Stát
Stát je základem organizovaného života ve společnosti. Zajišťuje pravidla fungování, pořádek a ochranu práv a svobod občanů.
Funkce a úloha státu
Funkce státu: stát plní úkoly, které jiné společenství nedokážou zajistit z důvodu nedostatku mocenských prostředků.
Úloha státu: vytváří a udržuje právní, politický, hospodářský a společenský pořádek.
Bezpečnostní funkce: ochrana státních příslušníků a jejich práv a svobod před útoky a nebezpečími zevnitř i zvenčí.
Demokratický stát
Veřejná správa představuje správu veřejných věcí ve veřejném zájmu. Realizuje se jako projev výkonné moci ve státě, zejména moci veřejné.
Moc
Moc představuje sílu nebo schopnost ovlivňovat ostatní a prosazovat vlastní vůli. Autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů přímo nebo prostřednictvím zprostředkování.
Základ moci
Moc je uznaná autorita, respektovaná přednost nebo nadřazenost osoby, instituce či normy na základě svobodného rozhodnutí.
Veřejný zájem: zájem větší skupiny občanů – souhrn individuálních zájmů tvořících společenský zájem.
Státní moc: soustava mocenských institucí vytvořených k prosazování vůle, legalizovaná právním řádem.
Veřejná moc: moc vykonávaná subjekty zmocněnými státem, především veřejnoprávními institucemi.
Typologie státní moci
Horizontální rozdělení moci:
- Zákonodárná moc (legislativní)
- Výkonná moc (exekutivní)
- Soudní moc (jurisdikční)
Vertikální rozdělení moci:
- Ústřední a územní orgány
Členění správy
Správa představuje stálou činnost vykonávanou v organizačních systémech, zaměřenou na regulaci fungování těchto prvků.
Jejím cílem je poskytovat služby občanům. Veřejná správa je správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu:
- státní správa
- samostatná správa
Veřejná správa
Veřejná správa je jednou z forem výkonu veřejné moci. Právními prostředky zajišťuje realizaci zákonů, působí prostřednictvím
určité organizační struktury, využívá specifické metody a formy činnosti. Převládá v ní veřejně-organizační činnost v souladu s veřejnými zájmy.
Je to činnost výkonná, nařízení vydávající a vždy podzákonná.
- Institucionalizace: veřejná správa je institucionalizována, instituce mají přesně určené místo v dělbě veřejné moci – vymezenou věcnou, územní a funkční působnost, pravomoc a odpovědnost.
- Vázanost právním řádem: veřejná správa může spravovat a vykonávat pouze to, co je stanoveno zákonem nebo jinými obecně závaznými právními předpisy.
- Materiální vymezení: souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou.
- Formální vymezení: činnost státu nebo jiného subjektu mimo zákonodárnou moc.
Základní vztahy veřejné správy
- vztah mezi státem a společností,
- vztah občana a státu jako celku,
- vztah k územním částem.
Veřejná správa řídí
- veřejný sektor a ekonomiku,
- určitým způsobem celou společnost,
- představuje základ řídícího systému společnosti.
Prameny veřejné správy
Právní normy
- ústava,
- ústavní zákony a zákony o organizaci státu, vzniku a fungování orgánů,
- podzákonné právní normy – nařízení vlády, vyhlášky,
- interní dokumenty právního charakteru – usnesení vlády, rozhodnutí, interní směrnice.
Ekonomická dokumentace
- státní a další veřejné rozpočty, závěrečné účty,
- účtovací doklady,
- materiály Nejvyššího kontrolního úřadu – hospodaření se státním majetkem a rozpočtem,
- sada sociálně-ekonomických informací – statistika.
Sociologické a politologické materiály
- sociologické průzkumy,
- programy politických subjektů,
- výsledky voleb a referend.
Geografické materiály
- územněsprávní organizace,
- celostátní soupisy (např. sčítání lidu),
- dopravní průzkumy.
Státní správa
Státní správa je veřejná správa vykonávaná státem. Je to výkonná a nařízení vydávající činnost státu, kterou plní své úkoly a funkce. Jménem státu ji vykonávají:
- ústřední orgány státní správy (ministerstva a ústřední úřady),
- místní orgány státní správy – krajské a okresní úřady,
- státní fondy (Fond rozvoje bydlení, Environmentální fond apod.).
Samospráva
Samospráva je veřejná správa vykonávaná veřejnoprávními sdruženími (korporacemi). Podle povahy veřejnoprávních sdružení se dělí na:
- územní samosprávu,
- zájmovou samosprávu.
Územní samospráva
Územní samosprávu vykonávají korporace založené na územním principu (územní celky):
- Samosprávné územní celky ČR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC),
- Správní celky ČR jsou kraje a okresy,
- Správními celky jsou i obce a vojenské obvody.
Obec
Obec je samosprávná právnická osoba, která má:
- vlastní orgány – starosta a obecní zastupitelstvo, financované z rozpočtu obce,
- vlastní příjmy – místní daně a poplatky,
- vlastní majetek – věci ve vlastnictví obce,
- území – katastrální území,
- své povinné členy – obyvatele obce s trvalým pobytem.
Samosprávný kraj
Samosprávný kraj je samostatná právnická osoba, která má:
- vlastní orgány – předseda a krajské zastupitelstvo, financované z rozpočtu kraje,
- vlastní příjmy – místní daně,
- vlastní majetek – věci ve vlastnictví kraje,
- území – soubor obcí,
- své povinné členy – obyvatele kraje s trvalým pobytem.
Zájmová samospráva
Úkoly zájmové samosprávy vymezuje zákon (například péče o odbornou způsobilost v určitých povoláních).
Jde o veřejnoprávní korporace osob nebo majetku, typicky profesní komory. Jsou právnickou osobou se svými orgány (valné shromáždění, představenstvo apod.).
- financována z vlastního rozpočtu,
- vlastní příjmy (členské příspěvky a jiné platby),
- vlastní majetek (ve vlastnictví komory),
- povinní členové (určeni zákonem),
- nemá své území.
Veřejnoprávní fondy
Veřejnoprávní fondy jsou korporace majetku, které vykonávají veřejnou správu:
- Státní fond rozvoje bydlení,
- Environmentální fond,
- Státní fond likvidace jaderněenergetických zařízení.
Veřejnoprávní fond je samostatná právnická osoba, která:
- sdružuje zákonem stanovený majetek, tvořený vlastními příjmy,
- má vlastní správu majetku (dozorčí a správní rady),
- nemá své území,
- nemá povinné členy.
Sdružený majetek využívá k plnění úkolů veřejné správy.
Soukromoprávní sdružení osob a majetku
Soukromoprávní sdružení vykonávají soukromou, nikoli veřejnou správu. Patří sem například:
- dobrovolné spolky a zájmová sdružení (např. včelaři),
- politické strany a hnutí,
- odborové organizace,
- obchodní společnosti a družstva,
- nadace,
- investiční a neinvestiční fondy.
Vznik, zánik a členství jsou dobrovolné a závislé na svobodné vůli osob.
Veřejnoprávní zařízení
Veřejnoprávní zařízení se ve vymezeném rozsahu podílejí na veřejné správě. Plní dílčí, doplňkové a specifické úkoly, které nemohou plnit jiné subjekty veřejné správy. Patří sem:
- státní zařízení – státní rozpočtové a příspěvkové organizace (školy, nemocnice), zařízení financovaná ze státního rozpočtu (armáda, policie),
- smíšená zařízení se zákonem vymezenou účastí státního rozpočtu (Český rozhlas, Česká televize, Matice česká, Česká akademie věd),
- samostatná zařízení (zdravotní pojišťovny).
