Jak funguje cenový model FAC a co ovlivňuje jeho výši

Metoda plně alokovaných nákladů – FAC = Fully Allocated Costs – připouští plnou úhradu nákladů operátora, které jsou spojeny s propojováním a které operátor v minulosti vynaložil, bez ohledu na to, zda jsou tyto náklady přiměřené či nikoliv.

Základním předpokladem této metody je rozpočítání všech nákladů operátora na předpokládaný objem minut. Z tohoto rozpočtu se dále určí určitá částka připadající na 1 minutu, kterou začne operátor požadovat od jiného operátora za ukončení 1 minuty hovoru ve své síti. Existuje však jeden problém – jak mají být náklady počítány? Mají být započítány historické náklady, tedy v cenách platných v době jejich vynaložení? Nebo současné ceny, tj. ceny, za které by bylo stejné řešení možné získat v současnosti, a podobně? Podstatnou vlastností této metody je také to, že se nezaměřuje na správnost parametrů získaného řešení, ani na efektivitu či neefektivitu vynaložených investic – všechny náklady se současně započítávají do celkového součtu výsledných cen.

Hlavní nedostatek metody FAC spočívá v nedostatečné definici toho, co vše by mělo být zahrnuto do „plně alokovaných“ nákladů. Obecně se do úvahy berou jak přímé, tak i nepřímé náklady, které jsou společné i dalším službám poskytovaným daným operátorem, přičemž je stále možné je určitým způsobem rozpočítat.