Hlavní složky potravin

Hlavní složky potravin jsou:

bílkoviny
tuky
sacharidy
vitamíny
minerální látky
enzymy
voda
organické kyseliny

1. Bílkoviny

Pro život člověka jsou nezbytné, nelze je nahradit žádnou jinou látkou. Jedná se o složité vysokomolekulární organické dusíkaté sloučeniny potřebné ke stavební obnově buněk, tvorbě hormonů, enzymů, ochranných látek a slouží také jako zdroj energie. Při trávení se rozkládají na aminokyseliny, což je jejich konečná fáze. Známe přibližně 25 druhů aminokyselin. Rozdělujeme:

plnohodnotné bílkoviny – po rozštěpení v organismu obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství a správném poměru,
neplnohodnotné bílkoviny – postrádají některé esenciální aminokyseliny nebo je nemají v odpovídajícím poměru.

2. Tuky

Jsou to sloučeniny vyšších mastných kyselin. Jsou zdrojem energie, jejíž uvolnění nastává při jejich štěpení. Jsou rozpouštědlem určitých vitamínů (A, D, E, K). Patří sem především živočišné tuky (sádlo, slanina, máslo), ale i rostlinné oleje. Organismus má schopnost ukládat tuky pod kůží, odkud je podle potřeby odbourává a štěpí k získání energie.

3. Sacharidy

Jsou zdrojem svalové energie. Je důležité, aby jejich podíl v potravě neklesl pod 50 %, z toho samotné sacharózy musí být minimálně 20 % denního energetického příjmu. Sacharidy dělíme na:

monosacharidy (fruktóza, glukóza),
disacharidy (sacharóza),
polysacharidy (škrob, celulóza).

Celulóza představuje vlákninu, která je důležitá tím, že podporuje peristaltiku střev (pohyb střev).

4. Vitamíny

Jsou složité organické látky rostlinného i živočišného původu, které lidský organismus nedokáže syntetizovat, a proto je nutné je přijímat potravou. Všechny vitamíny jsou označovány velkými písmeny abecedy a dělí se na:

vitamíny rozpustné v tucích – A, D, E, K
vitamíny rozpustné ve vodě – B komplex (B1 – B12), PP, C, H, P

Vitamín A

Nezbytný pro správnou výživu a činnost kožních buněk, sliznic, žláz a zachování funkčnosti očních sítnic. Je odolný vůči teplu, ale poškozuje ho světlo. Nachází se pouze u živočichů. V rostlinné říši se vyskytuje β-karoten, který lidský organismus dokáže přeměnit na vitamín A. Zdroj vitamínu A jsou játra, mořské ryby, vejce, plnotučné mléko, smetana, sýry, máslo, rybí tuk. β-karoten obsahuje mrkev, špenát, kapusta, paprika, rajčata, ostružiny, jahody a meruňky.

Vitamín D

Nezbytný pro regulaci metabolismu vápníku a fosforu v lidském těle. V potravě se vyskytuje jen velmi málo, ale je přítomen provitamín, který se působením UV záření přeměňuje na vitamín D. Provitamíny se hromadí v pokožce a slunečním zářením se mění na vitamín D. Jeho zdroje jsou mořské ryby, máslo, smetana, mléko, vejce a sýry.

Vitamín E

Zajišťuje činnost pohlavních žláz a podporuje funkci pohlavních orgánů. Je nezbytný pro udržení výkonnosti kosterního svalstva a centrální nervové soustavy. Zdroje vitamínu E jsou oleje, pšeničné klíčky, játra, ledviny, maso, žloutek, mléko.

Vitamín K

Nezbytný pro udržení normální srážlivosti krve a chrání před většími ztrátami krve při poraněních. Vyskytuje se v zelených rostlinách.

Vitamíny skupiny B:

Vitamín B1 – umožňuje okysličování glukózy zejména v centrální nervové soustavě a v srdci, proto je pro ně velmi důležitý. Zdroje: obilné klíčky, kvasnice, luštěniny, tmavý chléb, vepřové maso, ovesné vločky, játra.
Vitamín B2 – má podobný význam jako vitamín B1. Zdroje: kvasnice, játra, ledviny, houby, rajčata, máslo, mléko.
Vitamín B6 – potřebný pro udržení výkonnosti kosterního svalstva a centrální nervové soustavy, zajišťuje obnovu červených krvinek. Zdroje: rostlinná semena, obilné klíčky, kvasnice, vaječný žloutek, ryby, maso.
Vitamín B12 – pomáhá obnovovat a udržovat červené krvinky. Zdroje: kvasnice, maso, vejce.
Vitamín PP (protipelagrový vitamín) – umožňuje využití hlavně rostlinných bílkovin a chrání organismus před otravou některými metabolity. Jeho nedostatek způsobuje chorobu pelagra. Zdroje: kvasnice, játra, hovězí maso, čočka, hrách, výrobky z tmavé mouky.
Vitamín C – má v organismu mnoho funkcí. Působí na základy zubů u plodu, bez něj zuby rychleji podléhají kazu a dásně onemocní. Je důležitý pro cévní vlásečnice, které při jeho nedostatku praskají a krvácejí. Je málo stálý, ničí se vařením i pobytem na vzduchu (oxiduje s dusíkem) a vylučuje se i při styku s kovy (zejména mědí). Zdroje: čerstvá zelenina (petrželová nať, zelená paprika, křen, květák, kapusta, špenát, kel, rajčata, zelený hrášek, ředkvičky, kysané zelí), ovoce (šípek, pomeranč, citron, jahody, egreše, maliny, červený rybíz, višně, červená jablka, hrušky).

5. Minerální látky

V lidském organismu vykonávají různé funkce. Podílejí se na stavbě kostí, regulují fyzikálně-chemické procesy (např. rovnováhu mezi kyselinami a zásadami) a plní řadu biochemických funkcí. Patří k nim zejména:

sodík – udržuje správný tlak v tkáňové tekutině a krevní plazmě,
draslík – podílí se na tvorbě glykogenu a řadě nervových procesů,
vápník – důležitý pro stavbu kostí a zubů,
fosfor – podobné funkce jako vápník,
hořčík – nezbytný pro stavbu kostí, je přítomen v nervových buňkách a ovlivňuje jejich činnost,
železo – potřebné pro tvorbu červeného krevního barviva (hemoglobinu),
měď – ovlivňuje metabolismus železa; při nedostatku mědi se i přes dostatečný přísun železa hemoglobin netvoří,
mangan – podílí se na okysličovacích procesech v buňkách, je nezbytný pro správný růst a vývoj kostí a pro normální rozvoj pohlavních žláz,
jód – nezbytný pro činnost štítné žlázy,
fluor – součást kostí a zubní skloviny.

6. Enzymy

Makromolekulární látky, které v živých organismech urychlují (katalyzují) biochemické procesy, jež by bez jejich přítomnosti probíhaly velmi pomalu.

7. Voda

Je hlavním rozpouštědlem všech látek v organismu. V krevní plazmě rovnoměrně rozvádí výživné látky a distribuují je do buněk. Potřebné množství vody získává člověk z potravin a pitím.