Zahraniční obchod
Zahraniční obchod je chápán jako výsledek mezinárodní dělby práce MDP, což znamená, že produkce vyrobená v rámci specializace výrobců v jednotlivých zemích se vzájemně vyměňuje právě prostřednictvím zahraničního obchodu; jedná se o tu část obchodu, která představuje výměnu se zahraničím.
Zahraniční obchod = export + import = obrat zahraničního obchodu
Zahraniční obchod je významný pro vnější ekonomické vztahy. Vliv těchto vztahů na hospodářský rozvoj zemí se prohlubuje především v poválečném vývoji světové ekonomiky. Poznávacím znakem tohoto období je relativně rychlé tempo hospodářského růstu.
Stejně tak je toto období spojeno s rozvojem mezinárodních hospodářských vztahů, hospodářské spolupráce a integrace. V této době lze říci, že zahraniční obchod patří k rozhodujícím faktorům ovlivňujícím ekonomický růst jednotlivých ekonomik i ekonomik světa jako celku.
Zahraniční obchod je obchod jedné národní ekonomiky s jinou národní ekonomikou respektive s více národními ekonomikami, kdy zboží nebo služby překračují hranice státu prostřednictvím obchodních operací nejčastěji formou vývozu. Zahraniční vztahy zahrnují ekonomické, politické, kulturní a finanční vztahy.
Prostřednictvím zahraničního obchodu ve formě vývozu a dovozu se realizují všechny ekonomické výstupy/vstupy z/do národní ekonomiky, a to bez ohledu na charakter užitkové hodnoty (fyzický tovar, know-how, patenty, vynálezy, autorská práva) a oblast jejich vzniku (sféra výroby, výměny). V užším smyslu se chápe jako výměna hmotného zboží, v širším slova smyslu jako pohyb zboží a služeb. (Ružeková et al., 2013, s. 23-24)
Světový obchod
Světový obchod je souhrn všech zahraničních obchodů všech zemí.
Světový obchod = ∑ zahraničních obchodů ze všech zemí světové dělby práce
Obchodní bilance
Obchodní bilance – saldo obchodní bilance může být aktivní, pasivní nebo vyrovnané.
Zahraničním obchodem se rozumí i část národního hospodářství dané země zahrnující úsek oběhu zboží, které překračuje její státní hranice. Zahraniční obchod propojuje národní hospodářství země se světovými ekonomikami, tedy export (vývoz) a import (dovoz) zboží a služeb do zahraničí a ze zahraničí.
Výsledek exportu i importu zboží je obvykle vykazován za jeden rok v rámci platební bilance v rámci účtu obchodní bilance. Tato obchodní bilance nezahrnuje obchod se službami, a přesto se považuje za dobrý indikátor vývoje zahraničního obchodu dané země, neboť podíl služeb na celkovém objemu zahraničního obchodu je celosvětově nízký. Někdy se setkáváme i s vyjádřeními, kdy je výsledek zahraničního obchodu chápán jako saldo obchodní bilance, i když to není úplně přesné. Pokud se sečtou salda zahraničního obchodu jednotlivých zemí světa, získáme úroveň, případně i objem mezinárodního či světového obchodu.
Fenomenem lidské civilizace se stal mezinárodní obchod, který probíhal již v dávných dobách. Světový obchod lze chápat také jako pohyb zboží spolu se službami mezi mezinárodními hranicemi a teritorii, což v mnoha zemích představuje významný podíl na tvorbě HDP. Rozmach nastal až ve druhé polovině 20. století, v době komunikačních a informačních technologií a zejména díky celkové ekonomické globalizaci vyspělého světa. (V roce 2005 dosáhl objem mezinárodního obchodu 10 121 mld. USD a roste nepřetržitě již více než 20 let World Trade Report 2006, str. 53)
Závislost na zahraničním obchodu
Vývoj poukazuje na to, že čím je země větší a má větší počet obyvatel, tedy i větší domácí trh, tím méně je závislá na zahraničním obchodu. Toto je ovšem omezeno například úrovní technologií dané země i jejími přírodními zdroji.
Například USA nebo Ruská federace jsou dobrým příkladem, kde podíl zahraničního obchodu na tvorbě HDP je relativně velmi nízký. Slovenská republika je malou otevřenou ekonomikou výrazně závislou na úspěších své produkce na zahraničních trzích, což je způsobeno malým rozsáhem vnitřního trhu v kombinaci s velkou průmyslovou kapacitou, nedostatkem surovin pro průmyslovou výrobu a tedy nutností jejich financování příjmy z exportu, geostrategicky a ekonomicky významnou polohou uprostřed Evropy na křižovatce mnoha významných obchodních cest. Důležitá je funkční otevřenost ekonomiky, což je ukazatel porovnávající obrat zahraničního obchodu k HDP. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je země více zapojena do zahraničního obchodu vzhledem ke své ekonomické velikosti vyjádřené právě prostřednictvím HDP.
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod zahrnuje v rámci zemí mezinárodního seskupení mezinárodní výměnu zboží a služeb. Má nezastupitelné místo při rozšiřování spotřebních možností země, neboť umožňuje spotřebovat více zboží, než by dokázala v situaci uzavřených hranic. Mezinárodní obchod umožňuje rozšířit sortiment spotřeby o statky, které země z různých důvodů není schopna vyrobit – to je jeho přínos. Zahraniční obchod je jedním ze způsobů začlenění národní ekonomiky jedné země do mezinárodní dělby práce, avšak v rámci své pozice je samostatný.
Mezinárodní obchod je velmi starou formou mezinárodní ekonomické spolupráce, historicky tedy nejstarší podobou vnitřních ekonomických vztahů. V dnešní době je úzce spjat s fenoménem globalizace a rostoucím významem mezinárodních vztahů nejen v oblasti ekonomie. Jedná se o velmi starou formu ekonomických vztahů s významným vlivem na fungování a prosperitu ekonomiky, zabývala se jimi řada směrů a teorií, zejména merkantilisté a klasická ekonomie. (Mulačová et al., 2013, s. 439)
Mezinárodní obchod má pro současnou ekonomiku skutečně klíčový význam, avšak ne všechny ekonomiky se zapojují do obchodních vztahů se zahraničím stejně intenzivně. Otevřenost ekonomiky, respektive míru zapojení země do mezinárodního obchodu, lze měřit různými způsoby. Nejjednodušší je měřit podíl hospodářské činnosti zaměřené na mezinárodní obchod. Konkrétně je možné měřit podíl importu, exportu nebo zahraničního obchodu jako celku vůči HDP dané ekonomiky.
Úlohy zahraničního obchodu v ekonomice
Mezi 20. a 21. stoletím prošla teorie a praxe mezinárodního obchodu významnými změnami. Mezi hlavní příčiny patří změna tržních podmínek, které s sebou přinášejí postupný proces globalizace. Tempo růstu uzavírání mezinárodních obchodů překročilo tempo růstu vnitrostátního obchodování ke konci 90. let. Firmy, zboží i spotřebitelé přestali být národní a stali se součástí celosvětového trhu. Důvody urychlení byly technologická expanze, liberalizace mezinárodního obchodu, vznik globálních veřejných i soukromých institucí a nástup konkurenčního prostředí. (Černohlávková, Plchová, 2005)
