Sociologické skupiny
Par excellence může být seskupení lidí, skupin, institucí či organizací. Avšak pouze pokud hovoříme o sociologických skupinách, je možné mluvit o part excellence, protože doménou sociologie jsou právě tyto skupiny.
Pro sociální povahu člověka má zásadní význam to, v jakých skupinách žije. Skupiny představují klíčový mezičlánek, který je přístupný empirické analýze. Skupiny tvoří nejvýznamnější spojivo mezi jednotlivcem a společností. Každý jednotlivec je členem určité skupiny (pozitivní či negativní). Existující skupiny jsou nekonečně rozmanité.
Seskupení lidí Par excellence
Par excellence je používaný pojem pro popis sociálních tvorů spočívajících ve společné činnosti lidských jednotlivců. „Seskupení lidí je konkrétní počet osob, avšak existují různé seskupení lidí, především v různých kategoriích.“ (Kowalczyk, S. Filozofie kultury, Papežská akademie: Krakov 1995, s. 177).
Kategorie
Tato seskupení jsou vždy odlišena na základě stanovené důležité charakteristiky, může jít o věk, pohlaví, povolání, koníčky, volný čas či jiné faktory. Je pochopitelné, že každý příslušník různých kategorií nevytváří skupinu. Kategorie může především sloužit jako základ uvědomění si např. společných práv, vytváření společenství mládeže, seniorů, dětí, důchodců a podobně.
Organizace ve skupině
Skupiny par excellence si ve snaze dosahovat společné hodnoty prostřednictvím určitých dohodnutých pout vytvořily vlastní organizaci, mezi které můžeme zařadit např. třídu, rodinu, školu, obec, město či okres. Je zřejmé, že v rámci každé skupiny rozlišujeme mikrostruktury a makrostruktury.
Teorie v rámci skupiny
Dále v rámci skupiny par excellence existují různé teorie. Mezi nejznámější patří konsenzuálně-strukturální teorie (skupina existuje, protože plní určitou funkci), interakcionisticko-symbolická teorie (skupiny vznikají na základě rolí a pozic) a teorie založená na zkušenostech se skupinovým vědomím v oblasti činnosti.
Kowalczyk, S. Filozofie kultury, Papežská akademie: Krakov 1995, s. 177
