Behavioristická škola, škola lidských vztahů
Během 20. let vzniká nový výrazný proud managementu – behavioristická škola (škola lidských vztahů). Byla důsledkem kritiky taylorismu, protože člověk je sociální bytost se svými potřebami. Zaměřovala se na vztahy v malých neformálních skupinách a hledala metody využitelné při řešení psychologických a sociálních problémů skupiny, při řešení osobních a skupinových vztahů.
Zástupci behavioristického managementu
Behavioristický přístup zkoumal také vliv sociálních podmínek, únavy a pracovních přestávek na produktivitu práce, vliv osvětlení, hluku a odměňování. Hlavními představiteli byli:
- Mary P. Follettová
- E. Mayo
- A. Maslow
- D. McGregor
Mary P. Follettová
Mary P. Follettová zdůrazňovala především funkci skupin v organizacích, protože členové továren jsou ovlivňováni zejména skupinou, ve které pracují. Autorita a síla by měly sjednocovat dělníky a manažery a neměly by být donucovacím prostředkem v hierarchii organizace. Firma musí fungovat jako celek s odděleními, která spolupracují a dosahují společně stanovené cíle.
E. Mayo
E. Mayo (1880 – 1949) zkoumal vliv psychologických faktorů na výsledky lidské práce. Nutnost respektovat vztah pracovníků k sociálním podmínkám jejich činnosti postavil proti koncepci vědeckého řízení. V popředí jeho zájmu byly tyto otázky:
- psychologické motivy chování člověka v pracovním procesu (člověka stimulují nejen ekonomické, ale především citové a sociální faktory; produktivita práce závisí na spokojenosti pracovníků)
- vztahy a normy chování člověka v pracovní skupině
- spolupráce a konflikty
- komunikace lidí (vytvoření racionálních komunikačních kanálů)
- styl vedení lidí (místo autoritativního stylu uplatňovat participativní, demokratický styl vedení)
- vztah formální a neformální organizace (významnou roli hrají neformální vztahy)
Základem jeho práce je zjištění, že sama práce, podmínky výrobního procesu a fyzické potřeby lidí mají obvykle menší vliv na výsledky práce než sociální a psychologické faktory. Vypracoval manažerská doporučení, jak zkoumat problémy z hlediska lidských faktorů na pracovišti a v pracovní skupině (neformální autorita vedoucího, nadšení pro novinky, působení sociální kontroly, soutěživost a podobně). Zdůrazňoval nutnost respektovat vztah pracovníků k sociálním podmínkám, například:
- způsoby jednání vedení s pracovníky a pracovní skupinou
- místo jednotlivce v pracovní skupině
- způsob hodnocení práce
- vyjádření formou uznání
- sociální stabilitu
A. Maslow
A. Maslow je autorem známé Maslowovy teorie motivace. Potřeby člověka jsou uspořádány v určité hierarchii: fyzické potřeby, potřeby jistoty, sociální potřeby, potřeby uznání a potřeby seberealizace. Vycházel z toho, že potřeby člověka nejsou nikdy zcela uspokojeny. Chování člověka je zaměřeno na uspokojení potřeb, které v danou chvíli pociťuje. Na základě jeho práce si manažeři uvědomili, že pracovník nemá pouze potřebu vydělávat peníze, což bylo v rozporu s vědeckým managementem.
D. McGregor
D. McGregor – známé jsou jeho dvě teorie, a to Teorie X a Teorie Y. Teorie X předpokládá, že pracovníci jsou líní, nucení k práci, mají malé ambice a zdůrazňují potřeby jistoty. Teorie Y hovoří o dělnících, kteří mají vrozenou lásku k práci, jsou schopni sebekontroly, jsou kreativní a vynalézaví a mají vyšší potřeby, které jsou často spojeny s prací. Manažeři, kteří pracují podle Teorie X, budou více kontrolovat a motivovat striktně ekonomicky, což ještě posílí chování dělníků. Druhá skupina bude spojovat dosažené cíle individualistů se skupinovými cíli, bude podporována kreativitou dělníků, minimalizována kontrola a tím se jejich práce stane zajímavější a uspokojivější. Teorie McGregora pomohly manažerům pracovat efektivněji a jsou využívány dodnes. Na tyto teorie navázala Teorie Z.
