Rozmnožování živočichů je základní biologický proces, který umožňuje vznik nových jedinců, čímž zajišťuje přežití a pokračování daného druhu na Zemi. Tento životně důležitý proces probíhá různými způsoby v závislosti na skupině živočichů, jejich stavbě těla a životním prostředí.
Rozmnožování bezobratlých
Prvoci
Prvoci se rozmnožují převážně nepohlavním dělením, což je jednoduchý způsob množení, při kterém vznikají nové jedince rozdělením původní buňky.
Žahavci
Žahavci se rozmnožují převážně nepohlavně pučením. Na podzim však dochází i k pohlavnímu rozmnožování, při kterém vznikají zárodky. Příkladem je nezmar hnědý, který je obojpohlavný živočich schopný produkovat pohlavní buňky obou pohlaví.
Ploskavci, měkkýši a kroužkovci
Tyto skupiny tvoří obojpohlavné živočichy, tzv. hermafrodité. V jejich speciálních pohlavních žlázách se vyvíjejí spermie i vajíčka. Při páření mezi dvěma jedinci si vyměňují spermie, čímž dochází k oplození.
Článkovci (korýši, pavoukovci, hmyz)
U článkovců jsou samci a samice odděleni. Samice mají vaječníky, kde se tvoří vajíčka, a samci semenníky, kde vznikají spermie. Oplození vzniká splynutím samčí a samičí pohlavní buňky.
Vývoj hmyzu
Přímý vývoj
Při přímém vývoji se z vajíček líhnou mladé jedince, které jsou vzhledem podobné dospělým. Tyto jedince postupně rostou a během vývoje se několikrát svlékají.
Nepřímý vývoj
a) Neúplná proměna
Probíhá následovně: vajíčko → larva (nymfa) → dospělý jedinec. Larvy vypadají odlišně od dospělých jedinců, ale postupně procházejí proměnou.
b) Úplná proměna
Probíhá ve čtyřech stádiích: vajíčko → larva (housenka) → kukla → dospělý jedinec. Tento proces zahrnuje výraznou přeměnu tělesné stavby.
Rozmnožování obratlovců
Obratlovci se často vyznačují pohlavní dvojtvárností, kdy se jedinci opačného pohlaví liší pohlavními znaky, jako je velikost, tvar, zbarvení těla, přítomnost hřívy, paroží, hřebenu či mléčných žláz.
Pohlavní žlázy obratlovců
Samci mají samčí pohlavní žlázy – semenníky, ve kterých vznikají spermie. Tyto pohyblivé buňky se pomocí bičíku přesouvají k vajíčku. Samice mají vaječníky, kde se tvoří vajíčka – největší z nich produkují plazi a ptáci.
Oplození
Oplození je proces splynutí samčí a samičí pohlavní buňky. Při páření spermie prorazí membránu vajíčka, ztratí bičík a proniknou dovnitř. Následně jádra spermie a vajíčka spojují genetickou informaci, čímž vzniká oplozené vajíčko – zárodek, z něhož se vyvíjí nový jedinec.
Typy oplození
- Vnější oplození – spermie a vajíčka se setkávají mimo tělo samice, typické pro obojživelníky a ryby.
- Vnitřní oplození – pohlavní buňky se spojují uvnitř těla samice, typické pro plazy, ptáky a savce.
Reprodukce a vývoj jednotlivých skupin obratlovců
Ryby
Ryby se rozmnožují ve vodě, kde samice kladou vajíčka – jikry, na které samec vylučuje spermie – mlíčí. Z oplozených jiker se vyvíjejí plůdky, které postupným růstem dospívají.
Obojživelníci
Obojživelníci, například žáby, kladou do vody velké množství vajíček v rosolovitém obalu. Z oplozených vajíček se líhnou larvy, tzv. pulci, vybavení ocasem. Vývoj žab probíhá ve stádiích: vajíčko → pulci → vznik zadních končetin → předních končetin → postupné ztrácení ocasu → dospělý jedinec.
Ptáci
Po páření ptáci kladou vejce s pevnou skořápkou do hnízd. Zárodek ve vejci se vyvíjí přijímáním živin ze žloutku. Ptáci je zahřívají sezením na vejcích až do vylíhnutí mláďat. Ptáky lze rozdělit na krmivé, například vlaštovka, orel nebo čáp, kteří se o mláďata aktivně starají, a nekŕmivé, jako kuře, husa či bažant.
Savci
Rozmnožování savců probíhá graviditou. V děloze samice vzniká zárodek, který se postupně vyvíjí v plod. Výživu plodu zajišťuje pupeční šňůra přes placentu. Po ukončení vývoje samice rodí mláďata, která na začátku života krmí mateřským mlékem. Doba vývoje v těle samice se liší mezi druhy, například:
- Potkan – 23 až 25 dní
- Pes – 60 až 63 dní
- Šimpanz – 230 až 250 dní
- Slon – 650 až 660 dní
