MULTIPLIKÁTOR NABÍDKY PENĚZ

Obchodní banky drží část svých peněžních prostředků, které získávají jako vklady v centrálních bankách. Tyto povinné rezervy se vytvářejí na základě zákonných požadavků a představují procentuální podíl z vkladů (povinná míra rezerv). Když banka obdrží vklad, část těchto peněz musí držet ve formě zákonných rezerv, které jsou uloženy v centrální bance. Zbylou část pak využívá k poskytování úvěrů nebo k portfoliovým investicím (nákup cenných papírů). Dochází tak k multiplikované expanzi bankovních peněz.

D – přírůstek depozitních peněz

D = (1/r) × R

R – přírůstek rezerv

1/r – multiplikátor (násobitel) nabídky peněz

Vyjadřuje, jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv o jednotku. Opačný proces se nazývá kontrakce nabídky bankovních peněz nebo úbytek zdrojů depozitních peněz.

PENĚŽNÍ AGREGÁTY slouží ke sledování vývoje peněžní zásoby v ekonomice. Jsou to souhrnné makroekonomické ukazatele, které se od sebe liší různým stupněm likvidity.

Peněžní agregát M₁ (transakční peníze) představuje nejsnáze likvidní formy peněz, které mohou být kdykoliv použity k platbám.

Struktura:

• oběživo
• vklady na požádání
• vklady na šekových účtech
• cestovní šeky

Peněžní agregát M₂ – peníze v širším smyslu slova.

Struktura:

• M₁
• termínované vklady

Peněžní agregát M₃ připočítává k M₂ méně likvidní aktiva.

Struktura:

• M₂
• velké termínované vklady a další složky s nižší likviditou

Peněžní agregát L přidává k M₃ některé druhy cenných papírů (státní zmenky, obligace…)

M₁ má koeficient 1 a ostatní peněžní agregáty mají koeficient likvidity nižší.

M₁ + KM₂ + KM₃ + KL => celková peněžní zásoba

KM₂ – součet všech peněžních agregátů