SPOTŘEBA, ÚSPORY A INVESTICE
Y = C + S
Y – národní důchod C – spotřeba S – úspory
SPOTŘEBA – rozumíme část důchodu, kterou ekonomické subjekty vynaložily na nákup krátkodobých či dlouhodobých spotřebních statků, ale také služeb.
ÚSPORY – je část důchodu, která není vynaložena na spotřebu, ale je ušetřena. S = Y – C
SCHOPNOST SPOTŘEBY – je ukazatel, který vyjadřuje, jakým podílem se spotřeba podílí na důchodu. C/Y
SCHOPNOST ÚSPOR – vyjadřuje, jakým podílem se úspory podílí na důchodu. S/Y
Platí, že (C/Y) + (S/Y) = 1
HRANIČNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ (MPC) – vyjadřuje, o kolik se zvýší spotřeba, pokud vzroste důchod o jednu peněžní jednotku.
Výpočet:
MPC = ΔC / ΔY (Δ – změna)
HRANIČNÍ SKLON K ÚSPORÁM (MPS) – vyjadřuje, o kolik se zvýší úspory, pokud vzroste důchod o jednu peněžní jednotku.
Výpočet:
MPS = ΔS / ΔY.
Platí, že MPC + MPS = 1
ENGELOV ZÁKON – Engel dospěl k závěru, že s růstem důchodů relativně klesají výdaje na potraviny, naopak rostou výdaje na nákup statků dlouhodobé spotřeby.
Keynes považoval za nejdůležitější faktor ovlivňující spotřebu a úspory úroveň disponibilního důchodu, tedy spotřeba je podle něj podmíněna úrovní reálného disponibilního důchodu.
Neoklasická ekonomie na rozdíl od Keynesa považuje za nejdůležitější činitel ovlivňující spotřebu a úspory úroveň úrokových sazeb nebo změny úrokových sazeb.
Vztah mezi disponibilním důchodem, spotřebou a úsporami
| Disponibilní důchod Yd (Kč) | Spotřeba C (Kč) | Úspory S (Kč) | |
| A | 3 000 | 3 300 | -300 |
| B | 4 000 | 4 000 | 0 |
| C | 5 000 | 4 800 | 200 |
| D | 6 000 | 5 500 | 500 |
| E | 7 000 | 6 100 | 900 |
| F | 8 000 | 6 500 | 1 500 |
| G | 9 000 | 6 800 | 2 200 |