Teorie charakteristik manažerů

Teorie charakteristických vlastností a manažeři

Představuje první systematický pokus porozumět problematice vedení. Je zaměřena na rozpoznání zvláštních charakteristik vedoucího, které předznamenávají úspěch. Znamená výzkum, v němž se zkoumají vedoucí pracovníci. Ústředním motivem výzkumu bylo, že vůdci se rodí, a ne vychovávají.

Tato teorie vznikla na začátku 20. století. Předpokládalo se, že úspěšní vedoucí pracovníci mají určité charakteristické rysy. Nedošlo však k shodě více názorů. Přesto lze definovat některé charakteristiky, které by vedoucí měli mít:

  • inteligence: vedoucí by měl být o něco inteligentnější než jeho podřízení
  • iniciativa: schopnost rozpoznat potřebu nějakého zásahu a něco i vykonat. Spojuje se s energií a vitalitou člověka.
  • sebevědomí: víra vedoucího v to, co dělá, a uvědomění si svého místa v podniku i ve společnosti
  • „helikoptérová črta“: určitý nadhled nad situací, porozumět a pochopit ji
  • entuziasmus: odvaha, představivost, schopnost vycházet s lidmi, odhodlání

Kombinace těchto vlastností je velmi důležitá a rozhodující.

VLASTNOSTI MANAŽERŮ :

  • princip prvního dítěte
  • ambicióznost
  • energie, vytrvalost, schopnost překonávat překážky a zklamání
  • perspektivnost (schopnost myslet v dlouhodobých dimenzích)
  • orientace na cíl (sledování a vytváření cílů)
  • politická aktivita (schopnost diplomatického jednání)
  • samotářství (spokojenost s vlastní prací, víra v to, co dělám)
  • nezávislost na okolí (schopnost odlišit podstatné od nepodstatného a nenechat se ovlivnit)

SCHOPNOSTI MANAŽERŮ :

  1. schopnost pracovat s různorodými lidmi
  2. pocit komplexní odpovědnosti
  3. pevně vytyčené cíle
  4. zkušenost s vedením lidí – až v první polovině profesionální kariéry
  5. zkušenosti v několika manažerských funkcích

Názory manažera na podstatu lidí budou ovlivňovat chování manažera a tím i styl vedení, který bude používat bez ohledu na situaci.