Název článku:
Výrobní proces a jeho členění
Obsah článku:
Výrobní činnost rozhodujícím způsobem ovlivňuje samotné fungování podniku, jeho postavení na trhu a konkurenční schopnost jeho výrobků. Výrobě je proto věnována maximální pozornost na všech úrovních řízení podniku.
Výroba
Výroba (V) je část transformačního procesu, tedy konkrétní přeměna výrobních faktorů (vstupů) na výrobky (výstupy). Tato přeměna probíhá jako výrobní proces, který sestává z celé řady pracovních, automatických i přírodních procesů a je ohraničen časovým intervalem, během kterého se výchozí vstupy mění na výstupy.
Výrobní proces
Výrobní proces (VP) můžeme charakterizovat jako tvořivý proces, jehož funkcí je tvorba užitných hodnot a představuje hlavní činnost podniku. Mezi základní aspekty jeho členění patří:
- výrobní program
- náročnost výrobků
- účast přírody, člověka a techniky
- použitá technologie
- složení výrobků
- způsob a míra opakovatelnosti výroby
Výrobní program
Podle výrobního programu členíme výrobní procesy podle toho, jak jednotlivé výrobní procesy přispívají k tvorbě výstupních prvků:
- hlavní výrobní proces – souhrn operací měnících složení, jakost surovin a materiálů, které přímo vstupují do výrobků a tvoří jejich podstatu. Je základem výrobního procesu v podniku a je v souladu s výrobním plánem.
- pomocný výrobní proces – zabezpečuje výrobu výrobků a realizaci výrobků bezprostředně potřebných pro zajištění chodu hlavního výrobního procesu, které však nevstupují do výrobků a málokdy opouštějí podnik (výroba výrobních pomůcek, údržbářské a opravářské práce).
- vedlejší výrobní proces – zajišťuje všechny druhy energií (výroba elektrické energie, stlačeného vzduchu apod.).
- přidružený výrobní proces – v jeho rámci se realizuje výroba výrobků, která bezprostředně nesouvisí s výrobním plánem nebo výrobním programem podniku.
Náročnost výrobků
Náročnost výrobků dělí výrobní proces na:
- jednoduché VP – vyrábějí se v nich jednoduché výrobky z jednoho druhu výchozího materiálu, jednotlivé činnosti probíhají postupně za sebou.
- složité VP – vyrábějí se v nich složité výrobky, VP se skládá z několika jednoduchých nebo dílčích výrobních procesů.
Účast přírody, člověka a techniky
Podle účasti přírody, člověka a techniky dělíme výrobní procesy na:
- přírodní procesy – výchozí materiál se účelně mění působením přírodních sil.
- pracovní procesy – pracovní síla působí při použití nástrojů, strojů a zařízení na surovinu tak, aby ji cíleně přeměnila na hotový výrobek. Sem patří především výrobní procesy chemické a mechanické výroby.
- automatické procesy – přeměna suroviny na hotový výrobek se uskutečňuje působením strojů a
- zařízení samočinně (bez přímého vlivu člověka).
Použitá technologie
Podle použité technologie rozlišujeme:
- těžební technologické procesy – surovina se jednorázově dostává do kontaktu s pracovní silou a výrobním zařízením.
- mechanické technologické procesy – nemění se podstata zpracovávané suroviny, mění se její tvar a velikost.
- chemické technologické procesy – mění se vlastnosti zpracovávané suroviny.
- biochemické procesy – mění se podstata zpracovávané suroviny vlivem přírodních procesů.
- energetické technologické procesy – spojené s výrobou elektřiny, páry, plynu apod.
Složení výrobků
Podle složení výrobků dělíme výrobní proces na tři základní výrobní fáze, které se vyznačují technickou, prostorovou a časovou uceleností:
- předpřípravná fáze – výchozí materiál a suroviny se zpracovávají na polotovary a polovyrobky určené k dalšímu zpracování.
- výrobní fáze – vyrábějí se jednotlivé součásti výrobku.
- dokonavací fáze – činnosti, při nichž se ze součástí a uzlů vyrábějí hotové výrobky.
Způsob a míra opakovatelnosti výroby
Podle způsobu a míry opakovatelnosti výroby dělíme výrobní proces na:
- přerušovaný – výroba se přeruší v závislosti na organizaci práce nebo potřebách podniku.
- nepřerušovaný – kontinuální proces, běžně v chemických či hutnických výrobách; přeruší se pouze při opravách a výjimečných situacích.
- cyklický – opakuje se v pravidelných cyklech, jedná se o sériovou výrobu.
- necyklický – jde o sporadickou výrobu, která je charakteristická pro kusovou výrobu.
Zákonitosti výrobního procesu
Mezi zákonitosti výrobního procesu patří:
- proporcionálnost – kvantitativní vyváženost mezi jednotlivými složkami výrobního procesu.
- paralelnost (současnost) – možnost současně vyrábět část nebo všechny stejné či různé činnosti. Využitím paralelnosti se zkracuje délka výrobního cyklu výrobku, urychluje se dodávka výrobků na trh, snižuje se potřeba zásob surovin a materiálů, a zkracuje doba obratu oběžného majetku.
- rytmickost – v pravidelných časových intervalech se vynakládá stejné množství jednotlivých druhů výrobních faktorů a dosahuje se stejného nebo rostoucího množství produkce, což znamená pravidelný a vyrovnaný průběh výrobního procesu.
- nepřerušovanost – je projevem uplatňování proporcionality, paralelnosti a rytmičnosti výrobního procesu. Znamená nerušený chod všech komponent výrobního procesu, kdy výroba nepřestává a jednotlivé operace na sebe plynule navazují.
