VÝZNAM, POSTAVENÍ A METODY MANAGEMENTU KVALITY
Kvalita výroby je v současnosti rozhodujícím fenoménem podnikání. Je nejen základem komerční úspěšnosti na trhu, ale také nositelem celkové podnikatelské prosperity, protože v současnosti pouze kvalitou lze garantovat ekonomicky efektivní prodej výrobků na konkurenčně náročných trzích.
Management kvality (MK) je významnou součástí managementu výroby (MV), jehož konečným cílem je uspokojit zákazníky požadovanými výrobky a zároveň zajistit ekonomickou prosperitu firmy.
MK je souhrn vzájemně propojených obchodních, technických, ekonomických, personálních, informačních, organizačních, sociálních a dalších nástrojů, jimiž se zabezpečuje kvalita výrobků. Zajištění kvality výrobků předpokládá špičkovou úroveň jejich konstrukčního a technologického řešení (technická úroveň výrobku) i samotné výroby (kvalita provedení výrobku) a poprodejních služeb (kvalita výrobku při používání). Kvalita produkce se utváří v mnohostupňovém procesu a je vyvrcholením MV. Hlavní otázky rozvoje kvality je však třeba řešit ještě před samotným výrobním procesem, kde se kvalita pouze realizuje.
Požadavky na kvalitu rostou globálně, proto je nezbytné neustále zvyšovat také nároky na management kvality. Tomu odpovídá i dosavadní vývoj manažerských aktivit v této oblasti, který se pohybuje od zajištění kvality pouze pro anonymní odběratele (do regálů), kdy kvalita byla spíše doplňkovou a zčásti druhotnou veličinou ve výrobě, až po nejnovější manažerské systémy jako jsou TQM – Total Quality Management a TPM – Total Productive Maintenance, kde se požaduje kvalita a celková spolehlivost výrobků na takové úrovni, že se minimalizuje potřeba jejich budoucí údržby u uživatele. Cílem nově koncipovaného systému řízení kvality je rozšířit zajišťování kvality na celý podnik, na všechny jeho útvary a všechny etapy jeho činnosti.
Vnitropodnikový management kvality by měl obsahovat následující složky:
- prognózování parametrů kvality
- informační zabezpečení rozvoje kvality
- marketingový průzkum kvality
- tvorba podnikové strategie kvality
- výzkumně-vývojová příprava kvality výrobků
- normativní zabezpečení kvality
- metrologické zabezpečení kvality
- konstrukční příprava kvality nové produkce
- technologická příprava nových výrobků
- certifikace kvality
- materiálové zabezpečení kvality
- vstupní technická kontrola kvality
- mezioperační kontrola kvality
- personální zabezpečení kvality
- organizační struktura řízení kvality
- ekonomické rozbory a stimulace kvality
- výstupní kontrola kvality výroby
- technický a komerční servis kvality u zákazníků
- zpětnovazebná analýza kvality
Metody kontroly kvality
Posláním technické kontroly kvality výroby je kontrolovat, analyzovat a hodnotit kvalitu v podniku od vstupu surovin a materiálů (vstupní kontrola), přes výrobní operace (výrobní resp. mezioperační kontrola) až po výstup hotových výrobků (výstupní kontrola). Základním předpokladem perfektní kontroly kvality je jednotnost a správnost měr a jednotek měření.
Metody technické kontroly zahrnují širokou škálu technik od Ishikawova diagramu kvality, přes Paretovu analýzu, metodu ABC, PERT diagram, histogram, outline, korelační diagram až po různé optoleptické i vysoce přesné metody kontroly kvality.
Podle způsobu provádění rozlišujeme kontrolu vizuální, senzorickou, kontrolu rozměrů a geometrického tvaru, kontrolu fyzikálních vlastností, kontrolu elektrických vlastností apod.
Podle prostředků používaných při kontrole kvality rozlišujeme destruktivní a nedestruktivní metody defektoskopie.
Podle umístění kontrolních pracovišť může být kontrola oddělena od výrobních pracovišť, nebo kontrola přímo v každé dílně.
Podle konstrukce kontrolních zařízení může jít o měřidla na měření jednoho rozměru, vícerozměrná měřidla, poloautomatické a automatické měřicí stroje.
Podle místa provádění může být kontrola nepohyblivá a pohyblivá.
Podle stupně prevence může být kontrola pasivní (až po vyhotovení součástek a výrobků) nebo aktivní (kontrola během opracování předmětu na stroji).
Podle personálního hlediska může být kontrola zajištěna speciálními pracovníky nebo základními dělníky tzv. samokontrolou.
Podle úplnosti se kontrola kvality výroby člení na vyčerpávající (tzv. stoprocentní) a výběrovou, která využívá statistické metody kontroly kvality. Tyto metody jsou založeny na matematické statistice a teorii pravděpodobnosti. Jejich použití umožňuje dopředu vypočítat, kolik výrobků z celkové dodávky je potřeba kontrolovat, aby bylo jisté, že dodávka s předem zvoleným procentem vadných výrobků bude vždy přijata. Formy statistické výběrové kontroly jsou:
- statistická kontrola dodávek
- statistická regulace kvality bezprostředně ve výrobním procesu
KVALITA = souhrn vlastností (měřitelných i neměřitelných), které určují míru (stupeň) způsobilosti výrobku plnit funkce, pro něž byl vyroben. Vyjadřuje všestranné schopnosti výrobku adekvátně uspokojit potřeby zákazníka, který si jej kupuje (užitkový efekt).
Základní kritéria kvality (pro hodnocení průmyslových výrobků):
- Technické parametry – představují fyzikálně-chemické vlastnosti, jako jsou např. přesnost, rychlost, výkon, hmotnost, pevnost, nekrčivost, barevná stálost, vůně, chuť apod.
- Provozní schopnosti – vlastnosti jako trvanlivost, snadná udržovatelnost, jednoduchá obsluha a nastavení výrobku, přiměřená spotřeba paliv, energie, mazadel apod.
- Estetická kritéria – barevná a tvarová sladěnost, vzhled, módnost, balení výrobku, úprava atd.
- Ergonomická kritéria – vyjadřují netradiční požadavky na výrobky řešící vztah výrobku k diferenciovaným anatomickým a fyziologickým charakteristikám člověka, např. anatomická sedadla, vhodné polohovadla, účelné tvarové řešení úchytných částí nářadí apod.
- Spolehlivost – pravděpodobnost bezporuchového chodu výrobku po určitý předem stanovený čas v daných provozních podmínkách, závislá na dokonalosti konstrukce a provedení.
- Životnost – ovlivněna fyzickým a morálním opotřebením; představuje dobu používání, která ovlivňuje technické, výrobní a ekonomické výsledky.
- Psychologické vlastnosti – zejména emotivní vztah uživatele k výrobku, který se projevuje již u výrobní značky, ochranné známky, úpravy, vzhledu atd.
- Humanitní kritéria – intenzita hlučnosti, vibrace, toxicita, výpary, extrémní teploty, korozivnost, ionizační a elektromagnetické záření a další hygienické, zdravotní a bezpečnostní aspekty výrobku, které snižují nemocnost, úrazovost a přispívají ke zlepšení zdraví lidí.
- Ekologická kritéria – vyjadřují dopady používání výrobků na pracovní a životní prostředí.
- Servis – úroveň servisních služeb technického, údržbářského, obchodního a jiného charakteru; charakterizují kvalitu především v poprodejní sféře.
Výše uvedenou základní škálu kritérií je nutné u jednotlivých druhů výrobků (např. potravinářských) přiměřeně modifikovat. Kvalitu je třeba hodnotit multikriteriálním způsobem a celostně, tj. jednotlivé vlastnosti nelze hodnotit izolovaně, ale je nutné zohlednit také závislosti a vzájemná propojení mezi nimi. Zároveň je třeba sledovat nové trendy v kritériích kvality, jako jsou například čárový kód, kriteriální provázanost, zákaznický důraz, možnost jednoduché a bezpečné likvidace výrobků po skončení jejich životnosti, environmentální hlediska apod.
Základní ekonomické aspekty a souvislosti managementu kvality:
Problematika ekonomických analýz kvality je velmi náročná, protože podnikatelská úspěšnost vyžaduje pozitivní výsledky současně v několika rovinách:
- vysoká kvalita
- nízké náklady
- krátké dodací lhůty
- nízké zásoby
- plné využití kapacit apod.
Ekonomické rozbory kvality se v minulosti zabývaly výlučně možnostmi snižování nákladů na kvalitu. Nový přístup spočívá v vzájemném porovnávání nákladů na kvalitu a přínosů z kvality. Výchozím bodem jsou nákladové a cenové analýzy.
Klasifikace nákladů spojených s kvalitou:
a) Nejběžnější rozdělení:
- preventivní náklady, zaměřené na předcházení nekvalitě
- náklady na nekvalitní výrobu (náklady na interní a externí vady)
- náklady na kontrolu kvality
b) Podle etap a podetap tvorby nových výrobků:
- náklady na koncepci kvality výroby
- náklady na návrh nového prototypu výrobku
- náklady na výrobu výrobku atd.
c) Podle fází MK:
- náklady na prognózy vývoje parametrů kvality
- náklady na marketingový průzkum kvality
- náklady na výzkumně-vývojové práce kvality
- náklady na konstrukční, technologickou a další přípravu
d) Trojí chápání jako:
- náklady výrobce spojené s tvorbou a zabezpečením kvality
- náklady uživatele
- společenské náklady spojené s životním prostředím
Přínosy ze zdokonalování kvality:
- úspěšnost na trhu – z hlediska objemu prodeje i z hlediska tržeb
- získávání nových zákazníků
- efektivní zhodnocení vložených prostředků
Optimální kvalita je vztah mezi dokonalostí výrobku a náklady vynaloženými na dosažení této kvality. Kritériem optimality je bod, při kterém při relativně minimálních nákladech na kvalitu dosahujeme maxima užitkových parametrů kvality výrobků.
Základní souvislosti kvality a podnikatelské prosperity jsou:
- Kvalita – komerční úspěšnost na trhu a u zákazníků – nízká kvalita je hlavní příčinou neúspěšnosti výrobků na trhu. Výše uvedená kritéria kvality však nestačí používat separátně, ale je nutné je syntetizovat do celku, tak jak reálně slouží zákazníkovi. Nepředávají se již jednotlivé výrobky, ale tzv. spotřebitelské systémy, které zahrnují kromě samotného výrobku i obchodní, technické, softwarové, údržbářské, servisní a další služby pro uživatele.
- Kvalita – ekonomická prosperita – kvalita má nejen uspokojit požadavky odběratele a zajistit tak prodejnost výrobků na trhu, ale také zabezpečit efektivní zhodnocení vložených prostředků do výroby. Od kvality závisí komerční úspěšnost na trhu, cena výrobků a tedy ziskovost produkce. Vysoká kvalita je zdrojem vyšší ceny a zároveň znamená snížení výrobních nákladů tím, že redukuje spotřebu materiálu. Kvalita vede k prosperitě jak na straně výrobce, tak i zákazníka či odběratele.
- Kvalita – perspektivnost výroby – ve výrobě nestačí dosáhnout pouze momentální ziskovosti, ale je třeba orientovat se na dlouhodobou a trvalou podnikatelskou úspěšnost, kterou může zajistit pouze výroba s dlouhodobou perspektivou a dobrou strategií. Dlouhodobý výhled umožňuje vytvořit podmínky pro odpovídající kvalitu, která garantuje perspektivně úspěšné fungování firmy. Při volbě kritérií kvality je proto nutné zohlednit nejen současné, ale i budoucí, perspektivní kvalitatívní požadavky. Odrážení kritérií kvality v podniku je třeba diferencovat podle zvolené výrobní strategie a požadavků trhu. Je nezbytné brát v potaz:
- náročnost požadavků trhu na kvalitu výrobků
- schopnost podniku zajistit požadované parametry kvality výrobků (vlastní či dostupný externí rozvojový potenciál)
- výsledný podnikatelský efekt, tj. srovnání nákladů na dosažení požadované kvality a přínosů z prodeje těchto výrobků na trhu
- Kvalita – kvantita výroby – hromadění a nárůst kvantity zpravidla vede k přechodu na novou kvalitu, ale platí i to, že kvalita přispívá ke zvyšování obratu bez zvyšování fyzického objemu výroby tím, že umožňuje zvýšit prodejní ceny. Objem výroby může dokonce klesnout, protože kvalitnějších výrobků je k uspokojení daných potřeb zákazníků potřeba méně. Zajištění určitých potřeb zvýšením kvality je obvykle několikanásobně ekonomičtější než dosažení stejného efektu zvýšením objemu výroby, rozšířením výrobních kapacit nebo novou výstavbou. Zvýšení kvality má tedy přednost před zvyšováním kvantity.
- Kvalita – konkurenceschopnost – kvalitativní vlastnosti nových výrobků jsou hlavním nástrojem konkurence na domácím i zahraničním trhu.
- Kvalita – ekologie



























