Vedení a teorie vedení
Vedení je sociální proces, v němž vedoucí usiluje o dobrovolnou účast podřízených s cílem dosáhnout cílů organizace. Musí být přítomné na všech úrovních organizace.
Vůdcovské chování manažera a tím i způsob řízení závisí na třech vlivech:
- vnitřní síla manažera – faktory
- hodnotový systém – do jaké míry by měli mít podřízení podíl na rozhodování
- důvěra k podřízeným
- vlastní vůdcovské sklony
- pocity bezpečí v nejistých situacích – umožnění rozhodovat podřízeným snižuje předvídatelnost výsledku
- postoje podřízených – faktory
Možnost nechat rozhodovat podřízené přichází v úvahu, pokud:- mají poměrně vysokou potřebu nezávislosti,
- jsou ochotni převzít odpovědnost za rozhodování,
- mají poměrně vysokou toleranci vůči nejasnostem v příkazech,
- zajímají se o problémy,
- chápou a ztotožňují se s cíli organizace,
- mají dostatečné znalosti a zkušenosti k řešení příslušného problému,
- očekávají, že se budou podílet na rozhodování.
- vliv dané situace – faktory:
- typ organizace,
- pracovní skupina,
- povaha problému,
- časové termíny.
VEDENÍ
Jedná se o schopnost vést nebo umění přesvědčovat, usměrňovat a stimulovat podřízené k kvalitní práci a k dosažení cílů firmy. Způsob vedení předurčuje způsob komunikace.
Rozlišujeme:
- Autoritativní vedení – preferuje přímé metody řízení, příkazování a důslednou kontrolu. Kontakty mezi vedoucím a podřízeným jsou minimální. Mezi zájmy a názory vedoucího a podřízeného existují protiklady. Podřízený pohlíží na záměry svého vedoucího s nedůvěrou. Komunikace mezi nimi je minimální a podřízený má nedostatek informací, což umožňuje vedoucímu budovat moc nad podřízeným. U podřízeného se potlačuje iniciativa, nemá zájem, je pasivní a neinicativní.
- Demokratické vedení – používá nepřímé, „měkké“ metody řízení. Jedná se o motivační řízení. Charakteristická je spolupráce a společné rozhodování. Umožňuje dobrou úroveň kontaktů mezi vedoucími a podřízenými. Podřízený má více informací a může lépe plnit své úkoly. Vedoucí pracovník má dostatek informací o vlastnostech a schopnostech svých podřízených, může je lépe ovlivňovat a motivovat.
Vedení definujeme několika způsoby:
- podle osoby: druh osoby = vlastnosti vedoucího, jeho osobní kvality, osobnost vedoucího. Někdo je dobrým vedoucím pracovníkem, protože má smysl pro humor, je zásadový, dobrý atd.
- podle stylu vedení: jak vedoucí využívá svůj vliv, svou moc (může se poradit se svými podřízenými nebo ne, …)
- podle funkce vedení: dobrý vedoucí umí dobře organizovat práci, všechny úkoly dokáže koordinovat, …
Všechny tyto tři přístupy jsou stejně důležité a nelze je od sebe oddělit.
VÝVOJ TEORIÍ
- teorie charakteristických vlastností
- behaviorální teorie
- situační teorie
- transformační teorie




























