Kvalita výroby
Kvalita výroby je v současnosti rozhodujícím fenoménem podnikání. Je nejen základem komerční úspěšnosti na trhu, ale také nositelem celkové podnikatelské prosperity, protože v dnešní době lze ekonomicky efektivní prodej výrobků na konkurenčně náročných trzích zajistit pouze kvalitou.
Manažment kvality
Manažment kvality (MK) je významnou součástí manažmentu výroby (MV), jehož konečným cílem je uspokojit zákazníky požadovanými výrobky a zároveň zajistit ekonomickou prosperitu firmy. Manažment kvality představuje souhrn vzájemně propojených obchodních, technických, ekonomických, personálních, informačních, organizačních, sociálních a dalších nástrojů, jimiž se zabezpečuje kvalita výrobků. Zajištění kvality výrobků předpokládá špičkovou úroveň konstrukčního a technologického řešení (technická úroveň výrobku), kvalitu samotné výroby (kvalita zhotovení výrobku) i povýrobních služeb (kvalita výrobku při užívání). Kvalita produkce se formuje v mnohostupňovém procesu a je výsledkem manažmentu výroby. Klíčové otázky rozvoje kvality je však třeba řešit ještě před samotným výrobním procesem, ve kterém se kvalita již jen realizuje.
Požadavky na kvalitu
Požadavky na kvalitu rostou celosvětově, a proto je nutné neustále zvyšovat i nároky na manažment kvality. To odpovídá i dosavadnímu vývoji manažerských aktivit v této oblasti, které se pohybují od zabezpečení kvality pouze pro anonymní odběratele (na regály), kdy byla kvalita pouze doprovodnou a částečně druhořadou veličinou ve výrobě, až po nejnovější manažerské systémy jako jsou TQM – Total Quality Management a TPM – Total Preventive Maintenance, kde se požaduje kvalita a celková spolehlivost výrobků ve takové míře, aby byla zcela minimalizována potřeba jejich následné údržby u uživatele. Cílem nově koncipovaného systému řízení kvality je rozšířit zabezpečování kvality na celý podnik, na všechny jeho útvary a na všechny etapy jeho činnosti.
Složky vnitropodnikového manažmentu kvality
Vnitropodnikový manažment kvality by měl obsahovat následující složky:
- prognózování parametrů kvality
- informační zabezpečení rozvoje kvality
- marketingový průzkum kvality
- tvorba podnikové strategie kvality
- výzkumně-vývojová příprava kvality výrobků
- normativní zabezpečení kvality
- metrologické zabezpečení kvality
- konstrukční příprava kvality nové produkce
- technologická příprava nových výrobků
- certifikace kvality
- materiálové zabezpečení kvality
- vstupní technická kontrola kvality
- mezioperační kontrola kvality
- personální zabezpečení kvality
- organizační struktura řízení kvality
- ekonomické rozbory a stimulace kvality
- výstupní kontrola kvality výroby
- technický a komerční servis kvality u zákazníků
- zpětnovazebná analýza kvality
Metody kontroly kvality
Posláním technické kontroly kvality výroby je kontrolovat, analyzovat a hodnotit kvalitu v podniku od vstupu surovin a materiálů (vstupní kontrola), přes výrobní operace (výrobní respektive mezioperační kontrola) až po výstup hotových výrobků (výstupní kontrola). Základním předpokladem dokonalé kontroly kvality je jednotnost a správnost měr a jednotek měření. Metody technické kontroly zahrnují širokou škálu nástrojů od Ishikawova diagramu kvality, přes Paretovu analýzu, metodu ABC, PERT diagram, histogram, outline, korelační diagram až po různé optoleptické i vysoce přesné metody kontroly kvality.
A. Podle způsobu provádění
Podle způsobu provádění rozlišujeme kontrolu vizuální, senzorickou, kontrolu rozměrů a geometrického tvaru, kontrolu fyzikálních vlastností, kontrolu elektrických vlastností a podobně.
B. Podle prostředků používaných při kontrole
Podle prostředků využívaných při kontrole kvality rozlišujeme destruktivní a nedestruktivní metody defektoskopie.
C. Podle umístění kontrolních pracovišť
Podle umístění kontrolních pracovišť může být kontrola oddělena od výrobních pracovišť nebo prováděna přímo v každé dílně.
D. Podle konstrukce kontrolních zařízení
Podle konstrukce kontrolních zařízení se jedná o měřidla na měření jednoho rozměru, vícerozměrná měřidla, poloautomatické a automatické měřicí stroje.
E. Podle místa provedení
Podle místa provedení může být kontrola nepohyblivá nebo pohyblivá.
F. Podle stupně prevence
Podle stupně prevence může být kontrola pasivní (až po zhotovení dílů a výrobků) nebo aktivní (kontrola během opracování předmětu na stroji).
G. Podle personálního hlediska
Podle personálního hlediska může kontrolu zajišťovat specializovaný pracovník nebo základní dělník formou tzv. samokontroly.
H. Podle úplnosti
Podle úplnosti se kontrola kvality výroby člení na vyčerpávající (tzv. stoprocentní) a výběrovou, která využívá statistické metody kontroly kvality. Tyto metody jsou založeny na matematické statistice a teorii pravděpodobnosti. Jejich využití umožňuje předem vypočítat, kolik výrobků ze celé dodávky je třeba kontrolovat, aby bylo s jistotou zajištěno, že dodávka s předem zvoleným procentem vadných kusů bude vždy přijata. Formy statistické výběrové kontroly jsou:
- statistická kontrola dodávek
- statistická regulace kvality v bezprostředním výrobním procesu
Kvalita
Kvalita je souhrn vlastností (měřitelných i neměřitelných), které určují míru (stupeň) způsobilosti výrobku plnit funkce, pro které byl vyroben. Vyjadřuje všestranné schopnosti výrobku adekvátně uspokojit potřeby zákazníka, který jej kupuje (užitný efekt).
Kritéria kvality
Základní kritéria kvality (pro hodnocení průmyslových výrobků):
- Technické parametry – představují fyzikálně-chemické vlastnosti, jako jsou například přesnost, rychlost, výkon, hmotnost, pevnost, nekrčivost, stálost barev, vůně, chuť a podobně.
- Provozní schopnosti – vlastnosti jako trvanlivost, snadná udržovatelnost, jednoduchá obsluha, nastavování výrobku, přiměřená spotřeba pohonných hmot, energie, mazadel apod.
- Estetická kritéria – barevná a tvarová sladěnost, vzhled, módnost, balení výrobku, adjustáž atd.
- Ergonomická kritéria – vyjadřují netradiční požadavky na výrobky, které řeší vztah výrobku k diferencovaným anatomickým a fyziologickým předpokladům člověka, např. anatomická sedadla, vhodné polohovadla, účelné tvarové řešení úchopových částí nářadí apod.
- Spolehlivost – pravděpodobnost bezporuchového chodu výrobku po předem stanovenou dobu v daných provozních podmínkách, která závisí na dokonalosti konstrukce a provedení.
- Životnost – ovlivňována fyzickým a morálním opotřebením; jde o dobu používání, která má dopad na technické, výrobní a ekonomické výsledky.
- Psychologické vlastnosti – zejména emotivní vztah uživatele k výrobku, který se projevuje již u výrobní značky či ochranné známky, u adjustáže, vzhledu apod.
- Humanitní kritéria – intenzita hlučnosti, vibrace, toxicita, výpary, extrémní teploty, korozivita, ionizační a elektromagnetické záření a další hygienické, zdravotní a bezpečnostní aspekty výrobku, které snižují nemocnost, úrazovost a zlepšují zdraví lidí.
- Ekologická kritéria – vyjadřují dopady používání výrobků na pracovní i životní prostředí.
- Servis – úroveň servisních služeb technického, údržbářského, obchodního a jiného charakteru; charakterizují úroveň kvality zejména v povýrobní sféře.
Uvedenou základní škálu kritérií je nutné u jednotlivých druhů výrobků (např. potravinářské výrobky) přirozeně modifikovat. Kvalitu je třeba hodnotit multikriteriálním způsobem a komplexně, tj. jednotlivé vlastnosti nelze hodnotit izolovaně, ale je nutné zohlednit také závislosti a vzájemné propojení mezi nimi. Rovněž je třeba sledovat nové trendy v kritériích kvality, jako jsou například čárový kód, kriteriální provázanost, zákaznický akcent, možnost jednoduché a bezpečné likvidace výrobků po ukončení jejich životnosti, environmentální hlediska a podobně.
Ekonomické aspekty manažmentu kvality
Základní ekonomické aspekty a souvislosti manažmentu kvality:
Problematičnost ekonomických analýz kvality je velká, protože podnikatelský úspěch vyžaduje pozitivní výsledky současně v několika rovinách, mezi které patří:
- vysoká kvalita
- nízké náklady
- krátké dodací lhůty
- nízké zásoby
- plné využití kapacit a podobně
Ekonomické analýzy kvality se v minulosti zabývaly výhradně možnostmi snižování nákladů na kvalitu. Nový přístup spočívá ve vzájemném porovnávání nákladů na kvalitu a přínosů z kvality včetně nákladových a cenových rozborů.
Klasifikace nákladů na kvalitu
Klasifikace nákladů spojených s kvalitou:
a) nejčastěji užívané členění:
- preventivní náklady na předcházení nekvalitě
- náklady na nekvalitní výrobu (náklady na interní a externí chyby)
- náklady na kontrolu kvality
b) podle etap a podetap tvorby nových výrobků:
- náklady na koncepci kvality výroby
- náklady na návrh nového prototypu výrobku
- náklady na zhotovení výrobku atd.
c) podle fází manažmentu kvality:
- náklady na prognózy vývoje parametrů kvality
- náklady na marketingový výzkum kvality
- náklady na výzkumně-vývojové práce kvality
- náklady na konstrukční, technologickou a ostatní přípravu a další
d) trojí vnímání jako:
- náklady výrobce spojené s tvorbou a zabezpečením kvality
- náklady uživatele
- společenské náklady spojené se životním prostředím
Přínos ze zdokonalování kvality
- úspěšnost na trhu – z hlediska objemu prodeje a z hlediska tržeb
- získávání dalších zákazníků
- efektivní zhodnocení vynaložených prostředků
Optimální kvalita
Optimální kvalita představuje vztah mezi dokonalostí výrobku a náklady vynaloženými na dosažení této kvality. Kritériem optimality je bod, při kterém se při relativně minimálních nákladech na kvalitu dosahuje maxima užitných parametrů kvality výrobků.
Kvalita a ekonomická prosperita
Základní souvislosti kvality a podnikatelské prosperity jsou:
- kvalita versus komerční úspěšnost na trhu a u zákazníků
- kvalita versus ekonomická prosperita
- kvalita versus perspektivnost výroby
- kvalita versus kvantita výroby
- kvalita versus konkurenceschopnost
- kvalita versus ekologie
- kvalita versus goodwill
Kvalita versus komerční úspěšnost na trhu a u zákazníků
Nízká kvalita je hlavní příčinou neúspěchu výrobků na trhu. Výše uvedená kritéria kvality však nestačí používat samostatně, ale je třeba je syntetizovat do celku tak, jak skutečně slouží zákazníkovi. Nepredávají se již jednotlivé výrobky, ale tzv. spotřebitelské systémy, které zahrnují kromě substrátu výrobku také obchodní, technické, softwarové, údržbářské, servisní a další služby pro uživatele.
Kvalita versus ekonomická prosperita
Kvalita má nejen uspokojovat požadavky odběratele a tím zajistit prodejnost výrobků na trhu, ale také zajišťovat efektivní zhodnocení vložených prostředků do výroby. Od kvality závisí komerční úspěšnost na trhu, cena výrobků a tím i ziskovost produkce. Vysoká kvalita je zdrojem vyšší ceny a zároveň znamená snížení výrobních nákladů, a to díky redukci spotřeby materiálů a dalších vstupů. Kvalita vede k prosperitě jak na straně výrobce, tak na straně zákazníka či odběratele.
Kvalita versus perspektivnost výroby
Ve výrobě není dostačující dosáhnout momentální ziskovosti, ale je nezbytná orientace na dlouhodobou a trvalou podnikatelskou úspěšnost, kterou může zajistit pouze výroba s dlouhodobou perspektivou a dobrou strategií. Dlouhodobý výhled umožňuje vytvořit podmínky pro náležitou kvalitu, která zaručuje perspektivně úspěšné
