Tovaroznalectví je nauka o zboží. Předmětem zkoumání tovaroznalectví jsou charakteristiky zboží, jako je užitná hodnota zboží, vlastnosti zboží a další charakteristiky zboží. Zboží je produkt lidské práce, který uspokojuje lidské potřeby.
Vlastnosti zboží
Tovaroznalectví zkoumá vlastnosti zboží. Více o této problematice najdete v článku Vlastnosti zboží a užitná hodnota zboží. Zboží musí mít určitý soubor vlastností:
-
- fyzikální (hmotnost, barva, lesk, tvrdost, elektrická vodivost, tepelná vodivost …)
- chemické (látkové složení)
- biologické (jak tyto vlastnosti působí na lidský organismus)
- fyziologické (uvádějí se ve vztahu k působení na člověka)
Užitkové vlastnosti zboží
Tyto vlastnosti mohou být užitečné, ale i neužitečné pro zboží. Souhrn vlastností, které vytvářejí užitečnost daného výrobku, nazýváme užitkové vlastnosti. Jedná se tedy o:
- soubor vlastností, které ovlivňují realizaci v rámci spotřeby
- soubor vlastností, které se projevují v procesu vzájemného působení člověka s věcmi, při čemž odhalují hodnotu zboží pro spotřebitele a charakterizují schopnost uspokojovat hmotné a duševní požadavky jednotlivce a společnosti
Užitkové vlastnosti mohou být:
- měřitelné – lze je přesně vyjádřit (technické, ekonomické a estetické užitkové vlastnosti)
- neměřitelné – do značné míry závisí na individuálním přístupu, schopnostech a zkušenostech hodnotícího subjektu
Vlivy na zboží
Faktory, které mění parametry zboží, mohou mít různé formy. O vlivech na zboží se více dozvíte na stránce Vlivy na zboží. Rozlišujeme tyto vlivy na zboží:
- fyzikální vlivy na zboží
- mechanické vlivy na zboží
- fyzikálně-chemické vlivy na zboží
- biologické vlivy na zboží
Obaly
Obaly chrání před působením mechanických, klimatických a biologických vlivů a bez nich by taková ochrana nebyla možná. Umožňují racionální přesun zboží. Obaly jsou páteří logistického systému, přepravy, manipulace, odbytu a spotřeby. Více informací najdete na stránce Obaly a balení zboží. Obal je nositelem důležitých informací pro všechny nositele materiálového toku, čímž umožňuje jejich vzájemnou komunikaci prostřednictvím moderního označování obalů. Přečtěte si o tom více na stránce Funkce obalů a označování obalů.
Tovaroznalectví a marketing
Důležitým článkem marketingových informačních systémů jsou pracovníci, kteří marketing provozují. Kromě obecných vlastností je zásadní pro marketing dokonalá znalost výrobku, se kterým se v marketingu pracuje. V přímé aplikaci marketingu je nutné říci, že pracovník provádějící marketing produktu musí znát všechny jeho detaily. Prezentace představuje pro zákazníka první dojem. Pro zákazníka je velmi důležité znát detaily o produktu, jakou technologií výroby byl výrobek vyroben, kde byl vyroben, jaké má vlastnosti, jakým technickým zkouškám byl podroben, tj. jeho profilaci technických charakteristik. Nesmí se stát, že díky studiu o výrobku zákazník ví o produktu více než marketingový pracovník. Zákazník může ztratit zájem o výrobek, pokud mu marketingový pracovník nedokáže odpovědět na otázky o produktu.
Oblasti zkoumání tovaroznalectví
Mezi hlavní oblasti, jimiž se tovaroznalectví zabývá, patří:
-
- Cukr a cukrovinky
- Dřevo a výrobky ze dřeva
- Elektrotechnické zboží
- Kovy a slitiny
- Mléko a sýry
- Nápoje
- Ocel (vlastnosti, druhy, výroba)
- Ovoce a zelenina
- Delikatesy
- Potraviny rostlinného původu
- Potraviny živočišného původu
- Textil a textilní výrobky
- Žáruvzdorné materiály
Potraviny a složky potravin
Potraviny dělíme podle původu na:
- potraviny živočišného původu (mléko, vejce, maso, živočišné tuky)
- potraviny rostlinného původu (obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce, cukr, rostlinné tuky)
- potraviny minerálního původu (kuchyňská sůl)
Podle funkce ve výživě dělíme potraviny na stavební potraviny, energetické potraviny a ochranné potraviny. Více o potravinách se dozvíte na stránce Potraviny.
Hlavní složky potravin jsou:
- bílkoviny
- tuky
- sacharidy
- vitamíny
- minerální látky
- enzymy
- voda
- organické kyseliny
Metody hodnocení potravin
Komplexní hodnocení potravinářských výrobků umožňuje posoudit, do jaké míry se zachovaly všechny senzorické, nutriční a zdravotní aspekty. Známé jsou objektivní a subjektivní metody hodnocení potravin. K subjektivním metodám hodnocení potravin patří především senzorické posuzování potravin. K objektivním metodám patří:
- analytické metody (chemické, fyzikální)
- mikrobiologické metody (hygienické posuzování potravin)
- mikroskopické metody
- matematicko-statistické metody
