Vedení a teorie vedení

Vedení a teorie vedení

Vedení je sociální proces, v němž vedoucí usiluje o dobrovolnou účast podřízených s cílem dosáhnout cílů organizace. Musí být přítomné na všech úrovních organizace.

Vůdcovské chování manažera a tím i způsob řízení závisí na třech vlivech:

  1. vnitřní síla manažera – faktory
    • hodnotový systém – do jaké míry by měli mít podřízení podíl na rozhodování
    • důvěra k podřízeným
    • vlastní vůdcovské sklony
    • pocity bezpečí v nejistých situacích – umožnění rozhodovat podřízeným snižuje předvídatelnost výsledku
  2. postoje podřízených – faktory
    Možnost nechat rozhodovat podřízené přichází v úvahu, pokud:

    • mají poměrně vysokou potřebu nezávislosti,
    • jsou ochotni převzít odpovědnost za rozhodování,
    • mají poměrně vysokou toleranci vůči nejasnostem v příkazech,
    • zajímají se o problémy,
    • chápou a ztotožňují se s cíli organizace,
    • mají dostatečné znalosti a zkušenosti k řešení příslušného problému,
    • očekávají, že se budou podílet na rozhodování.
  3. vliv dané situace – faktory:
    • typ organizace,
    • pracovní skupina,
    • povaha problému,
    • časové termíny.

VEDENÍ

Jedná se o schopnost vést nebo umění přesvědčovat, usměrňovat a stimulovat podřízené k kvalitní práci a k dosažení cílů firmy. Způsob vedení předurčuje způsob komunikace.
Rozlišujeme:

  1. Autoritativní vedení – preferuje přímé metody řízení, příkazování a důslednou kontrolu. Kontakty mezi vedoucím a podřízeným jsou minimální. Mezi zájmy a názory vedoucího a podřízeného existují protiklady. Podřízený pohlíží na záměry svého vedoucího s nedůvěrou. Komunikace mezi nimi je minimální a podřízený má nedostatek informací, což umožňuje vedoucímu budovat moc nad podřízeným. U podřízeného se potlačuje iniciativa, nemá zájem, je pasivní a neinicativní.
  2. Demokratické vedení – používá nepřímé, „měkké“ metody řízení. Jedná se o motivační řízení. Charakteristická je spolupráce a společné rozhodování. Umožňuje dobrou úroveň kontaktů mezi vedoucími a podřízenými. Podřízený má více informací a může lépe plnit své úkoly. Vedoucí pracovník má dostatek informací o vlastnostech a schopnostech svých podřízených, může je lépe ovlivňovat a motivovat.

Vedení definujeme několika způsoby:

  • podle osoby: druh osoby = vlastnosti vedoucího, jeho osobní kvality, osobnost vedoucího. Někdo je dobrým vedoucím pracovníkem, protože má smysl pro humor, je zásadový, dobrý atd.
  • podle stylu vedení: jak vedoucí využívá svůj vliv, svou moc (může se poradit se svými podřízenými nebo ne, …)
  • podle funkce vedení: dobrý vedoucí umí dobře organizovat práci, všechny úkoly dokáže koordinovat, …

Všechny tyto tři přístupy jsou stejně důležité a nelze je od sebe oddělit.

VÝVOJ TEORIÍ

  1. teorie charakteristických vlastností
  2. behaviorální teorie
  3. situační teorie
  4. transformační teorie