyplývající z jejich výměny při zrušení daňovníka bez likvidace, a to i v případě, že součástí sloučení, rozdělení nebo přeměny společnosti je i majetek společnosti se sídlem v členských státech Evropské unie.

Příjmy ze závislé činnosti (§ 5), které plynou daňovníkovi nejpozději do 31. ledna po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, jsou součástí základu daně za toto zdaňovací období. U daňovníka s příjmy podle § 6, který pokračuje v činnosti po poručníkovi, se respektují i zásoby získané z dědictví po poručníkovi, který měl příjmy podle § 6, pokud bylo u poručníka zvýšeno základ daně podle § 17 odst. 1.

Příjmy podle odstavce 1 jsou bez ohledu na jejich právní důvod pravidelné, nepravidelné nebo jednorázové příjmy, které jsou vypláceny, převáděny nebo připisovány k dobru daňovníka (dále jen „zaměstnance“) plátcem těchto příjmů (dále jen „zaměstnavatel“) nebo v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Mezi takové příjmy patří i příjmy osoby, na kterou přešlo ze zaměstnance právo na tyto příjmy.

V § 6 jsou uvedeny příjmy:

  • z podnikání,
  • z jiné samostatné výdělečné činnosti a
  • z pronájmu.

Za příjmy z podnikání považujeme příjmy z vykonávání podnikatelské činnosti na základě příslušného oprávnění, například koncesní listiny. Pokud daňovník vykonává podnikatelskou činnost neoprávněně, dosažené příjmy zařazujeme mezi „ostatní příjmy“.

K příjmům z podnikání (§ 6 odst. 1) patří:

  • příjmy z zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství samostatně hospodařících rolníků s příslušným osvědčením podle zákona č. 105/1990 Sb. v platném znění zákona č. 219/1991 Sb., stejně jako příjmy z pozemkového společenství bez právní subjektivity (§ 10 zákona č. 181/1995 Sb.) plynoucí jednotlivým společníkům – pro daňové účely se příjmy i výdaje rozdělují mezi jednotlivé společníky, kteří je uvádějí ve svém daňovém přiznání jako příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů,
  • příjmy ze živnosti – jedná se o příjmy dosažené v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání v platném znění (dále jen „živnostenský zákon“) na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny,
  • příjmy z podnikání vykonávaného podle zvláštních předpisů, například příjmy daňových poradců, auditorů, advokátů, notářů, soukromých veterinárních lékařů apod., kterým bylo uděleno příslušné osvědčení – licence.

Příjmy osvobozené od daně
Příjmy osvobozené od daně upravuje zákon č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů. Tyto příjmy neovlivňují výši základu daně, proto se do daňového přiznání neuvádějí. Účetní jednotky však o nich musí účtovat podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.

Mezi osvobozené příjmy patří:

  • prodej majetku,
  • sociální dávky,
  • jiné osvobozené příjmy (výhry z loterií povolených státem, dary pro hasičské a záchranné sbory, příjmy z veřejného zdravotního pojištění apod.)

Zákon o dani z příjmů stanoví, že výdaje vynaložené na zásoby a jiné nezbytné výdaje spojené se zahájením činnosti, vynaložené v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém daňovník s příjmy podle § 6 zahájil tuto činnost, se zahrnou do základu daně počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém začal tuto činnost vykonávat.
Patří sem:

  • zásoby,
  • služby,
  • mzdy,
  • pojistné a příspěvky hrazené za fyzickou osobu nebo podnikatele a pojistné a příspěvky hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance,
  • tvorba sociálního fondu,
  • ostatní výdaje.