Cockfieldova Bílá kniha a Cesta k jednotnému trhu v Evropě
Cockfieldova Bílá kniha je významným dokumentem v kontextu evropské integrace a vytváření jednotného trhu v Evropě. Tato bílá kniha, pojmenovaná podle lorda Cockfielda, nově jmenovaného komisaře pro obchodní záležitosti v rámci Evropské komise, sehrála klíčovou roli při stanovení prioritních kroků a harmonogramu na cestě k vytvoření velkého jednotného trhu do roku 1992.
Vytvoření velkého jednotného trhu
V roce 1985 Evropská rada stanovila za svou prioritu vytvoření velkého jednotného trhu v Evropě do roku 1992. Tento ambiciózní cíl měl odstranit překážky obchodu mezi členskými státy Evropských společenství a vytvořit prosperující a konkurenceschopný trh, který by příznivě ovlivnil ekonomický růst a zaměstnanost v regionu.
Pro realizaci této vize byla pověřena Evropská komise, konkrétně lord Cockfield, který nesl odpovědnost za obchodní záležitosti. Jeho úkolem bylo sestavit podrobný program s časovým harmonogramem a legislativními opatřeními nezbytnými k dosažení cíle.
Obsah Cockfieldovy Bílé knihy
Cockfieldova Bílá kniha, kterou připravil pro zasedání Evropské rady v Miláně v červnu 1985, byla klíčovým dokumentem na této cestě. Obsahovala identifikaci 300 legislativních opatření, která byla potřeba k odstranění různých obchodních bariér mezi členskými státy. Tyto bariéry zahrnovaly fyzické (jako hraniční kontroly), technické (například různé výrobní normy) a fiskální překážky (různé spotřební daně a daň z přidané hodnoty).
Cockfieldova Bílá kniha tedy stanovila detailní plán na odstranění těchto překážek a vytvoření jednotného trhu. Kromě toho určila časový harmonogram, který určoval termíny pro předložení návrhů ze strany Evropské komise a konečná rozhodnutí Evropské rady.
Vliv na Jednotný evropský akt
Milánský summit Evropské rady v roce 1985 schválil Cockfieldovu Bílou knihu a tím ji uznal za klíčový dokument na cestě k jednotnému trhu v Evropě. Tato bílá kniha měla následně značný vliv na přípravu a přijetí Jednotného evropského aktu, který byl schválen v roce 1986. Jednotný evropský akt byl dalším zásadním krokem na cestě k vytvoření jednotného trhu a zahrnoval konkrétní legislativní změny a opatření nutná k jeho dosažení.
Cockfieldova Bílá kniha a Jednotný evropský akt byly klíčovými milníky v procesu evropské integrace a vytváření jednotného trhu v Evropě. Tyto dokumenty položily základy pro volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu mezi členskými státy Evropských společenství a přispěly k vytvoření jednoho z největších ekonomických trhů na světě.
Evropská rada v březnu 1985 stanovila jako prioritu vytvoření velkého jednotného trhu do roku 1992 a pověřila Komisi sestavit příslušný program s podrobným harmonogramem. Úkol připadl lordu Cockfieldovi, nově jmenovanému komisaři odpovědnému za obchodní záležitosti v rámci Společenství. Bílá kniha, kterou připravil pro zasedání Evropské rady v Miláně v červnu 1985, identifikovala 300 legislativních opatření potřebných k zavedení jednotného trhu. Tato opatření se zabývala třemi druhy obchodních bariér: fyzickými (hraniční kontroly), technickými (např. různé výrobní normy) a fiskálními (různá spotřební daň a daň z přidané hodnoty). Bílá kniha stanovila časový harmonogram pro návrhy Komise a pro konečné rozhodnutí Evropské rady. Milánský summit Evropské rady schválil bílou knihu, která významně ovlivnila přípravu Jednotného evropského aktu.
