Globální ekologické problémy se týkají celého lidstva. Mezi hlavní globální ekologické problémy patří:
- úbytek tropických deštných pralesů – po 2. světové válce vznikla organizace FAU, která sleduje úbytky tropických deštných pralesů v jednotlivých zemích – lesy zde mají klimatický význam. Cílem organizace FAU je prosadit myšlenku, že stát, který bude mít více potravin, poskytne je ostatním státům zdarma.
- skleníkový efekt – dýcháme kyslík, vydechujeme CO2. CO2 přibývá a lesů ubývá. Fotosyntéza – proces, díky kterému žijeme.
- alarmující šíření mutací – množství mutací v buňkách a lidských genech. Pokud vzniknou v somatických buňkách – rakovina, vedou ke vzniku dědičných onemocnění.
- problém výživy lidstva – kouření – ekologický problém – většina tabáku se vyrábí v Jižní Americe a suší se nad otevřeným ohněm, přičemž každý sedmý strom je vykácen, aby mohl hořet tabák.
Stručný přehled globálních ekologických problémů
- znečišťování ovzduší
- poškozování zdraví lidí
- populační exploze
- kyselé deště
- skleníkový efekt
- zvětšování ozónové díry
- snižování produkce kyslíku
- znečišťování vod
- ohrožení biodiverzity
- úbytek a znehodnocování půdy
- snižování kvality půd – degradace půd
- rozšiřování pouští – desertifikace
- úbytek lesů – deforestace
- nadměrné čerpání nerostných zdrojů
- nárůst objemu odpadů a problémy s jejich likvidací
Ekologické základy ochrany a tvorby životního prostředí:
Ekologie
Ekologie – z řeckého slova oikos (dům, obydlí) – je věda o vzájemných vztazích mezi živými organizmy a jejich prostředím. Tyto vztahy se vytvářejí na třech úrovních a známe:
- autekologie – zkoumá jedince ve vztahu k prostředí
- demekologie – sleduje populace
- synekologie – věda zabývající se studiem společenstev (les)
Média
V našem životě jsou důležitá dvě média:
- plynná média – ta využívají terestrická (suchozemská) organismy
- kapalná média – ta využívají akvatická (vodní) organismy
- obojživelné (amfibiální) – využívají obě média
Prostředí
Prostředí vytváří určitý prostor pro život organismů a působí na ně různými vlivy. Z hlediska struktury a funkčních úrovní organizmů živé hmoty není prostředí rovnocenné ani obsahově, ani prostorově. Toto prostředí dělíme na:
- MONOTOP – prostředí, které je osídlené jedincem určitého druhu
- DEMOTOP – prostředí populace
- BIOTOP – prostředí osídlené společenstvem
- EKOTOP – zovšeobecněný pojem – prostředí organismů bez bližšího určení
Ekologické faktory
Ekologické faktory dělíme do tří skupin:
- ABIOTICKÉ faktory – ty, které odrážejí fyzikální a chemické vlastnosti jednotlivých médií (klimatické podmínky, teplo, vlhkost, sluneční záření)
- BIOTICKÉ faktory – působí tak, že se projevují různé vztahy mezi organismy. Každý organismus má požadavky na prostředí – faktory hlavní, vedlejší, doplňkové, náhradní. Organismy snášejí výkyvy těchto faktorů do určité hranice, pokud se velmi změní – organismy vymírají. Schopnost organismů snášet tyto výkyvy – to je tolerance. Tolerance organismů k různým faktorům je různá.
- ANTROPOGENNÍ faktory
Hromadné vymírání druhů
Příčin způsobujících hromadná vymírání druhů na planetě Zemi je více, jsou vzájemně propojené a při většině vymírání se s největší pravděpodobností jednalo o jejich kombinaci způsobující efekt domina. Obecně mezi nejdůležitější patří:
- zvýšená sopečná činnost produkující skleníkové plyny (a následně globální oteplování) a podporující kyselé deště
- globální oteplování, při kterém zvýšená povrchová teplota oceánů může narušením proudění způsobit nedostatek kyslíku [anoxii] oceánů, jakož i náhlé uvolnění metanových hydrátů ze sedimentů, což drasticky zvyšuje oteplování (efekt pozitivní zpětné vazby). Anoxii může způsobit také druhý mechanismus spojený s globálním oteplováním – zvýšená teplota vede ke zvýšené tvorbě biomasy v povrchových vrstvách oceánů a následnému přemnožení aerobních bakterií, které tuto biomasu rozkládají. Tyto bakterie spotřebují většinu oceánského kyslíku, doslova tak udusí velkou část života.
- globální ochlazení, které může vést k zvýšenému zalednění a následnému poklesu hladiny moří, čímž se zmenší rozsah mělčin oceánských šelfů vhodných pro život
- změna geometrické konfigurace kontinentů během jejich driftu, která způsobuje změny proudění oceánů a následně jak distribuci teplé vody do vyšších zeměpisných šířek (což může vést ke globálnímu ochlazení nebo oteplení), tak i promíchávání vody a kyslíku v oceánech
- anoxie (absence kyslíku) oceánů, při níž nedostatek kyslíku zabíjí velkou část mořských organismů a způsobuje přemnožení anaerobních bakterií v mořských sedimentech, produkujících do atmosféry obrovské množství sirovodíku, který je pro mnoho suchozemských tvorů toxický a poškozuje ozónovou vrstvu atmosféry (anoxie se dnes na Zemi vyskytuje pouze na velmi malých plochách, např. v Černém moři)
- dopad asteroidu, který kromě nárazového omezení fotosyntézy může narušením zemské kůry vyvolat zvýšenou sopečnou činnost
- výbuch blízké supernovy, jejíž gama záření během několika týdnů zničí ozónovou vrstvu Země a vystaví organismy na pevnině i v povrchových vodách oceánů (kde žije základní článek potravního řetězce moří – plankton) ničivému ultrafialovému záření
