Název článku:
Porterův model domácího prostředí a domácí základna
Obsah článku:
V posledních letech jsou společnosti stále více nuceny fungovat v globálním propojení a zapojovat se do mezinárodního podnikání. I když neplánují importovat či exportovat svou produkci do zahraničí, jejich management by měl pečlivě sledovat mezinárodní vývoj, mezinárodní trhy, stejně jako aktivity konkurence a dodavatelů v globálním měřítku.
Využívání faktorů domácí základny
V současnosti je pro etablované společnosti největší výzvou zahraniční konkurence, která vstupuje na domácí trh. Na základě tohoto nového trendu Michael Porter vytvořil model, prostřednictvím něhož se analyzují národní hospodářství zemí a jejich konkurenceschopnost. Pro popis jednotlivých ekonomik, národních výhod či prosazení se podniků na zahraničních trzích a v mezinárodních soutěžích využívá tzv. domácí základnu – 4 faktory charakterizující domácí podnikatelské prostředí:
| Firemní strategie, struktura a rivalita |
| Příbuzná a dodavatelská odvětví |
| Charakter domácí poptávky |
| Zásoba výrobních faktorů |
Model je většinou spojován s konkrétním národem nebo státním útvarem disponujícím určitými faktory na daném území. Diamantový model však nemusí být vázán jen na národy, ale také na celé regiony (například Evropská unie). O domácí základně se dozvíte více v článku Získávání mezinárodních konkurenčních výhod.
Charakteristika faktorů
- Zásoba výrobních faktorů – tato kategorie specifikuje situaci v zemi z hlediska přírodních zdrojů, práce a infrastruktury.
- Charakter domácí poptávky se „týká náročnosti a sofistikovanosti domácích odběratelů a zákazníků, celkové životní úrovně, ale také životního stylu a hodnotové orientace společnosti“.
- Existence příbuzných a dodavatelských odvětví „naznačuje, že konkurenceschopnost ekonomiky je pozitivně ovlivněna také domácími dodavateli, kteří jsou sami konkurenceschopní na světovém trhu“.
- Firemní strategie, struktura a rivalita se zabývá způsobem vzniku podniků v dané zemi, jejich řízením a organizací a rovněž domácí konkurencí.
Základní myšlenkou je, že národní základna společnosti hraje klíčovou roli při usměrňování a formování jednotlivých kroků na cestě k dosažení úspěchu. Tato domácí základna poskytuje hlavní faktory, které umožňují nebo naopak brání společnosti v dosažení konkurenčních výhod a úspěchů v prostředí globální konkurence.
Případová studie
Úspěšnost podniku v současnosti i v budoucnosti je do značné míry předurčena prostředím, ve kterém podnik působí, tedy jaké podmínky pro rozvoj v daném okolí existují. Se zvyšující se integrací a otevřeností roste význam vzájemného porovnávání jedinců, organizací, zemí a regionů. Zvláště ve spojení s dosažením dlouhodobého pokroku je nezbytné objektivně zhodnotit aktuální situaci, možnosti a schopnosti v porovnání s konkurencí. Zkoumání konkurenceschopnosti se zaměřuje především na identifikaci a popis rozhodujících faktorů.
Národní banka Slovenska v roce 2008 realizovala výzkumnou studii zaměřenou na identifikaci a využívání faktorů konkurenceschopnosti v podnicích. Výběr respondentů byl zaměřen na 200 nejúspěšnějších slovenských podniků, které dosahují nejvyššího ročního obratu a mají rozhodující vliv na vývoj slovenské ekonomiky. Průzkumu se však zúčastnilo pouze 90 podniků.
Studie
Výběr faktorů byl založen na Porterově přístupu k hodnocení konkurenceschopnosti země. Zvolené faktory představují úplný souhrn základních determinant konkurenceschopnosti podniku. Na druhé straně poskytují cenné poznatky použitelné ve zkoumání zranitelnosti a konkurenceschopnosti celé ekonomiky, v níž oslovené firmy podnikají. V souladu s obecně užívaným členěním podnikatelského prostředí byly součástí průzkumu vnitropodnikové, odvětvové a makroúrovňové faktory.
Vnitropodnikové prostředí
Podniky hodnotily své vnitropodnikové prostředí na základě těchto faktorů:
- rozsah využívání komunikačních a informačních technologií v podniku,
- profesionalita managementu,
- orientace na náklady,
- orientace na zákazníky,
- míra využívání marketingu a kontroly nad mezinárodní distribucí,
- domácí trh/vývoz,
- modernizace výroby, rozšíření výrobních kapacit, výzkum a vývoj.
Odvětvové prostředí
Podniky hodnotily své odvětvové prostředí na základě těchto faktorů:
- náročnost zákazníků,
- rozvinutost dodavatelských, odběratelských a příbuzných odvětví,
- konkurenční výhoda – levné výrobní zdroje,
- konkurenční výhoda – efektivita výroby,
- konkurenční výhoda – inovace,
- míra domácí konkurence,
- vstup nového konkurenta na trh,
Makroúrovňové prostředí
Podniky hodnotily své makroúrovňové prostředí na základě těchto faktorů:
- členství v EU,
- náklady na energie,
- výše příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení,
- kvalita a dostupnost specializovaných vzdělávacích a výzkumných služeb,
- kvalita dopravní infrastruktury,
- daňový systém,
- vládní dotace a investiční stimuly.
SWOT analýza
| Silné stránky | Slabé stránky |
| Využívání IK technologií | Kontrola nad mezinárodní distribucí |
| Profesionalita a efektivita vedení | Horizontální a vertikální integrace |
| Orientace na zákazníka | Využívání marketingu |
| Podíl vývozu na prodeji | Strategie odlišení se od konkurence |
| Důraz na modernizaci výroby | Řízení lidských zdrojů |
| Příležitosti | Hrozby |
| Náročnost zákazníků | Pracovní síla s mezinárodními zkušenostmi a odpovídajícím vzděláním |
| Rozvinutá dodavatelská, příbuzná a odběratelská odvětví | Kvalita a dostupnost vzdělávacích a výzkumných služeb |
| Členství v EU a perspektiva přijetí eura | Vysoké náklady na energie |
| Dostupnost a kvalita telekomunikační infrastruktury | Nedostatečná funkčnost právního systému, přidělování investičních stimulů |
| Přístup k úvěrům a dostupnost kancelářských prostor | Kvalita dopravní infrastruktury |
Tabulka 1.: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, zdroj: https://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/08_lal1.pdf
Nejvyšší prioritu podniky přisuzují právě vnitropodnikovým faktorům. Průměrné hodnoty za jednotlivé úrovně se však výrazně neliší. Nejmenší význam je přikládán skupině odvětvových faktorů. Hodnoty jednotlivých faktorů:
- vnitropodnikových faktorů – 3,8 b
- makroúrovňových faktorů – 3,6 b
- odvětvových faktorů – 3,5 b
Vyhodnocení
Nejdůležitější vnitropodnikové faktory
- nejvýznamnějším faktorem je profesionalita managementu podniku (83 % podniků uvedlo, že má silný vliv na jejich konkurenceschopnost),
- druhým podstatným faktorem je kvalita řízení podniku a také efektivita vedení,
- orientace na snižování nákladů a rozsah využívání komunikačních technologií,
- podíl dovozu na celkových nákladech na výrobu.
Podniky kromě navrhovaných faktorů uvedly také velmi vysoký vliv kvality produkce, plnění požadavků zákazníků a investic do budování vlastní prodejní sítě.
Nejdůležitější odvětvové faktory
- nejvlivnějším odvětvovým faktorem byla hodnocena náročnost zákazníků (z jedné strany mohou podniky vnímat náročnost jako negativní faktor, zejména při plnění přehnaných požadavků za původní cenu, z druhé strany je však z dlouhodobého hlediska třeba chápat náročnost zákazníka jako významný motiv pokroku a často i předstihu před konkurencí – důkazem je i rostoucí technologická vybavenost podniků),
- dostupnost kvalifikovaných a zkušených manažerů (převážně pocházejících z domácího prostředí),
- konkurenční výhoda,
- význam pracovní síly.
Nejdůležitější makroúrovňové faktory
- Evropská unie (dvoutřetinová většina přisuzuje členství silný vliv),
- náklady na energie (představují podstatnou nákladovou položku),
- kvalita dopravní infrastruktury (význam je o poznání nižší než u ostatních faktorů, ale žádný podnik nepovažuje, že by neměla žádný vliv).
Kromě uvažovaných faktorů byly v průzkumu identifikovány jako silné faktory ovlivňující podnik a jeho konkurenceschopnost také: osvobození od daní z příjmů, vnější aspekty dostupnosti a ceny provozních prostor.
Výzkumná studie mapovala, jaké faktory ovlivňují konkurenceschopnost nejvýznamnějších slovenských podniků a jaká je míra jejich využívání. Z výsledků vyplývá, že jednotlivé podniky si uvědomují klíčovou roli zákazníků. Modernizace výroby a rozsáhlé využívání komunikačních a informačních technologií jim umožňuje umisťovat svou produkci na zahraničních trzích. Nemají však přímý dosah na konečného zákazníka. Začínají chápat nezbytný přechod na vyšší úroveň konkurenceschopnosti založenou na inovacích. Za nejdůležitější považují vnitropodnikové faktory, a to zejména management podniku a snižování nákladů. Silný vliv má také členství SR v EU a náklady na energie.
Podmínky pro konkurenceschopnost podniků, která se následně odráží v konkurenceschopnosti země, vytváří podnikatelské prostředí. Podstatou jsou rozhodnutí, schopnosti a reálné výkony podniků. Produktivnější činnosti a sofistikovanější strategie však vyžadují lepší informace, vzdělanější pracovníky, efektivnější vládní rozhodnutí, kvalitnější infrastrukturu, rozvinuté výzkumné instituce a podobně. Vyšší úspěšnost na trhu, vyšší kvalita či produktivita se následně promítá do exportní výkonnosti země, do jejího ekonomického růstu a konečně i do vyšší životní úrovně jejích obyvatel.
