Obsah: Krátkodobé a dlouhodobé dluhové instrumenty, instrumenty kolektivního investování, teorie portfolia, investiční proces, finanční inovace a deriváty, strategie zaměřené na zisk a snižování rizika, forwardy, futures, opční kontrakty (včetně OTC) a swapy.
Teorie portfolia
Teorie portfolia je mikroekonomická disciplína, která zkoumá, jaké kombinace aktiv je vhodné držet společně, aby takto vytvořené portfolio mělo žádoucí vlastnosti.
Cíle investora
- Vytvořit co nejvýkonnější portfolio vzhledem k rizikovému profilu.
- Maximalizovat výnosy při akceptovatelném riziku.
- Využít diverzifikaci ke snížení specifického rizika.
Portfolio cenných papírů (CP)
Představuje zásobu různorodých CP v držení investora. Výkonnost portfolia je společným vyjádřením jeho výnosnosti a rizikovosti.
Výnosnost portfolia
- Vážený aritmetický průměr výnosnosti jednotlivých CP.
- Váhy představují podíl kapitálu investovaného do jednotlivých CP.
Očekávaný výnos portfolia:
R = Σ (xi × ri), kde:
- xi – podíl kapitálu investovaného do CP
- ri – očekávaná míra výnosu daného CP
- Σ xi = 1
Korelace výnosnosti CP
- Pozitivní korelace: Koeficient korelace v intervalu (0, 1); výnosnosti aktiv rostou společně.
- Nullová korelace: Koeficient = 0; výnosnosti spolu nesouvisí.
- Negativní korelace: Koeficient v intervalu (-1, 0); jedno aktivum roste, druhé klesá.
Vzorec pro koeficient korelace:
KA,B = (n · rA · rB – rA · rB) / (n² · σA · σB)
- KA,B – koeficient korelace mezi akciemi A a B
- rA, rB – výnosnosti jednotlivých akcií
- σA, σB – standardní odchylky (rizikovost)
- n – počet sledovaných let
Nejvhodnější je vytvářet portfolio z aktiv s nulovou nebo negativní korelací. Pro většinu akcií však platí, že jejich výnosnosti jsou pozitivně korelované.
