Euromanažer (globální manažer)

Euromanažer (globální manažer)

Od nich se vyžaduje:

  • dlouhodobý výhled, orientovaný na strategický rozvoj firmy – jde o prvořadý požadavek, který by měl zohledňovat i styl vedení preferovaný u globálního manažera
  • komplexní (široká) kompetence

Podle toho lze rozčlenit globální manažery do 3 skupin:

  1. vedoucí, kteří preferují lidi – lidé v podniku jsou nejdůležitějšími zdroji a nejsilnější konkurenční výhodou. Takoví vedoucí jsou přesvědčeni o významu motivace a spolupráce. Tvrdí, že správným vedením a týmovou spoluprací lze dosáhnout úspěchu.
  2. vedoucí, kteří preferují informační systémy – styl vedení je zaměřen na zdokonalování řízení a jeho procesů. Know-how a systémy jsou nositeli úspěchů. Takoví vedoucí ovládají PC technologie, strategické koordinování, rozhodovací procesy na počítači apod.
  3. vedoucí, kteří jsou zaměření na výsledky – za nejdůležitější schopnost manažera považují schopnost vytyčovat cíle, směr a priority, řešit problémy. Především jde o manažera businessmana a podnikatele.

Nevyhnutelné schopnosti globálních manažerů jsou doplněny schopností řídit nadnárodní společnosti, což vyžaduje:

  • citlivost k rozdílným kulturám (schopnost pochopit kulturu a přizpůsobit jí své chování)
  • schopnost zohlednit etické a kulturní rozdíly
  • jazykové schopnosti
  • vysokou adaptabilitu
  • vyšší odolnost, schopnost vyrovnat se s tlaky
  • vlastní motivaci
  • schopnost přebírat iniciativu, když je odkázán sám na sebe

Faktory, které nejvíce ovlivňují styl vedení

Přesnost vnímání – jedná se o přesnost vnímání vedoucího pracovníka, souvisí s McGregorovou teorií XY. Když manažeři chybně vnímají podřízené, pak tito podřízení ztrácejí příležitost dosahovat dobré výsledky.

Vzdělání, zkušenosti a osobnost vedoucího – tyto faktory ovlivňují zejména styl vedení vedoucího a jeho efektivitu. V případě, že vedoucí cítí, že jejich zaběhnutý styl vedení není efektivní, jsou ochotni tento styl změnit.

Vzdělání, zkušenosti a osobnost podřízených – vedení je proces, kterého se účastní dvě strany. V tomto kontextu se podřízeným spojuje jejich zralost – tj. schopnost a ochota přijímat odpovědnost za své chyby. Vedoucí tuto zralost podporuje a počítá s ní při vedení.

Očekávání a styl nadřízeného – každý nadřízený preferuje určitý styl vedení a tím pobízí, inspiruje, tlačí svého podřízeného, který je rovněž vedoucím pracovníkem, aby si osvojil přístup podobný jeho přístupu.

Pochopení a znalost úkolu – úkol může být detailně členěn a přísně vymezen. Sama podstata úkolu spočívá v jeho detailním členění. Výzkumný úkol tak detailní členění nevyžaduje. Je na vedoucím pracovníkovi, zda dokáže odhadnout povahu úkolu a vybrat správný styl vedení.

Očekávání kolegů – jedná se o kolegy na stejné úrovni. Zde jde především o vzájemné ovlivňování, výměnu názorů a zkušeností.