Porterův model domácího podnikatelského prostředí a domácí základna

Název článku:
Porterův model domácího prostředí a domácí základna

Obsah článku:
V posledních letech jsou společnosti stále více nuceny fungovat v globálním propojení a zapojovat se do mezinárodního podnikání. I když neplánují importovat či exportovat svou produkci do zahraničí, jejich managementy by měly důkladně sledovat mezinárodní vývoj, mezinárodní trhy a také aktivity konkurence a dodavatelů v globálním měřítku.

Využívání faktorů domácí základny

V současnosti je pro etablované společnosti největší výzvou zahraniční konkurence, která vstupuje na domácí trh. Na základě tohoto nového trendu Michael Porter sestavil model, prostřednictvím kterého se analyzují národní ekonomiky zemí a jejich konkurenceschopnost. Pro popis jednotlivých ekonomik, národních výhod či prosazení se podniků na zahraničních trzích a v mezinárodních soutěžích využívá tzv. domácí základnu – 4 faktory charakterizující domácí podnikatelské prostředí:

Firemní strategie, struktura a rivalita
Příbuzná a dodavatelská odvětví
Charakter domácí poptávky
Zásoba výrobních faktorů

Model je většinou spojován s konkrétním národem, resp. státním útvarem, který disponuje určitými faktory na daném území. Diamantový model však nemusí být spojován pouze s národy, ale i celými regiony (například: Evropská unie). O domácí základně se více dočtete v článku Získávání mezinárodních konkurenčních výhod.

Charakteristika faktorů

  • Zásoba výrobních faktorů – tato skupina specifikuje, jaká je v zemi situace ohledně přírodních zdrojů, práce a infrastruktury.
  • Charakter domácí poptávky se „týká náročnosti a sofistikovanosti domácích odběratelů a zákazníků, celkové životní úrovně, ale také životního stylu a hodnotové orientace společnosti“.
  • Existence příbuzných a dodavatelských odvětví „upozorňuje na skutečnost, že konkurenceschopnost ekonomiky je pozitivně ovlivněna také domácími dodavateli, kteří jsou sami konkurenceschopní na světovém trhu“.
  • Firemní strategie, struktura a rivalita pojednává o způsobu vzniku podniků v dané zemi, jakým způsobem jsou řízeny a organizovány a v neposlední řadě i o domácí konkurenci.

Základní myšlenkou je, že národní základna společnosti hraje důležitou roli při směřování a formování jednotlivých kroků na cestě k dosažení úspěchu. Tato domácí základna poskytuje hlavní faktory, které umožňují, či naopak brání společnosti v dosahování konkurenčních výhod a úspěchů v prostředí globální konkurence.

Případová studie

Úspěšnost podniku v současnosti, ale i v budoucnu je do podstatné míry předurčena prostředím, ve kterém podnik působí, tedy jaké podmínky pro rozvoj v daném okolí existují. S narůstající integrací a otevřeností roste význam vzájemného porovnávání jednotlivců, organizací, zemí a regionů. Zvláště v souvislosti se zajištěním dlouhodobého pokroku je důležité objektivní zhodnocení aktuální situace, možností a schopností v porovnání s konkurencí. Zkoumání konkurenceschopnosti se zaměřuje především na identifikaci a popis rozhodujících faktorů.

Národní banka Slovenska realizovala v roce 2008 výzkumnou studii zaměřenou na identifikaci a využívání faktorů konkurenceschopnosti v podnicích. Výběr respondentů byl směřován na 200 nejúspěšnějších slovenských podniků, které dosahují nejvyššího ročního obratu a mají rozhodující vliv na vývoj slovenské ekonomiky. Na průzkumu se však podílelo pouze 90 podniků.

Studie

Výběr faktorů byl založen na Porterově přístupu k hodnocení konkurenceschopnosti země. Zvolené faktory představují úplný souhrn základních determinant konkurenceschopnosti podniku. Na druhé straně poskytuje cenné poznatky použitelné ve zkoumání zranitelnosti a konkurenceschopnosti celé ekonomiky, v níž oslovené firmy podnikají. V souladu s obecně užívaným členěním podnikatelského okolí byly součástí průzkumu faktory na úrovni podniku, odvětví a makroúrovně.

Vnitropodnikové prostředí

Podniky své vnitropodnikové prostředí hodnotily na základě těchto faktorů:

  • rozsah využívání komunikačních a informačních technologií v podniku,
  • profesionalita managementu,
  • orientace na náklady,
  • orientace na zákazníky,
  • míra využívání marketingu a kontroly nad mezinárodní distribucí,
  • domácí trh/vývoz,
  • modernizace výroby, rozšíření výrobních kapacit, výzkum a vývoj.

Odvětvové prostředí

Podniky své odvětvové prostředí hodnotily na základě těchto faktorů:

  • náročnost zákazníků,
  • rozvinutost dodavatelských, odběratelských a příbuzných odvětví,
  • konkurenční výhoda – levné výrobní zdroje,
  • konkurenční výhoda – efektivnost výroby,
  • konkurenční výhoda – inovace,
  • míra domácí konkurence,
  • vstup nového konkurenta na trh,

Makroúrovňové prostředí

Podniky své makroúrovňové prostředí hodnotily na základě těchto faktorů:

  • členství v EU,
  • náklady na energie,
  • výše příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení,
  • kvalita a dostupnost specializovaných vzdělávacích a výzkumných služeb,
  • kvalita dopravní infrastruktury,
  • daňový systém,
  • vládní dotace a investiční stimuly.

SWOT analýza

Silné stránky Slabé stránky
Využití ICT technologií Kontrola nad mezinárodní distribucí
Profesionalita a efektivita vedení Horizontální a vertikální integrace
Orientace na zákazníka Využití marketingu
Podíl vývozu na prodeji Strategie odlišení od konkurence
Důraz na modernizaci výroby Řízení lidských zdrojů
Příležitosti Hrozby
Náročnost zákazníků Pracovní síla s mezinárodními zkušenostmi a adekvátním vzděláním
Rozvinutá dodavatelská, příbuzná a odběratelská odvětví Kvalita a dostupnost vzdělávacích a výzkumných služeb
Členství v EU a perspektiva přijetí eura Vysoké náklady na energie
Dostupnost a kvalita telekomunikační infrastruktury Nedostatečná funkčnost právního systému, přidělování investičních stimulů
Přístup k úvěrům a dostupnost kancelářských prostor Kvalita dopravní infrastruktury

Tabulka 1.: Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, zdroj: https://www.nbs.sk/_img/Documents/PUBLIK/08_lal1.pdf

Nejvyšší prioritu podniky přisuzují právě vnitropodnikovým faktorům. Průměrné hodnoty za jednotlivé úrovně se však výrazně neliší. Nejmenší význam je přikládán skupině odvětvových faktorů. Hodnoty jednotlivých faktorů:

  • vnitropodnikových faktorů – 3,8 b
  • makroúrovňových faktorů – 3,6 b
  • odvětvových faktorů – 3,5 b

Vyhodnocení

Nejdůležitější vnitropodnikové faktory

  • nejvýznamnějším faktorem je profesionalita managementu podniku (83 % podniků uvedlo, že má silný vliv na jejich konkurenceschopnost),
  • druhým významným faktorem je kvalita řízení v podniku a rovněž efektivita vedení,
  • orientace na snižování nákladů a rozsah využívání komunikačních technologií,
  • podíl dovozu na celkových nákladech na výrobu.

Podniky nad rámec navrhovaných faktorů uvedly také velmi vysoký vliv kvality produkce, plnění požadavků zákazníků a investic do budování vlastní prodejní sítě.

Nejdůležitější odvětvové faktory

  • nejvlivnějším odvětvovým faktorem byla hodnocena náročnost zákazníků (na jedné straně mohou podniky vnímat náročnost jako negativní faktor, zejména při plnění přehnaných požadavků za původní cenu, a na druhé straně je potřeba z dlouhodobého hlediska chápat náročnost zákazníka jako významný motiv pokroku a často i náskok před konkurencí – důkazem je i rostoucí technologická vybavenost podniků),
  • dostupnost kvalifikovaných a zkušených manažerů (převážně pocházejících z domácího prostředí),
  • konkurenční výhoda,
  • význam pracovní síly.

Nejdůležitější makroúrovňové faktory

  • Evropská unie (2/3 přisuzují členství silný vliv),
  • náklady na energie (představují podstatnou nákladovou položku),
  • kvalita dopravní infrastruktury (důležitost je podstatně nižší než u ostatních faktorů, ale žádný podnik nepovažuje, že by neměla žádný vliv).

Kromě uvažovaných faktorů byly v průzkumu doplněny jako silné faktory ovlivňující podnik a jeho konkurenceschopnost: osvobození od daně z příjmů, externí složky dostupnosti a ceny prodejních prostor.

Výzkumná studie zjišťovala, jaké faktory mají vliv na konkurenceschopnost nejvýznamnějších slovenských podniků a také jaká je míra jejich využívání. Z výsledků vyplývá, že jednotlivé podniky si uvědomují klíčovou roli zákazníků. Modernizace výroby a rozsáhlé využívání komunikačních a informačních technologií jim umožňuje umisťovat svou produkci na zahraničních trzích. Nemají však přímý kontakt s konečným zákazníkem. Začínají si uvědomovat nezbytný přechod na vyšší úroveň konkurenceschopnosti založené na inovacích. Za nejdůležitější považují vnitropodnikové faktory, zejména management podniku a snižování nákladů. Významný vliv má členství SR v EU a také náklady na energie.

Podmínky pro konkurenceschopnost podniků, která se následně odráží v konkurenceschopnosti země, vytváří podnikatelské prostředí. Podstatou jsou rozhodnutí, schopnosti a reálné výkony podniků. Produktivnější činnosti a sofistikovanější strategie však vyžadují lepší informace, vzdělanější pracovníky, efektivnější vládní rozhodnutí, lepší infrastrukturu, rozvinuté výzkumné instituce a podobně. Vyšší úspěšnost na trhu, vyšší kvalita či produktivita se následně promítá v exportní výkonnosti země, v jejím ekonomickém růstu a v konečném důsledku také ve vyšší životní úrovni jejích obyvatel.