Etnikum
Etnikum jako ideologicko-kulturní spolek se vyvinulo do politicko-administrativního společenství. V základech výzkumných analýz a poznatků spočívají určité premisy a předpoklady. „Rozlišujeme tři názory na formování etnické kultury a povědomí. Jsou to:
- teorie sociální smlouvy
- teorie sociálních tříd
- etnikum jako přirozená společnost.
“ (Krapiec, M. A. Člověk jako osoba, Polské vydavatelství Tomáše z Akvinu, Lublin 2005, s. 67–67.)
Teorie sociální smlouvy a etnické povědomí
V etnickém povědomí vzniklo etnikum na základě sociální smlouvy, které se objevily již ve starověku, ale byly rozvinuty až někdy v novověku. Konkrétně se jedná o smlouvy T. Hobbese a J. J. Rousseaua. V rámci sociální smlouvy existovalo etnikum jako předstátní stav, který se však nedal udržet, protože začal boj všech proti všem.
Teorie sociálních tříd a třídní etnikum
Třídní etnikum chápeme jako kategorii donucení zejména v dílech K. Marxe a F. Engelse. Podle nich etnikum vzniká v důsledku konfliktů mezi třídami jako aparát konkrétních institucí a prostředků násilí, umožňujících podřízení nižších tříd vládnoucí třídě.
Etnikum jako přirozená společnost
Ve třetí skupině formování etnické kultury se nachází etnikum jako přirozená společnost. Jedná se o klasický styl etnika, v němž je člověk jako přirozená bytost – zoon politikon. V tomto případě je třeba zdůraznit, že člověk ze své přirozenosti musí žít a žije v politickém etniku. Etnikum je tedy spolek v tom smyslu, že rodiny a rody nejsou v stavu uspokojit všechny potřeby člověka. Musí proto existovat etnikum, které uspokojí všechny potřeby člověka a zajistí společné dobro každého jedince.
Krapiec, M. A. Člověk jako osoba, Polské vydavatelství Tomáše z Akvinu, Lublin 2005, s. 67–67.
