Podnikové činnosti a transformační procesy

Podnikové činnosti

Podnik při realizaci svých podnikových cílů uskutečňuje řadu činností. Tyto činnosti podnik vykonává ve vzájemné interakci a cílem jejich vzájemných vztahů je, aby se vstupy, které vstupují do podniku a jsou nezbytné pro uskutečňování podnikového výkonu, změnily na výstupy, a to buď v podobě realizované produkce nebo služby.

PODNIKOVÝ TRANSFORMAČNÍ PROCES

= množina podnikových činností, jejichž cílem je změna podnikových vstupů na výstupy. Tento proces nelze chápat izolovaně, ale ve velmi úzkých vazbách na ostatní systémy. Podnik považujeme za komplexní transformační systém, jehož vstupy zabezpečuje dodavatelský systém a výstupy odběratelský (uživatelský) systém.

Cílem transformačního procesu je maximalizace zisku a jeho znakem je hospodárnost.

Michael Porter ve své práci „Competitive Advantage“ používá pro podnikatelský systém termín hodnotový řetězec.

Každou činnost v podnikatelském systému lze považovat za subsystém s vlastními vstupy a určitou technologií transformující vstupy na výstupy. Každá hodnotová činnost využívá a dále předává informace od dodavatelů a odběratelů. Kompletní hodnotový řetězec zahrnuje všechny hodnotové činnosti, včetně příjmů, které jsou rozdílem mezi celkovou hodnotou a náklady všech činností.

Podnikatelské činnosti se dělí na dva druhy hodnotových činností:

  • primární – výkonově-hospodářské
  • podpůrné – průřezové

Mezi těmito činnostmi existuje mnoho vazeb hodnotového, hmotného a informačního charakteru. Podobné vazby však existují i mezi různými podnikatelskými systémy, přičemž jejich poznání je jednou z hlavních podmínek efektivního fungování transformačního procesu podniku.

PRIMÁRNÍ ČINNOSTI

Typický podnikatelský systém představuje tři typy primárních hodnotových činností, přičemž každá z nich zahrnuje různé specifické funkce: zásobování, výroba a odbyt.

PODSTATA, PŘEDMĚT A ÚKOL ZÁSOBOVÁNÍ V PODNIKU

Zásobování:

  • představuje funkční činnost podniku, kterou začíná transformační proces
  • z hlediska institucionální struktury podniku patří do oblasti materiálového hospodářství
  • existují tři dimenze chápání materiálového hospodářství (MH):
  1. úzké chápání MH (tzv. klasická oblast kompetencí) – obsahuje pouze činnosti obstarávání (nákupu a přepravy) a skladování
  2. širší chápání MH (tzv. rozšířená kompetenční oblast) – obsahuje také činnosti spojené s rozmístěním materiálu na místa zpracování v podniku, stejně jako pohyb materiálu mezi jednotlivými místy zpracování
  3. nejširší chápání MH (tzv. rozsáhlá kompetenční oblast) – materiálové hospodářství se ztotožňuje s hmotným tokem v podnikovém transformačním procesu, tedy kromě již zmíněných činností zahrnuje i přípravu odbytu hotové produkce. Toto chápání materiálového hospodářství lze prakticky ztotožnit s obsahem logistiky, přičemž logistiku lze dělit na obstarávací (zásobovací) logistiku, logistiku výroby a logistiku odbytu.