Základní fáze výrobního procesu
MANAŽEMENT PŘÍPRAVY VÝROBY
- má kvalifikovaně zpracovat podnikatelské záměry již do konkrétní projektové, konstrukční, technologické a jiné dokumentace, podle níž se bude vyrábět.
Význam přípravy výroby lze nalézt ve dvou hlavních směrech:
- vliv přípravy výroby na hmotné výsledky výrobního procesu, tedy na užitkové, funkční, kvalitativní parametry produkce, kde je úroveň přípravy výroby stále rozhodujícím faktorem
- vliv přípravy výroby na hodnotovou stránku výrobního procesu, na jeho ekonomické ukazatele, na rentabilitu apod.
Celý proces přípravy sestává z 15 kroků:
- prognostická příprava výroby
– těžiště spočívá v predikci parametrů nových výrobků a nových technologií
a) prognózy parametrů nových výrobků – nejde pouze o technické parametry, ale i o provozní vlastnosti, designerská řešení, ekologické požadavky apod.
b) prognózování nové výroby – předpokládá včas a s požadovanou přesností prognózovat a znát konečné potřeby, poznat disponibilní zdroje, které budou pro inovační tvorbu k dispozici a které ji omezí, zužují, rozšiřují či jinak ovlivňují - komerční příprava výroby
– podstata spočívá v zapojení pracovníků přípravy výroby do marketingových analýz domácích a zahraničních trhů
– těžiště je ve dvou oblastech: odborné analýzy potřeb zákazníků a analýzy konkurence - ekonomické zadání přípravy výroby
– orientuje přípravu výroby na hledání takových variant výrobků, které předem garantují jejich ekonomický úspěch
– význam: jednak v samotném věcném nasměrování přípravy výroby tak, aby řešení nové produkce byla ekonomicky výhodná, ale hlavně v tom, že zadání bude zároveň účinným motivačním faktorem, protože bude stimulovat tvůrce, aby vyvíjeli, hledali a připravovali jen takové nové výrobky a řešení, které ekonomické postuláty splní
Patří sem:
a) cenové limity nových výrobků
b) rozpočty nákladů na novou produkci
c) kalkulace nových výrobků
d) normativy a technicko-hospodářské normy spotřeby času, materiálů, energií
e) komerční, konjunkturální a jiné tržní studie
f) ekologické limity - projektová příprava
– zpracování výsledků předchozích etap přípravy do konkrétních projektů
Projektování – soubor činností, jako jsou navrhování a vypracování dokumentace na složité výrobní celky a komplexy
Projektovací proces zahrnuje:
a) soustředění, třídění a zpracování informací potřebných pro projektování
b) koncepční, tvůrčí práce spojené s tvorbou návrhů výrobních zařízení
c) podrobné rozpracování koncepcí a návrhů do výkresů a jiné projektové dokumentace
d) kompletizační práce včetně formální úpravy výstupní dokumentace - konstrukční příprava
– konstrukcí se rozumí vznik a konstrukce jednotlivých výrobků
– rozhoduje se o tvaru, funkci, výkonu, rozměrech a dalších parametrech výrobku
– konečným cílem je návrh nového výrobku z hlediska parametrů jeho kvality a současně z hlediska efektivnosti jeho zhodnocení
Etapy konstrukční přípravy:
a) tvorba zadání
b) úvodní projekt
c) technický projekt
d) konstrukční příprava prototypu
e) konstrukční příprava sériové výroby - technologická příprava (TP)
– funkcí TP je určit způsob, jak uskutečnit jednotlivé operace, v jakém pořadí, s jakými nástroji, na kterých pracovištích apod.
– navazuje na konstrukční a projektovou přípravu, časově se s nimi do jisté míry překrývá
– význam: svou progresivitou ovlivňuje kvalitu výrobku i úroveň samotného výrobního procesu
Věcný obsah TP výroby tvoří:
– technologické postupy výroby
– montážní schémata a postupy
– příprava nářadí, přípravků a pomůcek
– stanovení technicko-hospodářských norem
– tvorba kalkulací výrobků a cenových návrhů
– vypracování technologického projektu výroby
Etapy:
a) TP ve stádiu úvodního a technického projektu
b) TP výroby prototypu
c) TP sériové výroby
d) TP ve fázi záběhu výroby - materiálová příprava
– zahrnuje široký rozsah činností, počínaje volbou materiálu pro výrobek přes určení jeho měrné a celkové spotřeby, organizaci zásobovacích cest až po včasný přísun, skladování a organizaci výdeje materiálu do výroby - příprava výrobně-technologické základny
– je třeba připravit i výrobně-technologickou základnu, kde se bude nová produkce vyrábět - organizace přípravy výroby
– funkčním posláním je komplexně zachytit a provázat všechny předchozí dílčí části přípravy, obohatit je o poznatky organizační analýzy a nakonec vybudovat integrovaný systém přípravy a zavádění nové výroby v podniku - časová příprava výroby
– organizační analýza průběžného, tedy kalendářního trvání jednotlivých etap a celkové předvýrobní přípravy
Kroky:
a) formulovat cíle organizace přípravy výroby (termín ukončení přípravy a zahájení vlastní výroby)
b) rozčlenit celkovou přípravu výroby na co nejmenší dílčí etapy, podetapy a konkrétní práce
c) vyjádřit množství prací
d) stanovit pracovní náklady na každou dílčí etapu přípravy výroby
e) určit časový průběh a délku trvání každé dílčí etapy
f) určit ostatní potřeby k uskutečnění jednotlivých etap a celkové přípravy výroby
g) určit pořadí, v jakém jednotlivé etapy a podetapy na sebe navazují
h) stanovit vzájemné časové překrývání jednotlivých etap přípravy výroby
i) na základě dílčích rozborů jednotlivých etap stanovit celkovou pracnost, pracovní náklady a průběžný čas trvání celé přípravy výroby
j) veličiny přípravy výroby vyjádřené v pracovních hodinách nebo pracovních dnech převést na kalendářní jednotky a na jejich základě stanovit konkrétní data zahájení a ukončení každé dílčí etapy i přípravy výroby jako celku - hodnocení přípravy výroby
– slouží k poznání dosažené úrovně přípravy nové produkce oproti ekonomickému zadání
– výsledky hodnocení úrovně slouží k bilancování údajů a přínosů z přípravy výroby
– slouží jako manažerský nástroj ke zvyšování parametrů kvality nové produkce a také ke snižování spotřeby času, práce a nákladů na jednotlivé etapy přípravy výroby
Metody hodnocení: metoda určování pracnosti přípravy výroby, metoda nákladové analýzy přípravy výroby, funkčně-nákladové hodnocení přípravy výroby - příprava realizace přípravy výroby
- změnové řízení
– hotová dokumentace přípravy výroby se při ověřované sérii nové výroby doplňuje, přepracovává, mění a doplňuje. Zachycení a řízení těchto prací je náplní tzv. změnového řízení
– posláním změnového řízení je zajistit, aby veškerá dokumentace byla podle výsledků ověřených zkoušek dopracována do definitivní podoby
– procesní řízení, které má všechny vyvolané změny v původní dokumentaci přípravy výroby zpětně novelizovat a tak zajistit platné podklady, podle nichž se bude již vyrábět a podle kterých bude celý výrobní systém řízen - síťová analýza
– umožňuje systémový přístup k organizaci přípravy výroby
a) CPM – metoda kritické cesty
b) PERT – metoda hodnocení a přezkoumání programu
Předpokladem síťové analýzy je možnost rozložit daný proces na několik dílčích činností, mezi nimiž existuje návaznost a podmíněnost.
– použití těchto metod je vhodné v podmínkách, kde se mnohé činnosti vzájemně překrývají a probíhají současně
– vyjadřuje se formou síťového grafu, kde je znázorněn logický proces od vzniku úkolu až po jeho ukončení
– síťový graf se skládá z uzlů (představujících časový okamžik, moment zahájení nebo ukončení nějaké činnosti) a hran (spojnice, která znázorňuje určitou činnost, pracovní proces)
– v síťových grafech se vyskytují aktivní, čekací, fiktivní a předstihové činnosti
Kritická cesta – nejdelší cesta v grafu - automatizace přípravy výroby
– využití automatizace při plánování činností v přípravě výroby, při konstrukční přípravě výroby, při technologické přípravě výroby, použití počítačů při modelových pracích, organizaci projektové přípravy výroby a při změnovém řízení
MANAŽEMENT HLAVNÍ VÝROBY
Sestává z následujících činností:
- Synergická analýza výroby – vzájemnou součinností výrobních faktorů se zvyšuje synergická účinnost výrobního celku
a) věcná a personální integrace
b) integrace naturálních a peněžních toků
c) manažerská synergizace – manažerská syntéza různých integrací v řízení výroby je systém Just in Time - Komponentní rozbor výrobního procesu – požaduje prozkoumat komponenty, výrobní faktory a subsystémy, z nichž výroba sestává, a zároveň analyzovat vliv a podíl jednotlivých prvků na celkové výsledky výrobního systému
a) analýza výrobních faktorů
b) interaktivní analýza – zkoumá i mezikomponentní výsledky, vznikající z interakcí, vzájemných vztahů, vazeb a průniků mezi komponentami výroby - Kvantitativní a kvalitativní strukturální analýza
a) kvantitativní analýza – spočívá ve zkoumání počtu, druhu, směru, frekvence, informačních, hmotných a dalších typů vazeb mezi komponenty a částmi výrobního procesu. Využívají se především grafické metody, maticová analýza, metoda matematicko-logického modelování, různé organizační modely apod.
b) kvalitativní analýza – těžiště leží ve zkoumání substitučních možností ve výrobním procesu, při kterých vzniká kvalitativně nová struktura i při nezměněných vstupních komponentách. To lze zabezpečit substitucemi dvou typů:
– substituce uvnitř prvků a subsystémů, např. výměna mezi pracovníky s různou kvalifikací
– substituce mezi subsystémy a prvky, např. nahrazení strojů pracovníky - Funkční analýza výroby – předmětem této analýzy je prozkoumat, jaké jsou specifické možnosti vlivu každé složky výroby na konečné synergické výsledky výrobního systému. Procesy ve výrobě se dělí na základní a obslužné.
- Vnitropodniková specializace výroby
a) technologická specializace – vzniká na základě příbuznosti výrobních operací, které se při větším rozsahu sdružují do technologicky specializovaných dílen a následně do provozů
b) předmětová specializace – vyplývá z výrobní orientace výrobních jednotek na výrobu určité homogenní produkce - Základní typy organizace výroby
a) organizace kusové výroby – nejnižší typ organizace, s nejmenší mírou opakovatelnosti výrobního procesu a nejvyššími náklady na jednotku produkce
b) organizace sériové výroby – charakteristická opakovatelností operací a výrobků, tedy výrobou většího počtu homogenních výrobků
c) organizace hromadné výroby – vyznačuje se úzkým sortimentem výrobků vyráběných ve velkém množství - Zákonitosti organizace výrobního procesu
a) proporcionalita ve výrobním systému (zákon rovnovážnosti) – znamená kvantitativní vyváženost mezi různými složkami výrobního procesu
b) paralelnost průběhu výrobních činností (zákon souběžnosti)
c) rytmičnost výrobního procesu (zákon rytmičnosti) – v pravidelných časových intervalech se vynaloží stejné množství práce, dochází k rovnoměrnému zatížení strojů, využití pracovníků a je dosaženo daného objemu výroby
d) nepřerušovanost výroby (zákon nepřerušovanosti) - Alokační management výroby v podniku – řeší prostorové rozmístění objektů a uvnitř objektů alokaci pracovišť tak, aby se výroba mohla pružně adaptovat na komerční a inovační změny. Existuje individuální, skupinové a proudové rozmístění pracovišť
- Časová analýza výroby
MANAŽEMENT OBSLUŽNÝCH ČINNOSTÍ
Obslužné procesy mají obsluhovat a zabezpečovat hospodárný chod základních procesů.
Podsystémy manažmentu obsluhy tvoří:
- materiálové hospodářství podnikové jednotky – zabezpečuje zásobování, skladování a dopravu materiálu
- údržbářsko-opravárenská činnost – dvě oblasti:
a) činnosti, jimiž se předchází následkům fyzického opotřebení = údržba
b) činnosti, jimiž se následky fyzického opotřebení odstraňují = opravy - nástrojárské hospodářství
– plánování potřeby nářadí, obstarávání nářadí, technická příprava výro
