Diagnostika a manažerská diagnostika
Co je diagnostika?
Diagnostika je definována jako nauka o rozpoznávání a jeho metodách. Je důležité zdůraznit, že diagnostika není analyzování a také není auditem ani controllingem.
Diagnostiku podniku můžeme definovat jako nauku zabývající se rozpoznáváním a vyhodnocováním:
– úrovně fungování podniku jako systému
– celkové hodnoty podniku
– silných a slabých stránek podniku
– problémů a krizových jevů v podniku
– nevyužitých příležitostí a potenciálů v podniku
Strategické rozhodování
Charakteristiky:
– Strategická rozhodnutí ovlivňují dlouhodobý směr organizace.
– SR se snaží dosáhnout strategických výhod.
– SR se týkají rozsahu aktivit organizace, tedy zda se firma soustředí na jednu oblast činností (a měla by tak konat), nebo by se měla zabývat širším spektrem aktivit.
– Strategická rozhodnutí vycházejí ze zdrojů a kvalifikací organizace s cílem tvorby příležitostí a profitování z nich.
Důsledkem těchto charakteristik SR je skutečnost, že jsou svou povahou komplexní. SR vyžadují vysoký stupeň neurčitosti: součástí může být přijímání rozhodnutí o výhledech do budoucnosti, a v této oblasti si dobrý manažer nikdy nemůže být jistý. SR rovněž vyžadují integrovaný přístup k řízení organizace. Na rozdíl od funkčních problémů…
Důležitá definice:
Výsledkem SR je strategie, která je kombinací směrování a dosahu působnosti organizace v dlouhodobém časovém horizontu; tím je dosaženo zvýhodnění organizace prostřednictvím uspořádání zdrojů uvnitř měnícího se prostředí za účelem uspokojení potřeb trhu a očekávání investorů.
Pro přijímání strategických rozhodnutí je nezbytné znát stav organizace, který má následující charakteristiky:
- Podnik jako systém:
- má cílové chování,
- má kritériální funkci, podle které hodnotí své chování (např. zisk),
- sestává ze subsystémů, které lze chápat jako samostatné systémy,
- má silné vazby na své okolí,
- disponuje materiálními, nehmotnými a lidskými zdroji,
- je řízen,
- stabilita systému je zajištěna v určitém časovém úseku.
- Celková hodnota (bonita) podniku se skládá z:
- finanční části (zachycené v rozvaze),
- nefinanční části (nezachycené v rozvaze):
- hodnota podnikatelského okolí
- hodnota trhu,
- hodnota odvětví,
- hodnota regionu,
- vnitřní hodnota podniku
- tradiční hodnoty,
- logo,
- goodwill a image,
- duševní vlastnictví,
- kvalita managementu a organizace,
- podniková kultura a klima,
- technické a marketingové know-how.
- hodnota podnikatelského okolí
- Silné a slabé stránky podniku
- Problémy a krizové jevy v podniku:
- Krize může být definována jako nežádoucí, časově ohraničený proces jednotlivých událostí, který ohrožuje samotnou existenci podniku.
- Indikátory krizové situace:
- Vnější signály:
- stagnuje prodej výrobků či služeb na trhu,
- narůstá tlak konkurenčních podniků,
- zvyšující se oprávněné požadavky zákazníků jsou uspokojovány jen s velkými obtížemi.
- Vnitřní signály:
- klesá počet inovací,
- šíří se pocity uspokojení s dosavadními výsledky,
- roste tolerance k chybám a omylům,
- přerozdělování výnosů z ziskových středisek na ztrátová roste,
- snižuje se počet a kvalita školení.
- Vnější signály:
- Nevyužité příležitosti a potenciály podniku:
- Normální situací podniku je dynamická rovnováha, ve které jsou šance a rizika přibližně vyrovnané. Za šance považujeme všechny předpoklady a schopnosti podniku, které za určitých podmínek přispívají k jeho pozitivnímu vývoji. Za rizika pak všechny negativní výsledky a události, které omezují výkon a výkonnostní potenciál podniku.
- Potenciál lze definovat jako odchylku od normálního stavu, která v závislosti na směru od normálu vystupuje buď jako zdroj (kumulace přebytku), nebo jako potřeba (kumulace nedostatku).
Pokud to celé shrneme, je už jasné, co diagnostika znamená a jakých oblastí se týká. Dále je zřejmé, že vzhledem k charakteru strategických rozhodnutí je nezbytné znát zdroje podniku, které lze využít, stejně jako okolí podniku, protože toto okolí určuje hranice využití zdrojů organizace. Diagnostika ve strategickém rozhodování nezkoumá pouze stav zdrojů, ale i intenzitu jejich využití a potenciály, které ještě nejsou naplněny. Vždy při strategickém rozhodování je pozornost zaměřena na přeměnu příležitostí pomocí současných zdrojů, schopností a kompetencí podniku na zisk či jiné strategické cíle – v konečném důsledku jde o misi podniku.
