Cenné papíry peněžního trhu
CP peněžního trhu jsou krátkodobé CP, prostřednictvím kterých mohou ekonomické subjekty získat krátkodobý úvěr (obchodní nebo bankovní), dočasně investovat volné finanční prostředky nebo slouží jako platební prostředek. Charakterizuje je vysoký stupeň likvidity, nízké riziko, menší cenové fluktuace, ale ve srovnání s CP kapitálového trhu také nižší výnos a za normálních podmínek nevytvářejí ani možnost výrazných kapitálových ztrát. K nejčastěji používaným CP peněžního trhu patří směnky, šeky, bankovní akcepty, depozitní certifikáty, pokladní poukázky a komerční CP.
Směnky
Směnka je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších nástrojů peněžního trhu. Směnky vznikly již ve 12. století na území dnešní Itálie. Později se využívaly v různých formách ve Francii, Anglii, severní Evropě a ve Španělsku. V ČSSR byl tento druh CP upraven směnečným a šekovým zákonem, který vycházel ze Ženevských úmluv z roku 1931 o tzv. jednotném směnečném a šekovém právu, přičemž je nutné jej doplnit obchodním zákoníkem, občanským zákoníkem a občanským a soudním řádem.
Ženevskou úmluvu z roku 1931 podepsaly státy jako Albánie, Belgie, Bulharsko, Brazílie, Československo, Dánsko, Ekvádor, Finsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Indonésie, Island, Japonsko, Jugoslávie, Kolumbie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Monako, Německo, Norsko, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, San Marino, Surinam, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Itálie a SSSR. Kromě Ženevské úmluvy existuje také angloamerická oblast směnečného a šekového práva z roku 1882.
Funkce směnky:
- Nástroj obchodního úvěru
- Platební prostředek (zejména v případech, kdy je možné směnku před splatností zpeněžit)
- Nástroj k získání hotových peněz (finanční směnky)
- Prostředek zajištění
- Nástroj pro získávání diskontního nebo akceptačního bankovního úvěru
- Přeskontování směnek jako nástroj měnové politiky
- Faktoring (odkupování krátkodobých pohledávek)
Definice směnky:
Směnka představuje bezpodmínečný písemný závazek vystavený v předepsané formě a se zvláštními právními důsledky, ke kterým se vystavitel zavazuje nebo dává pokyn třetí osobě, aby zaplatila určitou sumu peněz na určitém místě, v určitém čase určité osobě. Používá se zejména při krátkodobých závazcích.
Podstatné náležitosti směnky:
- Označení, že se jedná o směnku
- Bezpodmínečný příkaz k zaplacení příslušné částky a měny číslem i slovem
- Údaj splatnosti (např. směnka na viděnou, termínovaná výstavní směnka, datová směnka, denní nebo fixní směnka)
- Údaj místa, kde má být platba provedena
- Jméno osoby, které má být zaplaceno
- Datum a místo vystavení směnky
- Podpis vystavitele
Druhy směnek:
- Vlastní směnka: Přislíbení vystavitele zaplatit věřiteli nebo na jeho řad určitou částku v stanovený čas.
- Cizí směnka: Příkaz vystavitele třetí osobě, aby zaplatila věřiteli.
Postup převoditelnosti směnky:
Směnka je převoditelná na jinou osobu prostřednictvím indosamentu (rubopisu), který umožňuje převod směnky a její oběh. Existují různé formy indosamentů, jako je blankoindosament, rektaindosament, plnomocenský indosament a zástavní indosament.
Výhody směnky:
- Možnost získat hotovost před splatností prostřednictvím diskontu
- Vysoká likvidita a bezpečnost
- Rychlé a relativně dokonalé uspokojení pohledávky věřitele
Šeky
Šeky se používají jako platební nástroj v peněžním oběhu, a to jak ve vnitrostátním, tak zahraničním platebním styku, kde nahrazují hotové peníze. V mezinárodním platebním styku jsou šeky považovány za formu deviz.
Šek představuje platební příkaz, kterým vystavitel šeku (majitel účtu) nařizuje šekomu (peněžnímu ústavu), aby vyplatil určitou částku osobám uvedeným na šeku nebo držiteli šeku.
